Nová léčba pomohla Janovi udržet cukrovku pod kontrolou.
Naděje na ochranu cukrovkářů před komplikacemi i v případě infekce koronavirem má název agonisté GLP-1. Tyto léky vyzkoušel také pan Jan (55 let), který s vysokou hladinou cukru a nadváhou bojuje řadu let. Jak mu léčba pomohla a proč ji diabetologové doporučují stále častěji?
Právě dnes, v pondělí 11. ledna, si připomínáme už 99. výročí ode dne, kdy byla poprvé aplikovaná injekce inzulínu. Během téměř sta let došlo v léčbě diabetu 2. typu k velkému pokroku. Díky němu pacienti lépe zvládají toto onemocnění včetně pravděpodobnosti vážného průběhu infekčních onemocnění. I inzulínovým injekcím už lze předejít díky moderním lékům. Agonisté GLP-1 (látky podobné glukagon-like peptidu 1 neboli agonisté GLP-1, pozn. red.) snižují riziko i dalších komplikací spojených s cukrovkou.
Vysoká hladina cukru trápí Jana už dvacet let. „Bylo mi 35 let, kdy mi lékař poprvé řekl, že mám vyšší hladinu cukru. V té době jsem se léčil v jaterní poradně, začal jsem držet různé diety. Jenže zkuste spojit jaterní dietu s diabetickou, to moc nejde,“ vysvětluje Jan. Kvůli tomu se u něj střídalo období, kdy se mu podařilo dostat cukr pod kontrolu, s obdobím, kdy šly hodnoty zase nahoru. „Lékaři zkoušeli různé kombinace léků, ale zlepšení bylo vždy jen dočasné,“ pokračuje Jan. V loňském roce mu diabetolog navrhl, že léčba pomocí tablet není dostatečně účinná. Místo inzulínu ale může přejít na injekce agonisty GLP-1, které mají skvělé výsledky a mohou oddálit léčbu inzulínem. Jan potřeboval nejen snížit trvale hladinu cukru, ale také zhubnout.
Inzulín je až poslední možnost. Jsem rád, že jsem se mu zatím vyhnul a mám léčbu, která zabírá.
„Inzulín beru jako poslední možnost, proto jsem rád, že to jde i bez něj. GLP-1 jsou také injekce, které jsem si nejprve píchal denně, později jednou týdně, což je pro mě ideální,“ pokračuje Jan ve svém vyprávění. Díky léčbě se mu podařilo vyrovnat hladinu cukru v krvi a pomalu se mu daří snižovat hmotnost. „Už dlouho se ručička u mojí váhy drží na hranici 114 kilo. Léta se mi nedařilo zhubnout. Nejsem totiž zastáncem drastických diet, i když pohyb mám, tak váha zkrátka dolů nešla,“ dodává Jan. Až nová léčba zabrala i na tento „problém“. „Je pravda, že od doby, kdy si píchám GLP-1, jsem přestal mít takovou chuť k jídlu jako dříve a stačí mi menší porce jídla. Jde to sice pomalu, ale pár kilo už dole mám,“ uzavírá Jan, který je rád, že má svou nemoc „pod kontrolou“.
Cukrovka 2. typu je typickým civilizačním onemocněním
Lidé si často pletou cukrovky 1. a 2. typu, mezi kterými je zásadní rozdíl. Podle diabetologa prof. MUDr. Martina Haluzíka se cukrovka 1. typu většinou objevuje v dětském věku až v rané dospělosti. „Jedná se o autoimunitní onemocnění, u kterého tělo ztratí prakticky úplně schopnost vytvářet si samo inzulín. Léčebně je tedy nutné celoživotně inzulín podávat již od počátku onemocnění,“ vysvětluje Martin Haluzík. Naproti tomu diabetes 2. typu je typickým civilizačním onemocněním, které je často spojeno s nadváhou či obezitou, zejména s hromaděním tuku v oblasti břicha, a nezdravým životním stylem. „V případě diabetu 2. typu je snížena citlivost na inzulín a jeho hladina klesá až s delším trváním nemoci. Proto pacienti nejsou odkázáni pouze na dodání inzulínu, ale k dispozici máme různé druhy léčby, jak tabletové, tak injekční,“ dodává lékař.
Profesor MUDr. Martin Haluzík
Pokud se cukrovka 2. typu neléčí, může dojít k dalším komplikacím. „Nejčastější jsou srdečně-cévní problémy vedoucí ke zvýšenému riziku srdečního infarktu, mozkové mrtvice a ischemické choroby dolních končetin nebo poškození malých cév,“ upřesňuje profesor Haluzík.
