Na frontě mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny má od pondělí platit nové příměří. V minulosti byl klid zbraní mezi znepřátelenými stranami sjednán mnohokrát, pokaždé byl ale dříve či později porušen.
Příměří mělo začít po pondělní půlnoci a podle dohody má být „úplné a všeobecné“. Cílem je otevřít cestu ke splnění dalších ustanovení mírových dohod. Minulý týden se na něm prostřednictvím videokonference domluvili vyjednavači Ukrajiny a Ruska za podpory Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Ukrajina během jednání také předložila seznam vězňů určených k výměně za zajatce separatistů. Naposledy si znepřátelené strany vyměnily vězně a zajatce v polovině dubna. „Tento průlom je výsledkem efektivní práce ukrajinské delegace s podporou našich mezinárodních partnerů v Paříží a Berlíně,“ uvedla kancelář ukrajinského prezidenta.
Vpředvečer zahájení klidu zbraní si ruský prezident Vladimir Putin telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci se shodli na nutnosti zajistit kromě příměří i další opatření zaměřená na podporu míru v Donbasu, jako je odminování oblastí bojů či stažení části jednotek z fronty.
Příměří jako podmínka Francie a Německa
Příměří bylo také jednou z podmínek pro sjednání nového krizového summitu o Ukrajině s vrcholnými představiteli Německa a Francie a s podporou OBSE. Mělo by se jednat o pokračování jednání z roku 2015, z nějž vzešla takzvaná Druhá minská dohoda. Ta pomohla zmírnit boje v oblasti, ale občasné střety stále zabíjejí vojáky, separatisty i civilisty.
Konflikt na východě Ukrajiny si od jara 2014 vyžádal přes 14 000 mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Nový ukrajinský prezident učinil z ukončení války v Donbasu svou prioritu. Dílčí výměny vězňů a zajatců jsou považovány za první výsledek jeho snažení, zásadnější průlom ale dosud nenastal.