Zadýchávání přisuzoval kouření a věku. Diagnóza však zněla chronické onemocnění plic

Kouření, věk a nezdravý životní styl zvyšuje riziko CHOPN

Zjištění, že se jedná o plicní onemocnění, však nebylo tak snadné. Jiří byl v té době silným kuřákem a často se zadýchával. Zpočátku tomu nepřikládal velkou váhu a problémy s dechem přisuzoval cigaretám. „Pracoval jsem jako programátor ve slévárně, takže jsem při preventivní prohlídce u lékaře absolvoval dvakrát rentgen plic a výsledky byly v pořádku. Tak jsem si říkal, že se na mě zkrátka jen podepisuje věk a kouření,“ vzpomíná pan Jiří.

Několik hodin denně pečuje Dominik o kůži. Jak žije mladý muž s nemocí motýlích křídel?

Zdraví

Poslední říjnový týden je celosvětově ustanovený jako týden osvěty o vzácném vrozeném onemocnění, kterému se říká nemoc motýlích křídel. Cílem je nejen informovanost veřejnosti, ale také podpora lidí, kteří tímto genetickým onemocněním trpí. Osvětová kampaň má původ v Kanadě a v letošním roce se k ní připojily organizace a jednotlivci z minimálně 77 zemí. Jedním z „motýlků“ je dnes už jednadvacetiletý Dominik, který si i přes velká zdravotní omezení snaží užívat každý den.

Potíže s dechem se neustále stupňovaly, tak se vydal k lékaři znovu. Ten ho odeslal ke kardiologovi na zátěžové testy, které ukázaly, že srdce je v pořádku a problém by mohl být na plicích. „Plicní lékař diagnostikoval CHOPN ve třetím stádiu, ihned mi nasadil léky a doporučil okamžitě přestat kouřit. Právě v tom jsem viděl největší problém, ale nakonec jsem se zbavil cigaret úplně. Dodnes tento krok považuji za největší životní vítězství,“ dodává Jiří.

Potíže s dechem se neustále stupňovaly a tak se vydal k lékaři znovu. Ten ho odeslal ke kardiologovi na zátěžové testy, které ukázaly, že srdce je v pořádku a problém by mohl být na plicích. „Plicní lékař diagnostikoval CHOPN ve třetím stádiu, ihned mi nasadil léky a doporučil okamžitě přestat kouřit. Právě v tom jsem viděl největší problém, ale nakonec jsem se zbavil cigaret úplně. Dodnes tento krok považuji za největší životní vítězství,“ dodává Jiří.

Kromě léků musel změnit životní styl a mimo jiné začal docházet také na fyzioterapie. „Na rehabilitaci mi vysvětlili, jak správně dýchat, nebo jak chodit do schodů, abych to udýchal,“ popisuje.

Zhoršující se dechové potíže jsem přisuzoval věku a kouření

Kvůli nemoci musel Jiří odejít do invalidního důchodu. Našel si nového koníčka – fotografování. „Lékaři mi doporučili pravidelně chodit na procházky, abych si je zpestřil, koupil jsem si foťák a začal fotit abstraktní motivy. Například obyčejná kůra stromu může vypadat jako bájné zvíře, když ji zaberete dostatečně zblízka,“ dodává s úsměvem. Kromě toho hraje na ukulele a zobcovou flétnu, která prospívá dechu.

Covid mi komplikuje život, skoro nevycházím z domova, abych se nenakazil

Užívání zálib ale poslední měsíce komplikuje koronavirová epidemie. „Byl jsem zvyklý žít mezi umělci, tvořit, účastnit se různých fotografických soutěží, dokumentovat kulturní dění. Teď to není možné. Kvůli svému zdravotnímu stavu mám velké obavy z nákazy, protože ven skoro nevycházím,“ vysvětluje Jiří. Velkou komplikací je i samotné nošení roušky nebo respirátoru: „S rouškou zvládám jen pomalou chůzi s častými zastávkami a nošení respirátoru je pro mě při chůzi nemožné.“ Nákupy obstarává rodina, aby nemusel příliš chodit mezi lidi.

Chronický zánět plic postihuje hlavně muže kuřáky

CHOPN je závažné plicní onemocnění, které se vyznačuje postupným omezováním průtoku vzduchu v průduškách. Kvůli změnám v dýchacím ústrojí proudí dovnitř a ven méně vzduchu. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které postihuje především průdušky a plicní tkáň. Zánět vzniká v reakci na vdechování škodlivin – především tabákového kouře. Tento zánět vede k trvalému zúžení (průsvitu) průdušek a k nenávratnému zániku plicní tkáně.

CHOPN se projevuje těmito příznaky:

• vlhký kašel a vykašlávání hlenů,

• ztížené dýchání,

• námahová dušnost,

• pískání na hrudi při dýchání.

Onemocnění se objevuje převážně u mužů, častěji u kuřáků. Riziko stoupá také věkem a určitou roli hraje i genetika. Změny dýchacího ústrojí u nemocného nelze vrátit. Včasná a důsledná léčba a změna životního stylu však může zlepšit kvalitu života pacienta. Lidem s tímto onemocněním pomáhá například Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN).

„CHOPN mají z 80 procent kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem, ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covidu dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doktor Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Roušky a lidé s CHOPN: Hůře se jim dýchá, ale chrání

Velkým strašákem pro pacienty s chronickým plicním onemocněním je onemocnění COVID-19, které často napadá plíce. Dobrou zprávou ale je, že čeští pneumologové zaznamenali u svých pacientů v posledních týdnech nižší počet akutních případů zhoršení CHOPN. Podzim totiž bývá pro pacienty s touto nemocí obecně rizikový, a to z důvodu vyššího rizika přenosu různých bakteriálních infekcí, které dýchání zhoršují. Nošení roušek i vyhýbání se místům s vyšší koncentrací lidí snižuje výskyt běžných viróz a tím i zdravotní komplikace pacientů s CHOPN.

Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným kvůli rýmám a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit.

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací, náhlého zhoršení příznaků, než je v tomto období obvyklé,“ říká doktor Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

CHOPN –⁠ čtvrtá nejčastější smrtelná nemoc

V Česku se na nemoc CHOPN léčí asi 300 tisíc lidí. Odborníci ale odhadují, že přibližně stejný počet osob o svém onemocnění neví. Lidé totiž mnohdy k lékaři nejdou a dechové obtíže přisuzují věku nebo špatné kondici. Ti by se měli mít více na pozoru a chránit se před nákazou koronavirem, protože patří mezi rizikové skupiny. Podle Světové zdravotnické organizace má CHOPN na 251 milionů pacientů a jedná se o čtvrtou nejčastější smrtelnou nemoc.

Matka předčasně narozené Elly po výroku exposlance: Dcera si své místo vybojovala

Zdraví

Vyjádření bývalého poslance za Věci veřejné Jaroslava Škárky ohledně předčasně narozených dětí vzbudilo nebývalé rozhořčení i velkou vlnu solidarity. Na Škárku, podle kterého bychom se měli zbavovat předčasně narozených dětí, bylo podáno trestní oznámení. K tomuto výroku se vyjádřila i výkonná ředitelka sdružení Nedoklubko a maminka předčasně narozené dcery Elly, která po porodu vážila 730 gramů.

„CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR společně s námi plicními a praktickými lékaři spustilo zkušební pilotní program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření,“ popisuje Koblížek.

Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do prvního či druhého patra. „Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1 300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou formu CHOPN. Z našich dat vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let krabičku cigaret denně,“ uzavírá Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.