Americké akcie jsou vyšponované do nesmyslných výšin. Podle amerického ekonoma Garyho Shillinga čeká burzu v New Yorku pád až o čtyřicet procent. „Akcie se chovají jako v roce 1930, kdy nastal podobně masivní růst po předchozím pádu na černý čtvrtek na podzim 1929. Jejich ceny neberou ohled na to, zda je koronavirus pod kontrolou, či nikoli,“ varuje. Vše je prý taženo vírou, že masivní měnové a fiskální stimuly americkou ekonomiku nakonec skutečně oživí.
Podle Garyho Shillinga stojíme na prahu nejničivější finanční a sociální události od druhé světové války se stejně dlouhodobými následky. „Mnozí bezpochyby začnou v příštích měsících omezovat své nákupy, aby obnovili velikost svých úspor. Krize je totiž zastihla v době vysokých dluhů a jen malých finančních rezerv,“ uvedl Shilling v rozhovoru pro americkou stanici CNBC.
Dění na Wall Street Shillingovi připomíná rok 1930, kdy se akcie vzpamatovávaly z dosud nejhoršího propadu v dějinách, k němuž došlo v říjnu 1929. Podobně strmý propad nastal i letos v únoru a březnu, kdy propukla koronavirová pandemie. Poměrně rychlá reakce americké centrální banky Fed a Kongresu ovšem způsobila, že se akcie začaly brzy zotavovat a nyní už prý jen pramálo reflektují ekonomickou realitu Spojených států. Podobně jako zkraje roku 1930.
Řekni, kde ty fundamenty jsou
Růst americké burzy je tažen převážně vírou investorů, že hospodářské zotavení bude mít tvar písmene „V“, což ještě nedávno přiživila data z trhu práce. Už ke konci května se totiž tamní nezaměstnanost snížila z hrozivých 14,7 v dubnu na květnových 11,1 procenta. Mnozí investoři také ignorují, že v USA stále stoupá počet nově nakažených koronavirem, což může oživení ekonomiky zcela zhatit.
Podle Garyho Shillinga je reálné, že akcie v příštím roce oslabí o 30 až 40 procent, jakmile si investoři uvědomí, že hospodářské zotavení bude trvat déle a bude pozvolnější, než původně očekávali. „Myslím, že stojíme před druhým kolem poklesu. Lidé si dříve či později uvědomí, že recese bude daleko hlubší, než si mysleli. Stejně tak vybředávání z ní bude trvat dlouho,“ řekl.
Že hodnota akcií ve stále více případech neodpovídá kondici firem, k nimž patří, si myslí také Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Jsme v situaci, kdy mnoho pouček týkajících se akciových trhů neplatí. Dnes investoři daleko méně dávají na fundamenty a více se orientují na tituly, u kterých vyhodnotí růstový potenciál. Ale nikoli na základě skutečné kondice dané společnosti, nýbrž podle toho, jak moc její akcie propadly a jsou dostatečně levné pro nákup,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Dá Fed Wall Streetu loknout whisky?
Na burzách se podle Křečka dějí věci, které by byly ještě před deseti či patnácti lety jen těžko představitelné. Příkladem je třeba americká společnost Nikola Corporation, která teprve začátkem června vstoupila na burzu. Firma názvem připomíná slavného vynálezce Nikolu Teslu a podobně jako automobilka Tesla o sobě hovoří jako o výrobci automobilů. „Jenže přestože společnost zatím nemá žádný reálný produkt, její akcie krátce po vstupu na burzu posílily o více než sto procent,“ uvedl Štěpán Křeček. Podobné paradoxy můžeme najít také u společností Herzt nebo Wirecard, které se ocitly na hraně bankrotu. Jejich akcie opět posilují, v případě Wirecard dokonce o stovky procent jen pár dní poté, co na sebe fintechová společnost vyhlásila insolvenci.
Štěpán Křeček si na rozdíl od Garyho Shillinga myslí, že „akciová party“ na Wall Street může klidně pokračovat. Ceny akcií jsou podle něho ovlivněny víceméně už jen ochotou centrálních bank nalévat do bankovního sektoru peníze. Burzy sice už prý možná neporostou tak rychle jako doposud, ale případnou hrozbu pádu jsou centrální banky připraveny odvrátit. „Fed by pravděpodobně přišel s další intervencí na jejich podporu,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities. Ve 20. letech minulého století američtí centrální bankéři říkali, že „dají burze ještě trochu loknout whisky“.