Zkrátit letní prázdniny a volno rozložit jinak? Plaga víří debatu, rýpli si Pilip i Fiala
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ministr Plaga otevřel debatu o délce letních prázdnin.
Jsou dva měsíce volna v červenci a srpnu přežitek?
Pilip: Vláda ohlásila konec klimatické krize. Je zvláštní, že Plagovi vedra přijdou jako problém.
Fiala: Ne každá změna je k lepšímu.
Jsou dva měsíce školních prázdnin v červenci a srpnu přežitek a není čas volno rozložit? Tyto otázky nadhodil na sítích ministr školství Robert Plaga (za ANO). Úvahu, která nemá na rozdíl od jiných témat oporu v diskutovaných plánech resortu (MŠMT), doprovodil historickým exkurzem. Plagovi předchůdci v čele úřadu, které oslovila redakce, většinově míní, že ve školství je řada naléhavějších témat. Podle exministra Petra Fialy (ODS) není každá změna „změnou k lepšímu“. Ivan Pilip připomněl výroky ministra Macinky o klimatické krizi.
Pravidla pro odklady, povinné dva roky předškolního vzdělávání oproti dosavadnímu jednomu či zrušení devátých tříd. O tom všem se v posledních týdnech debatuje v rámci oblasti školství. Minulý pátek se Plaga vymezil proti odkladové novele prosazené bývalou vládou, jež přinesla zpřísnění podmínek pro děti nastupující do prvních tříd.
ČTĚTE TAKÉ: Vzali nám Vltavu, burcují Piráti a chtějí stavět plovárny. Objevili náš program, směje se ANO
„Co si o zpřísnění odkladů předchozí vládou myslíte vy?“ napsal v závěru příspěvku. V neděli zveřejnil podobný příspěvek, leč více diskuzního rázu. Tématem bylo nastavení dvouměsíčních letních prázdnin. Na půdorysu vlády se hovoří o řadě úprav, ale forma letních prázdnin zůstala v mediálním prostoru dosud bez větší debaty.
Ministr se tak nyní táže veřejnosti, zda je dosavadní systém v měnících se podmínkách efektivní. „Dávají dva měsíce prázdnin v červenci a srpnu smysl i dnes? Nebo je čas přemýšlet, jestli by se volno během roku nedalo rozložit jinak? Co myslíte?“ nadhodil.
Sáhl i k historickému okénku – školní volno dříve úzce souviselo se zemědělskou produkcí, což znamená, že děti musely být při ruce během práce na poli a sklizni.
„Před více než 100 lety v Československu (1925) začal stát školní rok a hlavní prázdniny sjednocovat tak, aby děti na venkově i ve městech měly stejné podmínky – hlavní prázdniny jednotně stanoveny pro všechny školy od konce června do 31. srpna,“ shrnul Plaga.
Jsou naléhavější témata, míní Bek
Podle jeho předchůdce Mikuláše Beka (STAN) není taková debata nyní na místě. „Jsem si jistý, že ve vzdělávací politice je řada naléhavějších témat, od nichž bude ‚prázdninová‘ diskuze odvádět pozornost,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Na mysli měl například přípravu státního rozpočtu na další rok a s tím související prostředky do kapitoly MŠMT, o které teď Plaga bojuje, či „snižování úrovně výuky cizích jazyků“. Druhá výtka souvisí s rozhodnutím, že školy nebudou muset učit angličtinu povinně od první třídy, ale samy si naplánují, jak obsah pro první stupeň ZŠ rozloží napříč třídami.
Podobně na téma prázdnin nahlíží i další exministr školství Petr Gazdík (STAN). „Český vzdělávací systém potřebuje úplně jiné změny. Marketingová politika – nadhodím téma a uvidím, co na to veřejnost – není ani systémová, ani ničemu nepomáhá,“ sdělil na dotaz redakce. Vyjmenoval pak oblasti, které považuje za zásadnější.
Jde podle něj například o reformu systému zkoušek a na ni navázané zrušení „nesmyslných přijímaček“, změny obsahu vzdělávání, zaměření se na nerovnosti nebo o úpravu vysokoškolské legislativy (na věcném záměru novely se pracuje na MŠMT, pozn. red.).
Systém prázdnin bych neměnil, říká expremiér
Diskuze podnícená Plagou rovněž zohledňuje, že úprava tuzemských prázdnin by mohla být reakcí na čím dál častější vlny veder, které probíhají ještě v červnu, tedy v posledních týdnech školní docházky. Kvůli tomu si do něj rýpl bývalý šéf školského resortu Ivan Pilip. „Pan ministr je člen vlády, která ohlásila konec klimatické krize, takže je zvláštní, že mu vedra přijdou jako problém k řešení,“ podotkl. Narážel tak na slova ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) z prosince minulého roku, kdy byl pověřen vedením ministerstva životního prostředí.
Čtěte také
Pilip nicméně připouští, že o úpravě termínu je možné uvažovat, ač si není jistý, zda by šlo skutečně o ochranu před horkem. „Pokud je důvodem něco jiného, je to samozřejmě k diskuzi, jde jen o historický zvyk – ten se vyvíjí a mění,“ dodal exministr školství.
K tématu se vyjádřil i expremiér Fiala (ODS), který vedl resort od května 2012 do července 2013. „Neměnil bych to, co funguje a na co jsou lidé zvyklí. Ne každá změna je změnou k lepšímu,“ reagoval.
Jak je to s prázdninami v jiných evropských státech?
Systém letních prázdnin se v evropských státech různí. Například v Německu jsou rozděleny podle klíče, který v Česku známe u jarních prázdnin – u našich západních sousedů je to dáno podle spolkových zemí. V Bavorsku mají žáci volno od 3. srpna, ale zato do 14. září. Naopak v Porýní-Falcku nebo Sársku trvají od 29. června do 7. srpna.
V některých jižních státech si děti užijí delší prázdniny než u nás. Třeba ve Španělsku končí škola v polovině června a začíná opět v polovině září. Podobné nastavení mají i v Řecku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ultralevicový Sánchez je žábou na prameni, pustil se Vondra do Španělů. Kritizoval i Gregor
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
