Americké akcie za sebou mají nejlepší čtvrtletí od roku 1998. Zdroj: Profimedia.cz
Hlavní index newyorské burzy S&P 500 zpevnil od konce března do konce června o 20 procent. Jde tak o největší kvartální posílení od roku 1998. Dow Jones přidal téměř 18 procent, technologický index Nasdaq Composite posílil dokonce o 30 procent. Dobrá nálada vydrží, akcie totiž skupují i americké domácnosti za sociální dávky. Na boomu se živí i bezcenné firmy.
Tento obrázek poněkud kazí fakt, že strmému růstu amerických akcií ve druhém čtvrtletí předcházel neméně strmý propad. Index S&P 500 ztratil mezi 20. únorem a 23. březnem třetinu své hodnoty. Nic to ale nemění na skutečnosti, že k takovému akciovému vzedmutí došlo naposledy v posledním kvartále roku 1998, jemuž předcházel zhruba desetiprocentní pokles. Pokud bychom vzali v potaz změnu indexu S&P 500 mezi jeho nejnižší letošní úrovní (23. března) a nejvyšším bodem po nástupu koronavirové krize (8. června), odpovídalo by jeho posílení téměř 45 procentům.
Na první pohled je paradoxní, že akcie ve Spojených státech takto rekordně posilovaly v době, kdy USA procházely dosud nejhorší fází koronavirové epidemie a nezaměstnanost nezadržitelně směřovala k nejvyšším hodnotám od Velké hospodářské krize 30. let minulého století. Jenže to je pouze zdání. Administrativa Donalda Trumpa spolu s americkou centrální bankou (Fed) poměrně rychle připravily řadu opatření na podporu amerického hospodářství. Jen Kongres během března schválil balíček v objemu kolem dvou bilionů dolarů.
Nikola, virtuální automobilka
Ještě větší finanční injekci připravil Fed, který svou bilanci zvýšil o 2,8 bilionu dolarů, což zatím nejvíce pocítily banky a právě finanční trhy. Vzhledem k tomu, že ruku v ruce šlo snížení úrokových sazeb, investoři přirozeně začali hledat atraktivnější příležitosti, jak peníze zhodnotit. A jako obvykle ji našli právě v investicích do akcií, které začaly popsaným způsobem posilovat. Záhada vyřešena.
Otázkou ale zůstává, co bude dál. „Nacházíme se v situaci, kdy mnoho pouček týkajících se akciových trhů neplatí. Dnes investoři daleko méně dávají na fundamenty a více se orientují na tituly, u kterých vyhodnotí růstový potenciál. Ale nikoli na základě skutečné kondice dané společnosti, nýbrž podle toho, jak moc její akcie propadly a jsou dostatečně levné pro nákup,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Podle Křečka žijeme z pohledu finančních trhů ve velmi zvláštní době. Na akciových burzách se dějí věci, které by byly ještě před deseti či patnácti lety jen těžko představitelné. Příkladem je třeba americká společnost Nikola Corporation, která teprve začátkem června vstoupila na burzu. Firma názvem připomíná slavného vynálezce Nikolu Teslu a podobně jako automobilka Tesla o sobě hovoří jako o výrobci automobilů. „Jenže přestože společnost zatím nemá žádný reálný produkt, její akcie krátce po vstupu na burzu posílily o více než sto procent,“ uvedl Štěpán Křeček. V tržní kapitalizaci Nikola dokonce překonala automobilku Ford.
Podobné paradoxy můžeme najít také u společností Herzt nebo Wirecard, které se ocitly na hraně bankrotu. Jejich akcie opět posilují, v případě Wirecard dokonce o stovky procent jen pár dní poté, co na sebe fintechová společnost vyhlásila insolvenci.
Dejte nám dávky, koupíme si akcie
To ale není všechno. „Mezi hráči na burze přibývají také americké domácnosti, které zkoušejí štěstí a investují do akcií sociální dávky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček. Řeč je o vládním příspěvku 1 200 dolarů pro každého daňového poplatníka, jehož roční příjem nepřesáhl 75 tisíc dolarů. „Dosud jsme měli za to, že likviditu do finančního sektoru dodává centrální banka a vláda podporuje reálnou ekonomiku. Jenže teď se ukazuje, že domácnosti na vládní pobídku reagují tak, že se peníze do té ekonomiky nedostanou v takové míře,“ dodal Křeček.
Může americký sen na Wall Street pokračovat? Podle Křečka to rozhodně není vyloučeno. „Že cenu akcií prakticky ovlivňuje už jen ochota centrálních bank nalévat do bankovního sektoru peníze, je, zdá se, nový standard. Burzy už možná neporostou tak rychle jako doposud, pokud by ale hrozilo, že akcie začnou padat, Fed přijde s další intervencí na jejich podporu,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities.
Optimismus navíc živí i nejnovější data z amerického trhu práce. V červnu totiž v USA vzniklo 4,8 milionu nových pracovních míst, přičemž tržní konsensus počítal jen se třemi miliony. Míra nezaměstnanosti se tak snížila z dubnových téměř patnácti na červnových jedenáct procent. Zda jde o výkyv, nebo obrat trendu, potvrdí ovšem až následující týdny a měsíce.
