Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v říjnu po deseti letech skončí ve funkci. Na pozadí probíhající války na Ukrajině se proto řeší, kdo tohoto diplomata, který proslul stoickým, ale rázným přístupem, dokáže nahradit. Hlavním favoritem je nizozemský premiér Mark Rutte, ve hře jsou ale i dvě jména z Pobaltí.
Stoltenberg slouží Alianci téměř deset let. Už čtyřikrát to vypadalo, že ve funkci skončí, pokaždé ho ale přemluvili, aby zůstal. A to měl jednou už dokonce dohodnutý post v čele norské centrální banky. Členové NATO si váží Stoltenberga pro jeho rázný přístup vůči Moskvě a dalším hrozbám, ale i pro jeho rozvážnost, se kterou dokáže svá stanoviska formulovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: USA nebudou před Ruskem bránit země NATO, které nedávají dost na obranu, řekl Trump
„Stoltenberg po celou dobu války udržoval jednotu NATO a dosahoval konsensu v reakci na Rusko. Bude obtížné ho nahradit,“ napsal politický think-tank Observer Research Foundation.
Mandát Stoltenbergovi oficiálně vyprší 1. října letošního roku. Už nyní se ale podle německé televize Deutsche Welle intenzivně řeší, kdo ho nahradí. Finální rozhodnutí pravděpodobně padne na výročním 75. summitu NATO, který se koná v červenci. A snad trochu symbolicky na půdě Spojených států.
Kdo je ve hře?
Kandidátů na nového šéfa NATO je relativně dost. Možná překvapivě ale žádný z nich není z USA, ani ze západní Evropy. Dlouho to vypadalo, že by oním mužem číslo jedna mohl být bývalý britský ministr obrany Ben Wallace, který v minulosti ostře kritizoval zubožený stav britské armády, nakonec se ale svých ambicí vzdal.
Do čela NATO se tak teoreticky může dostat i žena. Jedním ze tří hlavních favoritů je totiž estonská premiérka a bývalá advokátka Kaja Kallasová, na niž Rusko vydalo zatykač. Také druhý potenciální kandidát je z Pobaltí, jedná se o bývalého lotyšského premiéra Arturse Krišjanise Karinše.
Třetím kandidátem a současně největším favoritem je pak nizozemský premiér Mark Rutte, proti jeho zvolení se už ale vymezilo Maďarsko, respektive tamní premiér Viktor Orbán. Někteří členové Aliance pak údajně nechtějí Rutteho proto, že v čele NATO v minulosti stálo už dost Nizozemců.
Ani pobaltská jména ale pro mnohé podle Deutsche Welle nejsou ideální. A to právě proto, že jsou z Pobaltí. V Alianci mají existovat obavy, že v už tak napjaté situaci by Kallasová i Karinš volili jestřábí a tvrdý přístup vůči Rusku, který by mohl ještě eskalovat současnou válku na Ukrajině.
U Kallasové musí být nenávist vůči Rusku zvláště hmatatelná. Když Sovětský svaz v roce 1940 okupoval dnešní Estonsko, byla její matka – tehdy jako nemluvně – společně se svou matkou a babičkou deportovaná režimem Josifa Vissarionoviče Stalina v dobytčím vagónu na Sibiř, uvedl list European Pravda.
Žádný kandidát na funkci generálního tajemníka NATO tak prozatím není pro všechny členské státy ideální. I když má největší šanci Rutte, jasno bude až v červenci.
