Diskuse o zpřísnění potratové legislativy v Polsku.
Podle Zdeňky Rybové z Hnutí Pro život ČR jsou potraty vážně poškozených plodů, aktuálně diskutované v Polsku, důsledkem „společnosti orientované na výkon a dokonalost“. Jedná se podle ní o vybíjení handicapovaných. Řekla to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Interrupce podle ní nejsou vhodné ani v případě znásilnění.
Rybová se domnívá, že Česká republika v tomto musí respektovat rozhodnutí Polska coby demokratické země. Česka se dané téma přitom bezprostředně týká, neboť se stává cílovou destinací takzvané potratové turistiky. Potvrdila to Marta Smolíková, předsedkyně České ženské lobby.
„ČR k tomu nemá jasné stanovisko, přestože ministerstvo zahraničí vydalo stanovisko, že to lékaři mohou dělat. Někteří to ale nechtějí provádět, a to povede opět ke zdražování zákroků,“ naznačila Smolíková možné komplikace s tím, že na podobné restrikce vždy doplácejí nejchudší ženy. „Ty pak podstupují nelegální domácí potraty s andělíčkářkami, což je velice rizikové,“ dodala.
Podle Rybové ale není ubližováno ženám, které chtějí podstoupit přerušení těhotenství, nýbrž ženám, které poškozený plod chtějí donosit. „Setkávají se s výčitkami, že celostátní výdaje vzrostou směrem k dítěti. Je to problém společnosti, která je orientována na výkon, dokonalost a celkové zdraví. Nemocným právo na život odepírá,“ myslí si zástupkyně Hnutí Pro život. „Lidi s handicapem naše společnost potřebuje a nemůžeme je vybíjet,“ řekla.
Předsedkyně České ženské lobby Smolíková však upozornila, že zpřísnění potratové politiky v Polsku nemá ve společnosti žádnou podporu, spíše naopak. „70 až 80 procent občanů včetně mužů a starší generace je proti. Umělé přerušení těhotenství totiž nezmizí,“ připomněla znovu.
Ilegální potraty jsou podle Smolíkové velkým rizikem. Jedním z mála případů, kdy mohou v Polsku ženy interrupci podstoupit, je znásilnění. A i těchto případů je velmi málo. Ženy navíc musí podstoupit výslechy u lékařů i policistů. „Ženy se kriminalizují a stigmatizují, v případě znásilnění o tom musí každému vyprávět. Nevěřím tomu, že je osm žen za rok, které potřebují na potrat kvůli znásilnění, takže si to zařídí někde jinde,“ míní.
Rybová ale zpochybňuje i vhodnost potratů v případě znásilnění. „Kladu si otázku, proč by měl trest smrti dostat počatý tvor, a nikoliv násilník,“ uvedla. Členka Hnutí Pro život připomněla, že Polsko není se svým přístupem v Evropě ojedinělé. Přísnou potratovou legislativu má také Irsko nebo Malta.