Vyšší riziko vážného průběhu COVID-19 souvisí s dlouhodobě vyšší hladinou cukru v krvi. Ta přitom ovlivňuje nejen průběh COVID-19, ale i dalších onemocnění, včetně infekčních.
V České republice se léčí s diabetem více než 940 tisíc lidí, kteří patří také mezi skupiny lidí s vyšším rizikem vážného průběhu onemocnění COVID-19. Podle diabetologa MUDr. Emila Záhumenského je to ale především tím, že tito lidé mají špatně kompenzovanou hladinu cukru v krvi. „Dostat hladinu cukru v krvi do normálních hodnot a udržet ji pomáhá nová moderní léčba, jejíž účinky se zaměřují na hladinu glykémie v krvi, ale také na další související zdravotní komplikace. Například v případě GLP-1 agonistů se jedná o ochranu srdce, cév i ledvin a snižování hmotnosti,“ vysvětluje diabetolog, kterého jsme se zeptali, jak komplikuje koronavirus život diabetikům.
Změnil se přístup diabetiků 2. typu k léčbě kvůli COVID-19?
V ordinaci již máme osobní zkušenost s pacienty s diabetem 2. typu, kteří se nakazili COVID-19. Jejich antidiabetickou léčbu se nám dosud dařilo zvládat telefonickou konzultací. Pravdou je, že s příchodem COVID-19 si mnoho pacientů uvědomilo své riziko závažnějšího průběhu onemocnění při špatné kompenzaci cukrovky. Kromě zájmu o moderní metody léčby s využitím např. preparátů typu GLP-1 agonistů jsme zaznamenali zvýšený zájem o obecné metody zlepšení imunity a aktivního zdraví, a to i v případě, že nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Příkladem jsou ozonoterapie, lipozomální forma vitaminu C a vitamin D.
Diabetolog MUDr. Emil Záhumenský.
Jak může moderní léčba diabetu 2. typu snížit riziko vážného průběhu onemocnění COVID-19?
Vyšší riziko vážného průběhu souvisí s dlouhodobě vyšší hladinou cukru v krvi. Ta přitom ovlivňuje nejen průběh COVID-19, ale i dalších onemocnění, včetně infekčních. Díky moderní léčbě můžeme účinněji upravovat hladinu cukru v krvi jak tabletovou, tak injekční formou, a současně snižovat riziko dalších komplikací souvisejících s diabetem. Jako příklad je možné uvést srdečně-cévní onemocnění, postižení ledvin nebo v případě GLP-1 agonistů dokonce i nadváhu a obezitu. Při správném zvládnutí nemoci jsme tak schopni riziko vážného průběhu snížit na úroveň srovnatelnou s nediabetiky.
Doporučujete pacientům s diabetem 2. typu očkování proti onemocnění COVID-19?
Ano, určitě. Tito lidé patří do prioritní indikační skupiny očkování proti novému typu koronaviru. Přínos očkování u nich převyšuje možná rizika. Diabetikům nejen v mé ordinaci toto očkování doporučuji.
Moderní léčba, ale hrazená jen pro některé
Na moderní léčbu agonisty GLP-1 však nedosáhne každý pacient. Podle profesora Haluzíka pojišťovny plně hradí léčbu pouze v případě, že pacient splňuje určitá kritéria. „Hodnota BMI (Body Mass Index, pozn. red.) musí být nad 35 a hodnota cukru nad 60 mmol/mol. Mezinárodní odborné společnosti i Česká diabetologická společnost přitom doporučují vhodnost léčby již od 53 mmol/mol. Pojišťovny částečně přispějí, pokud je splněn alespoň limit dlouhého cukru nad 60 mmol/mol. Je paradoxní, že si například pacienti, kteří více dodržují naše doporučení a jsou štíhlejší, musí na tuto léčbu přispívat,“ upřesňuje.
Dodává, že účinnost GLP-1 agonistů je založena na hormonu GLP-1, který se v našem těle vyskytuje přirozeně, u diabetiků 2. typu je však jeho tvorba snížena. „GLP-1 zpomaluje vzestup hladiny cukru nalačno i po jídle díky stimulaci tvorby inzulínu a snížení tvorby hormonu glukagonu, který hladinu cukru naopak zvyšuje a u cukrovky 2. typu je produkován nadměrně. Vede dále ke snížení chuti k jídlu, a tedy i k menšímu příjmu potravy a poklesu hmotnosti. Léky patřící do této skupiny působí podobně jako hormon GLP-1 a podávají se injekčně. Obvyklé podání je 1x denně a u nejmodernějších preparátů dokonce pouze 1x týdně,“ uzavírá diabetolog.
