reklama

BLOG: Nechcete někdo kotě?

Mikeš je zlatíčko. Ale skoro všichni se ho bojí. Nechápu proč.

Pod otázkou byla fotka černé kuličky, které zpoza polštáře, za kterým byla schovaná, vykukovaly jen uši a pár zelených očí. Uplynul týden a žádný zájemce se neozval. Útulky byly narvané k prasknutí, žádný nechtěl nalezeného kocourka přijmout, a protože původní pan domácí (také černý kocour) nesl přítomnost malého vetřelce velmi těžce, nezbývala nálezkyni jiná možnost, než ho vypustit zpět na ulici. A tak jsem si pro něj přijela. Psal se listopad 2014 a já jsem se měla brzy dozvědět, že „mít kočku“ s sebou nese spoustu škrábanců, spoustu chlupů, spoustu zodpovědnosti a spoustu historek, které vám nikdo v okolí nebude chtít věřit.

reklama

Pod otázkou byla fotka černé kuličky, které zpoza polštáře, za kterým byla schovaná, vykukovaly jen uši a pár zelených očí. Uplynul týden a žádný zájemce se neozval. Útulky byly narvané k prasknutí, žádný nechtěl nalezeného kocourka přijmout, a protože původní pan domácí (také černý kocour) nesl přítomnost malého vetřelce velmi těžce, nezbývala nálezkyni jiná možnost, než ho vypustit zpět na ulici. A tak jsem si pro něj přijela. Psal se listopad 2014 a já jsem se měla brzy dozvědět, že „mít kočku“ s sebou nese spoustu škrábanců, spoustu chlupů, spoustu zodpovědnosti a spoustu historek, které vám nikdo v okolí nebude chtít věřit.

Kotě dostalo jméno Mikeš a během prvního týdne jsem zjistila, že i když mu bylo teprve pár měsíců, stal se za dobu svého pobytu v džungli velkoměsta regulérní divokou kočkou. Upřímně – po prvních čtrnácti dnech jsem byla hodně nešťastná. Mikešovy záchvaty vzteku a ničivosti dosahovaly vrcholu po půlnoci, takže to, co mi zrovna koukalo z peřiny, vypadalo, jako kdyby spadlo do skartovačky (a s ní i celý byt) a návštěvy se u mě z nějakého nepochopitelného důvodu bály přespávat. Možná to bylo proto, že Mikeš s oblibou žral lidem vlasy, když spali.

Mikeš - nejlepší kocour
Mikeš - nejlepší kocour

Přišel den, kdy jsme si říkala, že možná nejsem pro Mikeše to pravé ořechové a že by mu bylo líp někde jinde. V ten den mi taky poprvé usnul na klíně. Dívala jsem se na tu černou chlupatou kouli, jak mírumilovně oddechuje, a řekla jsem si, že to spolu ještě zkusíme. Nutno říct, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí, které řada lidí nikdy nepochopila. Zatímco oni vidí místo jeho drápů vraždící nástroje a místo elegantního kocoura černou pumu, já se čas od času přistihnu, jak se nad tím vším rozplývám. Co naplat, Mikeš to se mnou koulí jako profesionální bowlingový hráč. Jeho oblíbenou hrou je, že když mu vynadám a varovně vztyčím ukazováček, jde se se mou pomazlit. Asi marně doufám, že až budu mít děti, budu u nich mít větší respekt.

Střet s kočkou, respektive s její povahou, byl pro člověka, který má svůj vlastní a zajetý styl života, velkým otřesem. Kočce je totiž úplně jedno, co vy chcete nebo nechcete. Nezajímá ji, že tím, co dělá, vás vytáčí k nepříčetnosti nebo tím ničí vaše věci. A už vůbec po ní nemůžete chtít, aby chápala vaše nálady, potřeby jako je spánek nebo jídlo, nebo aby se chovala předvídatelně. Tak to prostě nefunguje. Takže to pak podle toho vypadá. Za pět let jsem se vypracovala na tři černé kočky a naše společné ráno vypadá asi následovně:

Zazvoní mi budík. Zjistím, že nemůžu vstát, protože na mě leží kočky. Mikeš je nejurputnější, takže než ho sklepu, jsou vzhůru i sousedi. Típnu budík, a jedenáctiletá bába Alma (toho času tři roky u mě) se jde mazlit. Jenže jí šáhnu na nějaké místo, kam se zrovna tohle ráno nešahá a tak mi za odměnu nazvrací do postele. Mikeš s Nutellou (rok a půl staré pískle) závodí, kdo mi bude víc překážet při cestě do koupelny. Vyhrává ten, o koho alespoň třikrát zakopnu. Uklidím abstraktní malby u kočičího záchodu, zavřu kočky kromě Almy na chodbu a jdu větrat na balkon. Alma se jde na balkon napást vyklíčeného zrní, které sypu ptákům a Mikeš se snaží usilovně prodolovat skrz dveře, zatímco Nutella vytrvale píská. Když dávám krmení, ozývá se hysterické „miiiuuuu“, „íííí“ a pohoršené vzdechy (vzdychá Alma, je v tom vážně dobrá). Pak svorně strčí nos do žrádla. Vzápětí jde Alma na záchod malovat, Mikeš jde nespokojeně prskat k oknu a Nutella to všem sežere.

A víte co? Tyhle rána jsou fajn.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Zprávy

V Libyi patrně našli ostatky Čecha a pěti dalších osob, které unesli teroristé

V Libyi patrně našli ostatky Čecha a pěti dalších osob, které unesli teroristé

V Libyi patrně našli ostatky Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců, kteří byli v roce 2015 uneseni při útoku teroristů z organizace Islámský stát (IS) na ropné pole Ghaní. Později byli zřejmě zavražděni. Rakouský deník Kronen Zeitung v pátek informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. Rakouské ministerstvo zahraničí zprávu podle agentury APA dosud nepotvrdilo.

Koronavirus

Nový lék proti koronaviru testují čeští lékaři. Látka by se mohla inhalovat

Nový lék proti koronaviru testují čeští lékaři. Látka by se mohla inhalovat

Čeští lékaři jsou přesvědčeni, že jimi testovaná látka, která se používá například při léčbě osteoporózy, by mohla zabírat také na koronavirus. „Látka by se podávala inhalačně, tím bychom dosáhli její vysoké koncentrace v plicích. Působila by proti samotnému viru i proti přehnané imunitní reakci,“ vysvětlila Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice, která se na projektu podílí.

reklama
reklama
Zvířata v ZOO Plasy mrzla, některá uhynula. Odstřihli ji od plynu, majitelé nezaplatili

Plzeňský kraj

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama