Evropa zůstane bez klíčových dodávek plynu déle než se předpokládalo
Vrátí se Česko k uhlí? Od jeho těžby se kvůli dopadům na životní prostředí země roky odvrací. Válka na Ukrajině ale situací mění. Vláda už povolila, aby nemusely skončit uhelné teplárny. Podle řady politiků může být uhlí jediným způsobem, jak přežít nedostatek ruského plynu.
Připravme se na krušné časy. Politici už bez obalu mluví o tom, že se na nějaký čas budeme muset k uhlí vrátit. Česko je na fosilních zdrojích energie historicky extrémně závislé. Kvůli špatnému vlivu na životní prostředí se to dlouho zdálo být hlavní nevýhodou.
„V současné situaci, kdy se třepeme strachy, jestli ruský plyn bude, nebo ne, se z naší slabé stránky stává strategická výhoda. Alespoň na pár let,“ vysvětluje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Máme zastaralou soukromou elektrárnu ve Chvaleticích, ale právě takové elektrárny jsou jednou z našich hlavních nadějí,“ říká místopředseda hospodářského sněmovního výboru Martin Kolovratník (ANO).
Podle europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského nebudeme bez toho, aniž bychom alespoň krátkodobě zapojili do energetického mixu uhelné elektrárny, schopni odpojení od ruského plynu v současné době přežít.
Dá se věřit ruským argumentům?
Bez ruského plynu se budeme muset obejít zřejmě déle, než se předpokládalo. Rusko má zatím neprůstřelný argument – zpožděnou dodávku opravené turbíny. „Každá kompresorová stanice disponuje 30 procenty rezervního výkonu,“ vyvrací ruské argumenty odborník na energie Vratislav Ludvík.
Vláda se chová, jako by byla v opozici. Snad se probere, kritizuje exministr Škromach
Státní rozpočet má s rostoucími cenami energií a pohonných hmot příjmy stovky miliard, které je potřeba směřovat zpět k občanům. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Kabinet Petra Fialy (ODS) zkritizoval, že pomoc v době ekonomické krize je zatím ve hvězdách. Vedle toho bývalý ministr financí za hnutí ANO Ivan Pilný varoval před opatřeními, která jdou prý proti sobě.
Ruský plyn do České republiky stále proudí přes Ukrajinu a Slovensko. Nějaký zatím posílá i náš hlavní dodavatel Německo. Stav zásob se během posledního týdne zvýšil z 83 na 85,5 procenta.
To se může ale rychle změnit. Ruský Gazprom nyní oznámil dvěma velkým německým odběratelům plynu Uniper a RWE nespecifikovaný zásah vyšší moci. Jinými slovy: nedodá plyn podle smlouvy. Německé zásoby se tenčí a tamní domácnosti už začínají šetřit. Jestliže by byl výpadek delší než několik dní, čekají stejné kroky i Česko.
„Pokud se odpojíme od ruského plynu, bude to pro nás požehnání. Omezujeme se stále na Česko, jak přežijeme, ale tohle je problém celé Evropské unie,“ soudí Ludvík. „Kromě RWE a Unipetrolu obdrželi obdobný dopis i Slováci, Francie už žádný ruský plyn nedostává. Ruský plyn bude do budoucna nahrazen jinými zdroji,“ odhaduje.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu je v krizových situacích možné uplatnit úsporná opatření, jako jsou snížení teploty vytápění a omezení teplé užitkové vody v noci.
Ne všichni se ale obávají, že Rusko dodávky plynu zastaví dlouhodobě. „Zbavit se svého odbytiště, které budovali desítky let, by byla hloupost,“ myslí si bývalý premiér Jiří Paroubek.
