Nový Národní onkologický program má pomoci s diagnostikou rakoviny, pacientům i pozůstalým

Konference o tom, jak bude strategie vypadat, proběhne 13. října od 14 hodin. Kromě lékařů, pacientů a politiků se jí zúčastní také zástupci pacientských organizací. Kvůli pandemii bude jednání probíhat on-line. Národní onkologický program České republiky vznikl v roce 2005, kdy jej představila veřejnosti Česká onkologická společnost. Podle Ivany Plechaté z platformy Hlas onkologických pacientů bylo Česko jedním z prvních států v Evropě, které měly takový plán. „Již tehdejší předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček se snažil pro tento program získat celospolečenskou, a zejména politickou, podporu,“ vysvětluje Ivana Plechatá. Poslední aktualizace proběhla v roce 2013. Od té doby došlo v onkologické léčbě k velkému posunu.

Ivana Plechatá z platformy Hlas onkologických pacientů pořádá konferenci společně s Americkou obchodní komorou v Česku. V EU zemře na rakovinu každý rok až 1,3 milionu lidí. V České republice umírá v souvislosti s národovými onemocněními ročně 27 tisíc pacientů. Nejčastěji bojují s rakovinou kůže, prsu, s nádory mužských pohlavních orgánů a s rakovinou trávicího traktu. „Je ale potřeba říct, že i když byl NOP naposledy aktualizovaný před sedmi lety, stále podle něho při léčbě rakoviny postupujeme a onkologická péče v Česku je na vysoké úrovni,“ dodává Ivana Plechatá a poukazuje na to, že velkou podporu má NOP také na ministerstvu zdravotnictví.

Na programu se podílí náměstkyně ministerstva zdravotnictví Alena Šteflová a členka výboru pro zdravotnictví, poslankyně Andrea Brzobohatá. Své zkušenosti –⁠ jednak z evropského plánu a také z národního programu –⁠ představí Eduard Vrdoljak, předseda Chorvatské onkologické společnosti a mezinárodně uznávaný expert, který se přípravami NOP zabývá. „Pan profesor nás seznámí se svou zkušeností. Ale je třeba zdůraznit, že přestože Česká republika nemá tak podrobný onkologický plán jako například Chorvatsko, tak má vynikající výsledky onkologické péče. A za to můžeme poděkovat především lékařům,“ pokračuje Ivana Plechatá a dodává, že onkologičtí pacienti se nemusí obávat odkládání léčby a péče ani v době koronavirové pandemie.

Je důležité nastavit udržitelné financování léčby onkologických pacientů

Smyslem NOP je stanovení konkrétních kroků, jak bojovat s rakovinou, a strategie, jak toho dosáhnout. „Je důležité nastavit udržitelné financování onkologické péče, aby byla dostupná pro všechny pacienty. Součástí onkologické léčby není jen zdravotní péče, ale také psychologická a sociální podpora a poradenství,“ vysvětluje Plechatá. Součástí NOP by měla být také dostatečná informovanost české veřejnosti, a to jak o nemoci, tak o prevenci či zlepšení komunikace mezi pacientem a lékařem a upřesnění role pacientských organizací.

V EU se v současné době pracuje na plánu Evropského boje proti rakovině a také existuje nová osnova, jak má takový moderní komplexní onkologický program vypadat. „Pro nás je podstatné, aby to mělo širokou celospolečenskou a politickou podporu, protože ty priority obsažené v NOP budou potřebovat také finanční krytí,“ říká Plechatá. Aby k tomu mohlo dojít, je třeba do programu zapojit odpovědnost jednotlivých resortů.

Plán se zaměřuje na čtyři pilíře: prevenci, časnou detekci a diagnostiku, léčbu, péči a kvalitu života pacientů

Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové má Evropská komise stanovenou jako jednu z hlavních priorit v oblasti zdraví boj s rakovinou a hodlá k tomuto tématu vypracovat Akční plán boje proti rakovině, ČR se do přípravy tohoto programu aktivně zapojuje. „V současné době probíhají veřejné konzultace. Evropský plán boje proti rakovině by měl být postaven na čtyřech pilířích: prevence, časná detekce a diagnostika, léčba a péče a kvalita života pacientů, pozůstalých a pečovatelů,“ vysvětluje náměstkyně a dodává, Česká republika nemá s přípravou tohoto plánu problémy a řadu jeho podmínek plní již nyní. Další postup bude upřesněn Evropskou komisí na podzim tohoto roku.

I bez aktuálního plánu jsou výsledky onkologické péče v Česku vynikající

Alena Šteflová také poukazuje na to, že Česká republika je vzorem pro ostatní státy např. v oblasti screeningových programů (pokrytí screeningem), centralizaci onkologické péče (centra vysoce specializované onkologické péče). V ČR existuje od padesátých let nepřetržitě Národní onkologický registr, díky němuž máme ověřená statistická data, která umožňují predikovat vývoj epidemiologické situace v oblasti onkologie a také stanovit úspěšnost léčby.

„Přijetí evropského onkologického programu přispěje k rozšíření výzkumu v oblasti léčby rakoviny, rozvoj nových technologií umožní výměnu dobrých praxí, rozšíří spektrum screeningových programů a tím přispěje ke zvýšení kvality této péče a kvality života onkologických pacientů a pečujících osob,“ doplňuje Alena Šteflová.