Proruští separatisté na východě Ukrajiny obvinili ukrajinskou armádu, že je ve čtvrtek brzy ráno čtyřikrát ostřelovala minomety, čímž porušila minské dohody, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC). Informace o případných obětech a zraněných se ještě upřesňují. Ukrajinské vládní síly podle agentury Reuters jakýkoliv útok na povstalce popřely, viní je naopak z ostřelování vlastních pozic; nepřátelská palba podle armády zasáhla i školku v Luhanské oblasti, ale nikdo nebyl zraněn.
Podle údajů JCCC se pod palbou ocitly osady Zolote-5, Sokolniki, Veselenkoje a Nižne Lozovoje. Ostřelování bylo vedeno z minometů ráže 120 a 82 milimetrů, protitankových granátometů SPG-9, automatických granátometů AGS-17 a velkorážního kulometu, píše agentura TASS.
Představitelé doněckých a luhanských povstalců obvinili ukrajinské vojáky z porušení příměří, načež „naši obránci kvůli ochraně civilního obyvatelstva byli nuceni zahájit odvetnou palbu“, napsal na svém webu list Kommersant. Separatisté tvrdí, že se situace na frontové linii prudce vyostřila, zatímco podle Kyjeva zůstává stabilní. Ukrajina obviňuje povstalce z porušení příměří v osmi případech, dodal ruský deník.
Rusové vyslali k Ukrajině další vojáky, tvrdí USA. V Německu přistávají americké stíhačky
Rusko v posledních dnech k ukrajinské hranici vyslalo dalších 7 000 mužů, ačkoliv tvrdí, že se stahuje, uvedl podle agentury AP vysoce postavený americký diplomat. Stíhačky F-35 amerického letectva dorazily v noci na čtvrtek na leteckou základnu Spangdahlem v Německu, uvedla americká stanice CNN.
„Ukrajinu unavilo čekání na ‚ruský vpád‘ a sama začala masové provokace po celé linii dotyku v Donbase. Je to nejsilnější ostřelování za poslední měsíce,“ prohlásil podle TASS zástupce luhanských povstalců Rodion Mirošnik. Pod palbou se podle něj ocitla desítka obydlených obcí podél fronty.
„Nehledě na skutečnost, že naše pozice byly ostřelovány zakázanými zbraněmi, včetně děl ráže 122 milimetrů, ukrajinští vojáci nezahájili odvetnou palbu,“ sdělil Reuters tiskový orgán ukrajinské armády.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali mnohanásobné incidenty s ostřelováním na frontové linii, uvedla agentura s odvoláním na nejmenovaného diplomata.
Rusko na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání proruských separatistů, kteří v Donbasu na východě Ukrajiny vyhlásili „lidové republiky“. Moskva stále popírá přímé zapojení do konfliktu, který si podle odhadů vyžádal nejméně 13 tisíc mrtvých. Kyjev označuje Rusko za agresora a povstalecké „republiky“ považuje za „okupovaná území“.
Cílem takzvaných minských dohod je mimo jiné ukončit boje na východě Ukrajiny a nalézt mírové řešení konfliktu. Kyjev a Moskvou podporovaní separatisté se pravidelně obviňují z jejich nedodržování.
Ukrajina se ve středu formálně obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby projednala nedávné usnesení ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina vybídl k uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Podle Kyjeva postup ruských poslanců podkopává minské dohody a snahy ukončit léta trvající konflikt na Donbase.
Napětí v oblasti zhoršují také aktuální přesuny ruských vojsk k východní hranici Ukrajiny. Západ Rusko podezírá, že chce na Ukrajinu zaútočit, Moskva to však opakovaně odmítá. Kvůli zklidnění situace se konají intenzivní diplomatická jednání.
