Národní rozpočtová rada přišla s varováním, že se vláda příliš zaměřila na problémy s řešením koronavirové krize a zapomněla řešit důchodovou reformu, jak slíbila. Její předsedkyně Eva Zamrazilová popsala důchodovou zátěž pro některé ročníky jako brutální změnu. Podle Martina Potůčka z Komise pro spravedlivé důchody chtěli autoři této zprávy jen vybudit politiky.
Vláda ve svém programovém prohlášení před dvěma lety slibovala, že ANO a Sociální demokracie zařídí reformu důchodů, ale stále se nic neděje. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové špatné vyhlídky čekají lidi narozené v osmdesátých a devadesátých letech. Důchodovou zátěž pro tyto ročníky popsala jako brutální změnu. Budou se skládat vždy po dvou na jeden starobní důchod. Aktuálně se na jeden důchod skládají tři ekonomicky aktivní lidé.
Poslanec Petr Gazdík za Starosty a nezávislé v pořadu 360° Pavlíny Wolfové řekl, že s analýzou Národní rozpočtové rady souhlasí: „Naši experti varují, že se v budoucnu bohužel dva lidé budou muset složit – zhruba za dvacet let – na důchod jednoho člověka, což z hlediska sociálního pojištění je opravdu neudržitelné a budou se do toho muset zapojit jiné daně. To vidíme jako zásadní problém.“
Martin Potůček z Komise pro spravedlivé důchody to ale vidí více pozitivně. „Autoři té zprávy napsali ta slova tak, jak je napsali, aby politiky vybudili. Oni samozřejmě, stejně jako já, doufají nebo vědí, že to takhle nedopadne, že to nebude možné. Ale já s nimi souhlasím v tom, že ten systém, tak jak ho teď máme, tak by mohl způsobit ne všechny problémy, o kterých se v té zprávě hovoří, ale mnohé problémy. Souhlasím s Národní rozpočtovou radou v tom, že je třeba řešit systémově daňový a důchodový systém v této zemi,“ řekl.
Potůček má podle svých slov velkou nedůvěru k předpovědím, které jdou na padesát let dopředu: „Prognózovat něco takhle na padesát let dopředu lze za jediného předpokladu, a to právě že ten systém, který v této zemi máme, se nezmění.“ Podle něj se ale změnit musí, a to k lepšímu.
Věk odchodu do důchodu
Diskutuje se i o odchodu do důchodu, kdy stanovený věk je dnes 65 let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v lednu upozorňovala na to, že bez důchodové reformy hrozí, že Češi za několik let budou moci odcházet do důchodu až po 70. roce života.
„Lidé už mají v průměru v 62 letech velké zdravotní obtíže. Věk odchodu do důchodu je zastropován na 65, to znamená o tři roky déle. A každý, kdo si to zažije, ví, jak obtížné je ve stáří zvládnout práci i dobrý zdravotní stav,“ řekla Maláčová.
Ministryně pak v únoru uvedla, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, ale vláda musí hledat jiné varianty, jak financovat plánovanou důchodovou reformu: „Mně z toho vychází to, že se bude muset financování důchodů vymyslet v příštích letech přes financování ze státního rozpočtu, a to buď že se sníží výdaje státního rozpočtu v některé oblasti, nebo se podíváme na systém daní“.
Vláda řeší koronavirovou krizi místo důchodové reformy
Jana Maláčová prosazuje variantu důchodové reformy, kdy by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy. Senioři by tak měli mít jistých 10 500 korun měsíčně. Rozpočtová rada ale ve středu přišla s varováním, že se vláda zaměřila na problémy s koronavirovou krizí a zapomněla řešit důchody.
Náklady na pandemii koronaviru podle rozpočtové rady znamenají, že místo předpokládaného zadlužení 30,5 % k poměru k hrubé domácí produkci se dá očekávat spíše zadlužení kolem 40 %. Může za to obří půlbilionový plánovaný deficit státního rozpočtu, který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Jiří Dolejš za KSČM k tomu v pořadu 360° Pavlíny Wolfové řekl, že řešení důchodů je věc dlouhodobá: „Já bych se nenechal děsit letošním deficitem. Pokud ale uvažujeme o fungování důchodového systému na deset, dvacet, třicet let dopředu, tak musíme minimálně v nějakém časovém horizontu, když už ekonomika bude šlapat.“
