Malta je jedinou zemí EU, která neumožňuje potrat za žádných okolností. Zdroj: Getty Images
Po okleštění práva polských žen na přerušení těhotenství se pozornost upírá na našeho severního souseda. Ještě hůře jsou na tom však Malťanky, které nemají právo na potrat ani v případě incestu, znásilnění či ohrožení života ženy. Ostrovní stát je jedinou zemí Evropské unie, která zakazuje interrupce bez výjimky.
Na rozdíl od Polska je navíc na Maltě kriminalizován nejen ten, kdo potratu napomůže, ale i samotná žena. Za podstoupení nelegálního zákroku jí hrozí až tři roky za mřížemi. Maltský zákon o potratech pochází ještě z britského koloniálního období a reflektuje silný vliv katolické církve v zemi.
Podle rozhodnutí ústavního soudu v Polsku nyní pravděpodobně nebude možné podstoupit potrat ani v případě fatálního poškození plodu. Zbyde již pouze možnost přerušení těhotenství v důsledku znásilnění, incestu či v případě ohrožení života ženy.
Na Maltě neexistují ani tyto výjimky, které Polkám ještě zůstanou. V případě, že je tam žena znásilněna, otěhotní a rozhodne se těhotenství ilegálně ukončit, hrozí jí navíc odnětí svobody až na tři roky. Těhotenství není možné ukončit ani tehdy, když je plod tak vážně poškozen, že zemře jen několik chvil po porodu.
Přístup k potratům podle dat z roku 2019. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přístup k potratům podle dat z roku 2019. Zdroj: CNN Prima NEWS
„Porod poškozeného plodu, zvláště pokud je deformována hlavička, může ohrozit život ženy. To nejmenší, co může slušná společnost udělat pro lidi v této situaci, je nabídnout jim možnost lidského ukončení těhotenství,“ řekla pro deník Malta Today lékařka Barbara Christopherová, členka organizace Lékaři pro volbu, s tím, že podobné utrpení by nyní mohly zažívat i Polky. Christopher upozornila zvláště na případy, kdy je dítě chtěné, avšak je jasné, že se narodí s vadou neslučitelnou se životem. Tehdy se jen prodlužuje utrpení obou rodičů, poznamenala.
Potratová propaganda na plátně
Lékaři pro volbu se také postavili proti propagandistickému filmu The Silent Screm (Tichý výkřik), který se již desetiletí pouští maltským dětem ve školách. Nezisková organizace uvedla, že film z poloviny 80. let obsahuje mnoho vědeckých, lékařských i právních nepravd. Uskupení lékařů také upozornilo, že veškerá pozornost se ve snímku upírá na dvanáctitýdenní plod, nikoli na ženu, která potřebuje potrat.
Aktivistka: Proč by měl trest smrti dostat počatý tvor, nikoliv násilník?
Podle Zdeňky Rybové z Hnutí Pro život ČR jsou potraty vážně poškozených plodů, aktuálně diskutované v Polsku, důsledkem „společnosti orientované na výkon a dokonalost“. Jedná se podle ní o vybíjení handicapovaných. Řekla to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Interrupce podle ní nejsou vhodné ani v případě znásilnění.
Plod je ve filmu vyobrazen tak, jako by se vzpouzel proti lékařským instrumentům a křičel. To je podle členů neziskové organizace naprosto nemožné. Trvají na tom, že dvanáctitýdenní plod není schopen vnímat bolest nebo jiné podněty. „Tato mozková spojení se neutvářejí dříve než ve 24. týdnu těhotenství,“ uvedli v prohlášení.
„The Silent Scream se promítá v maltských školách celá desetiletí a musí to skončit,“ žádají Lékaři pro volbu. „Film obsahuje nepravdivé informace o potratech a posiluje stigmatizaci žen, které potřebují potrat nebo jej podstoupily,“ dodali. Podle nich by bylo užitečnější, kdyby se žákům dostávalo kvalitní sexuální výchovy a předcházelo se tak nechtěným těhotenstvím.
Realitu nelegálních potratů oproti tomu vyobrazuje rumunský film 4 měsíce 3 týdny a 2 dny. Ten se zabývá šokující realitou nelegálních potratů, k nimž jsou ženy nuceny, když jsou potlačována jejich reprodukční práva. Třináct let starý film se rozhodla vzhledem k dění v Polsku zpřístupnit streamovací platforma Netflix.
S potraty chce pomoci Island
Pomocnou ruku evropským ženám, které nemají legální přístup k přerušení těhotenství, chtějí nabídnout někteří islandští poslanci. Ti navrhli, že tyto ženy by mohly mít přístup k potratu na Islandu zdarma. Podpora by platila pouze pro Polsko a Mlatu, které mají nejstriktnější potratové zákony v Evropě. Návrh islandského parlamentu vyvolala aktuální situace v Polsku.
„Rezoluce přišla v reakci na rozhodnutí polského ústavního soudu, které je ranou pro práva žen,“ řekla poslankyně Rósa Björková, která s návrhem přišla. Islandští zákonodárci se rozhodli postavit se za Polsko také proto, že Poláci jsou nejsilnější přistěhovaleckou menšinou. Tvoří dokonce polovinu všech islandských imigrantů.
Nový Zéland a Irsko na cestě do 21. století
Donedávna platila přísná potratová legislativa také na Novém Zélandu, což se změnilo teprve letos v březnu. Do té doby bylo možné podstoupit přerušení těhotenství pouze v případě ohrožení života ženy, a to za souhlasu dvou lékařů. Novela vyňala interrupci z trestního zákoníku, kam zákrok v novozélandském právu patřil od roku 1977.
Legalizace potratů se dočkaly také Irky, když si ji občané v roce 2018 odhlasovali v referendu. Do té doby byla Velká Británie nejčastějším cílem irské potratové turistiky. Podle některých má však nový zákon své nedostatky. Irská legislativa například vyžaduje třídenní čekací lhůtu na zákrok od vyslovení žádosti o potrat. Pokud však během této lhůty žena překročí zákonný limit dvanáctého týdne těhotenství, neexistuje pro ni výjimka.
