Na některé elektromobily se čeká podobně dlouho jako na nová auta za socialismu

Svět aut v posledních letech prochází největší revolucí od dob svého vzniku. Před pár lety si ještě málokdo uměl představit, že vozidla s klasickými spalovacími motory budou administrativně zatlačena na definitivní ústup a budoucnost bude patřit výlučně autům poháněným elektřinou. Pořád tu je ale jeden velký problém, a tím je stále neúměrně vysoká cena elektromobilů – z principu technologicky nesrovnatelně jednodušších vozů než třeba těch s písmenky TDI v označení motoru.

Automobilky tlačené do enormního snižování flotilových emisí by v rámci této logiky měly být doslova nadšené, že o jejich elektrická auta vůbec někdo stojí. Tím spíš, že za více peněz obvykle dostanete „méně auta“.

Jako za socialismu

Tak růžové, resp. zelené, to ale zdaleka není. Pokud dnes přijde zájemce o koupi elektromobilu do showroomu, který zrovna náhodou není zavřený kvůli koronaviru, často se dozví, že na své vysněné ekologické auto si dost dlouho počká. Anebo ještě hůř. Podle českého mluvčího nejmenované zahraniční automobilky prodej elektroaut často sabotují sami dealeři nebo přinejmenším jejich jednotliví zaměstnanci, kteří celou elektrostrategii dosud nepřijali za svou a místo ekologických modelů zákazníkům otevřeně radí koupi klasicky poháněných modelů.

Dodací lhůty jsou každopádně podstatně delší než u konvenčních typů. Pokud si zrovna nevyberete skladové auto, jsou to minimálně tři měsíce, ale výjimkou nemusí být ani čtyřnásobek času a více. Vyplývá to alespoň z průzkumu německé pobočky britského internetového portálu Carwow a německého internetového magazínu Focus. Prakticky z něj vyplývá, že automobilky prodej elektromobilů v podstatě záměrně brzdí. Důvod? Výroba elektromobilů je zatím většinou ztrátová.

Jak dlouho se čeká na elektro?

Větší poptávka = delší čekání

Podle německého Focusu automobilky vyrábějí jen takový počet elektrických vozidel, který při současném splnění flotilových emisí vygeneruje nejnižší ztrátu. Výsledkem komplikovaných výpočtů je přesný počet kusů, které výrobci pošlou na trh. Toto číslo se odvíjí od rozdílu výrobní a prodejní ceny a počtu emisních kreditů, které dokáže značka získat, aby tím kompenzovala prodej vozidel se spalovacími motory, které zvyšují její flotilové emisie.

Z průzkumu dodacích lhůt je jasné, že některá elektroauta nemusí čekat na vyrobení třeba osm měsíců proto, že by snad chyběly součástky, nebo že by výrobní závody nestíhaly uspokojit poptávku zákazníků. Kouzlo zdržení je právě v tom, že jejich výroba musí časově i kapacitně zapadat do popsaného optimalizačního vzorce. Momentální funkcí elektromobilů tedy není přirozené uspokojení poptávky, nýbrž eliminace nadlimitních částic CO2. Přijde vám to podobně zvrácené jako otáčení toků řek nebo rozpuštění oblačnosti letadly? Svým způsobem máte pravdu.

Důvodem pro tyto postupy je například fakt, že nebýt tohoto uměle vyvolaného stavu, Škoda by mohla nadále vesele vyrábět své elektrické Citigo iV, za které zákazníci české automobilce rvali ruce.  Z nabídky ho však kvůli ztrátám vyřadila a nahradila prodejem plug-in hybridních modelů iV, na kterých prodělává méně. Dokud se marže na elektrických autech nevyrovnají zisku z prodeje konvenčních vozidel, nic se na tom nezmění a může to trvat dlouhé roky, uzavírá Focus. Naopak čím větší zájem o elektromodely bude, tím hůře budou počty vycházet a tím hůře budou populární elektromobily dostupné.