Parkinsonova choroba

Filmové fanoušky zasáhla tragická zpráva o odchodu herce Mickeyho Cottrella. Zemřel ve věku 79 let, přičemž podlehl Parkinsonově chorobě. Smutné oznámení potvrdila jeho sestra Suzy Cottrellová, napsal magazín Variety. Čeští diváci si mohou Cottrella pamatovat například ze seriálu Star Trek: Nová generace.

Začalo to bolestí ramene a třesem ruky. Blance Zdeňkové bylo pouhých 37 let, když jí lékaři diagnostikovali Parkinsonovu nemoc. „Po vyslechnutí diagnózy se mi zhroutil svět. První dva měsíce jsem jen brečela a říkala si, proč zrovna já,“ vzpomíná Blanka, která o své nemoci dlouho nedokázala mluvit ani se s ní smířit. Navíc první léčba, kterou lékaři nasadili, přestala po šesti letech fungovat a její stav se začal zhoršovat. Nakonec pomohla operace, díky níž se dnes Blanka cítí dobře. Pro CNN Prima NEWS popsala, co všechno obnáší život s Parkinsonovou nemocí a jak zvládla náročnou operaci mozku.

V osmdesátých letech patřil zpěvák Stanislav Procházka k idolům dospívajících dívek. Měl několik hitů a k tomu atraktivní vzhled. Jeho život však vyhasl předčasně, zemřel ve věku osmačtyřiceti let. Bojoval s nevyléčitelnou nemocí, kvůli níž nebyl schopen ani zmáčknout struny na kytaře.

Ve čtvrtek zasáhla slovenskou kulturu smutná zpráva. Zákeřné Parkinsonově chorobě podlehl herec Vladimír Obšil. Na svém Facebooku o tom informoval slovenský Divadelný ústav. Legendárnímu herci bylo 65 let.

Další videomateriál zavdává spekulacím, že zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina rozhodně není v pořádku. Záběry ze schůzky s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem ukazují nekontrolované záškuby v jeho nohách, které mohou být důsledkem Parkinsonovy choroby. O Putinově zdraví se v posledních měsících hojně spekuluje, Kreml žádná oficiální vyjádření neposkytl.

Ruský prezident Vladimir Putin je na tom údajně zdravotně velmi špatně a kvůli silným bolestem hlavy či malátnosti ruší svoji účast na různých akcích. S tvrzením přišla zahraniční média s odkazem na zdroj z Kremlu. Ten tvrdí, že ruská hlava státu trpí Parkinsonovou nemocí a namísto sebe měl už několikrát využít dvojníky.

O možném zhoršujícím se zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina se v posledních měsících mluví stále častěji. Spekulace kromě jeho častokrát propírané vizáže podporuje i fakt, že Kreml v uplynulé době buďto zrušil řadu významných akcí, nebo prohlásil, že se jich ruský vládce nezúčastní.

Zdraví ruského prezidenta Vladimira Putina je opět terčem spekulací. Již delší dobu na záběrech televizních kamer mnohdy až nepřirozeně kroutí končetinami, což se projevuje i nadále. Na jednom ze svých posledních setkáních se jednou rukou křečovitě držel stolu a druhou zvláštně pohyboval. Přiživil tím zvěsti, dle kterých trpí jednou či dokonce vícero závažnými nemocemi.

Nejnovější výzkum vedený Queenslandskou univerzitou v Austrálii odhalil, že nemoc COVID-19 aktivuje v mozku stejnou zánětlivou reakci jako například Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Závěry studie by podle vědců mohly posloužit k identifikaci budoucích neurodegenerativních poruch u lidí, kteří onemocnění prodělali. Stejně tak ale výsledky mohou pomoci s léčbou.

Nejslavnější soutěž amerického fotbalu se v minulých týdnech dostala pod intenzivní palbu. „Stále neberete příznaky otřesu mozku vážně,“ spílali kritici z řad odborníků i fanoušků NFL. Za nevoli mohl případ quarterbacka Miami Dolphins jménem Tua Tagovailoa, který hrál, i když evidentně hrát neměl. Ruku v ruce s tím byly opět oživeny debaty o dlouhodobých následcích hraní tvrdého sportu. Především o onemocnění s názvem CTE, které může vyústit v demenci.

Ve věku 86 let zemřel v úterý ráno Jaroslav Čejka. Slavný mim, tanečník a herec, kterého nejvíce proslavilo imitování slepice, americké zpěvačky Tiny Turner nebo Charlieho Chaplina, poslední roky svého života protrpěl. Prodělal mozkovou mrtvici a bojoval s Parkinsonovou i Alzheimerovou chorobou. O úmrtí Čejky informoval s odkazem na rodinu herce Blesk.cz.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.