reklama

Zadýchávání přisuzoval kouření a věku. Diagnóza však zněla chronické onemocnění plic

Jiří kvůli covidu a své nemoci prakticky nechodí mezi lidi.
Foto:

Od roku 2001 si každý rok 20. listopadu připomínáme Světový den chronické obstrukční nemoci (CHOPN). Jde o vážné onemocnění plic, které může skončit i smrtí. V Česku se s touto nemocí léčí přibližně čtvrt milionu lidí a mnoho dalších o ní zatím neví. Jedním z pacientů, kterému chronické onemocnění plic změnilo život, je sedmdesátiletý Jiří z Hradce Králové. Diagnózu se dozvěděl před 14 lety. Jak se žije s pocitem, že vám neustále dochází dech a jak zvládají „plicaři“ pandemii koronaviru?

reklama

Kouření, věk a nezdravý životní styl zvyšuje riziko CHOPN

Zjištění, že se jedná o plicní onemocnění, však nebylo tak snadné. Jiří byl v té době silným kuřákem a často se zadýchával. Zpočátku tomu nepřikládal velkou váhu a problémy s dechem přisuzoval cigaretám. „Pracoval jsem jako programátor ve slévárně, takže jsem při preventivní prohlídce u lékaře absolvoval dvakrát rentgen plic a výsledky byly v pořádku. Tak jsem si říkal, že se na mě zkrátka jen podepisuje věk a kouření,“ vzpomíná pan Jiří.

K tématu

Potíže s dechem se neustále stupňovaly, tak se vydal k lékaři znovu. Ten ho odeslal ke kardiologovi na zátěžové testy, které ukázaly, že srdce je v pořádku a problém by mohl být na plicích. „Plicní lékař diagnostikoval CHOPN ve třetím stádiu, ihned mi nasadil léky a doporučil okamžitě přestat kouřit. Právě v tom jsem viděl největší problém, ale nakonec jsem se zbavil cigaret úplně. Dodnes tento krok považuji za největší životní vítězství,“ dodává Jiří.

Potíže s dechem se neustále stupňovaly a tak se vydal k lékaři znovu. Ten ho odeslal ke kardiologovi na zátěžové testy, které ukázaly, že srdce je v pořádku a problém by mohl být na plicích. „Plicní lékař diagnostikoval CHOPN ve třetím stádiu, ihned mi nasadil léky a doporučil okamžitě přestat kouřit. Právě v tom jsem viděl největší problém, ale nakonec jsem se zbavil cigaret úplně. Dodnes tento krok považuji za největší životní vítězství,“ dodává Jiří.

Kromě léků musel změnit životní styl a mimo jiné začal docházet také na fyzioterapie. „Na rehabilitaci mi vysvětlili, jak správně dýchat, nebo jak chodit do schodů, abych to udýchal,“ popisuje.

Zhoršující se dechové potíže jsem přisuzoval věku a kouření

Kvůli nemoci musel Jiří odejít do invalidního důchodu. Našel si nového koníčka – fotografování. „Lékaři mi doporučili pravidelně chodit na procházky, abych si je zpestřil, koupil jsem si foťák a začal fotit abstraktní motivy. Například obyčejná kůra stromu může vypadat jako bájné zvíře, když ji zaberete dostatečně zblízka,“ dodává s úsměvem. Kromě toho hraje na ukulele a zobcovou flétnu, která prospívá dechu.

Covid mi komplikuje život, skoro nevycházím z domova, abych se nenakazil

Užívání zálib ale poslední měsíce komplikuje koronavirová epidemie. „Byl jsem zvyklý žít mezi umělci, tvořit, účastnit se různých fotografických soutěží, dokumentovat kulturní dění. Teď to není možné. Kvůli svému zdravotnímu stavu mám velké obavy z nákazy, protože ven skoro nevycházím,“ vysvětluje Jiří. Velkou komplikací je i samotné nošení roušky nebo respirátoru: „S rouškou zvládám jen pomalou chůzi s častými zastávkami a nošení respirátoru je pro mě při chůzi nemožné.“ Nákupy obstarává rodina, aby nemusel příliš chodit mezi lidi.

