Rondel ve Vinoři
Je starý zhruba sedm tisíc let a nikdo nedokáže s jistotou určit, k čemu přesně sloužil. Řeč je o pravěkém rondelu na okraji Vinoře. Poprvé ho vědci odkryli v osmdesátých letech minulého století, podruhé se k němu vrátili před dvěma lety. Překvapila je především zachovalost dávné stavby, která může leckomu připomenout světoznámý Stonehenge.
Archeologicky cennou lokalitu najdete v jihozápadním cípu pražské Vinoře. Tento konkrétní rondel, tedy kruhová stavba, se s průměrem 55 metrů řadí mezi ty menší. Přesto je to výjimečná stavba. „Stála tady před zhruba sedmi tisíci lety, to znamená v první polovině 5. tisíciletí př. n. l. a jedná se o pozůstatky takzvaného rondelu. Byla to stavba, která se trochu vymyká z toho, co známe z té doby i z dob předchozích ve střední Evropě,“ vysvětluje mluvčí pražského Archeologického ústavu Akademie věd Jaroslav Řídký. Nehledě na skutečnost, že některé jiné rondely známé z českého území mají v průměru až 200 metrů, jde přesto o památku úctyhodné velikosti: „Výstavba vyžadovala určité úsilí a zapojení většího počtu lidí.
Dodnes zůstává záhadou
Rondel ve Vinoři experti objevili už v 80. letech při stavbě inženýrských sítí. Dokonce se zjistilo, že nedaleko odtud leželo neolitické sídliště.
Vědci se na místo objevu, tedy do Vinoře, vrátili v létě roku 2022, aby stavbu důkladně prozkoumali. O původní podobě a využití rondelu dosud vedou spory. Většina z nich se přiklání ke společensko-rituální funkci. Co už ale odborníci s jistotou vědí, je, že uvnitř stála dřevěná konstrukce. „Víme, že se jednalo o kůly, které byly zaražené těsně vedle sebe do země. Ve vinořském rondelu máme tři takzvané palisádové žlábky a hrubým odhadem jsme vypočítali, že se muselo jednat o přibližně 1400 stromů, které musely být pokáceny a nějakým způsobem přepraveny na místo a postaveny,“ pokračuje ve výkladu Jaroslav Řídký v dalším díle pořadu Prima Česko.
ČTĚTE TAKÉ: Elektřinu vyrábí 100 let: Hydroelektrárna v Sedlici „utáhne“ tisíc varných konvic
Vinořský rondel je neobvyklý i díky svému půdorysu. „Vedou do něj tři vstupy – ze severovýchodu, jihovýchodu a jihozápadu. A takovýchto tvarů známe asi deset,“ uvádí mluvčí Archeologického ústavu.
Pozůstatky podobných rondelů archeologové objevili i v sousedních zemích, třeba v Německu, v Polsku nebo v Rakousku. „Rondelů známe přibližně kolem dvou stovek. Nacházíme je od Lipska, přes Českou republiku, máme je v Polsku, jihozápadním Slovensku, v západním Maďarsku, ale i východním Rakousku. Takže se jedná o poměrně širokou oblast, kde známe minimálně čtyři až pět kulturních okruhů,“ říká Řídký.
Všechny dosud objevené rondely pocházejí z období 4850 až 4600 před naším letopočtem. Jiný rondel objevili archeologové na území Prahy v roce 2006 — a to na Hůrce.