Chronický zánět plic postihuje hlavně muže kuřáky

CHOPN je závažné plicní onemocnění, které se vyznačuje postupným omezováním průtoku vzduchu v průduškách. Kvůli změnám v dýchacím ústrojí proudí dovnitř a ven méně vzduchu. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které postihuje především průdušky a plicní tkáň. Zánět vzniká v reakci na vdechování škodlivin – především tabákového kouře. Tento zánět vede k trvalému zúžení (průsvitu) průdušek a k nenávratnému zániku plicní tkáně.

CHOPN se projevuje těmito příznaky:

  • vlhký kašel a vykašlávání hlenů,
  • ztížené dýchání,
  • námahová dušnost,
  • pískání na hrudi při dýchání.

Onemocnění se objevuje převážně u mužů, častěji u kuřáků. Riziko stoupá také věkem a určitou roli hraje i genetika. Změny dýchacího ústrojí u nemocného nelze vrátit. Včasná a důsledná léčba a změna životního stylu však může zlepšit kvalitu života pacienta. Lidem s tímto onemocněním pomáhá například Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN).

„CHOPN mají z 80 procent kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem, ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covidu dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doktor Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Roušky a lidé s CHOPN: Hůře se jim dýchá, ale chrání

Velkým strašákem pro pacienty s chronickým plicním onemocněním je onemocnění COVID-19, které často napadá plíce. Dobrou zprávou ale je, že čeští pneumologové zaznamenali u svých pacientů v posledních týdnech nižší počet akutních případů zhoršení CHOPN. Podzim totiž bývá pro pacienty s touto nemocí obecně rizikový, a to z důvodu vyššího rizika přenosu různých bakteriálních infekcí, které dýchání zhoršují. Nošení roušek i vyhýbání se místům s vyšší koncentrací lidí snižuje výskyt běžných viróz a tím i zdravotní komplikace pacientů s CHOPN.

Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným kvůli rýmám a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit.

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací, náhlého zhoršení příznaků, než je v tomto období obvyklé,“ říká doktor Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

CHOPN –⁠ čtvrtá nejčastější smrtelná nemoc

V Česku se na nemoc CHOPN léčí asi 300 tisíc lidí. Odborníci ale odhadují, že přibližně stejný počet osob o svém onemocnění neví. Lidé totiž mnohdy k lékaři nejdou a dechové obtíže přisuzují věku nebo špatné kondici. Ti by se měli mít více na pozoru a chránit se před nákazou koronavirem, protože patří mezi rizikové skupiny. Podle Světové zdravotnické organizace má CHOPN na 251 milionů pacientů a jedná se o čtvrtou nejčastější smrtelnou nemoc.

K tématu

„CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR společně s námi plicními a praktickými lékaři spustilo zkušební pilotní program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření,“ popisuje Koblížek.

Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do prvního či druhého patra. „Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1 300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou formu CHOPN. Z našich dat vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let krabičku cigaret denně,“ uzavírá Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Tagy: kouření plíce roušky světový den koronavirus COVID-19 chronická onemocnění Vladimír Koblížek CHOPN Stanislav Kos ČOPN
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Motorismus

Grosjean přežil ve formuli 1 vlastní smrt. Díky čemu odešel z nehody v Bahrajnu po svých?

Grosjean přežil ve formuli 1 vlastní smrt. Díky čemu odešel z nehody v Bahrajnu po svých?

Pokaždé, když vyrazí na trať, riskují životy. Možná v kontextu všech bezpečnostních prvků, které se ve formuli 1 zavádějí, se na tento fakt poslední dobou zapomínalo. Ale nedělní ohnivá nehoda pilota Romaina Grosjeana při Velké ceně Bahrajnu jasně připomněla, že smrt neustále visí ve vzduchu. Z děsivého incidentu odešel po svých jen díky tomu, že na ochraně kokpitu se odvedla v minulých letech poctivá práce. Co všechno zachránilo Francouzův život?

reklama
„Černoušek“ neprošel bez povšimnutí. Cavanimu hrozí za familiární oslovení trest
Na střední školy lze jít bez zkoušek. Termín maturit se kvůli koronaviru může posouvat
Babiš se Schillerovou budou muset opět do sídla KSČM orodovat za podporu rozpočtu
reklama
reklama
Obchody, restaurace a služby se otevřou od čtvrtka 3. prosince, rozhodla vláda

Vláda

Domácí zpravodajství

Už mě ani nebavilo vyhrávat, přiznává Koukalová. Při moderování chce být sama sebou
Prima zakládá sbírku na podporu sestřiček v první linii. Přispět můžete i vy
Další články
reklama
reklama