František Bublan zažil v politice mnohé.
Bývalý ministr vnitra a senátor, který 13. ledna oslavil sedmdesáté narozeniny, působil ve vládách Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka. Ke kterému z nich měl lidsky blíže? Bylo pro ČSSD chybou vstoupit do koalice s ANO? A jak hodnotí svého nástupce Jana Hamáčka (ČSSD) či předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS)? Také o tom mluví František Bublan v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Během své politické kariéry jste spolupracoval s ČSSD, ale do strany jste nikdy nevstoupil. Proč?
V roce 2006 jsem byl sociální demokracií osloven, zda bych mohl vést krajskou kandidátku na Vysočině jako nestraník. Bylo to znamením toho, že strana je otevřena nestranickým osobnostem. Slýchával jsem námitky, že je to pouze marketing, že stejně do strany potom vstoupím. Neudělal jsem to. Ve volbách jsme tehdy byli na Vysočině úspěšní, získali jsme přes pětatřicet procent.
Nakonec jste to dotáhl až na ministra vnitra, kam vás dosadil tehdejší premiér Stanislav Gross. Jak k tomu došlo?
Stanislav Gross mi volal s touto nabídkou asi třikrát. Poprvé jsem odmítl. Podruhé mi sdělil jména jiných kandidátů s tím, ať si to tedy raději rozmyslím. Ta jména byla důvodem, proč jsem po třetím zavolání svolil.
Můžete prozradit o koho šlo? Měl jste obavu ze zneužití policie? Jednalo se o lidi s byznysovými zájmy?
V rámci kolegiality nechci jména uvádět.
Gross z politiky odešel po skandálu s financováním koupě svého bytu za 4,2 milionu korun, když nedokázal věrohodně vysvětlit, jak k penězům přišel. Vy jste ho poznal blíže, jaký člověk to byl?
Měl jsem ho rád. Spolupracovalo se mi s ním dobře. Lidsky mi byl sympatický tím, jak miloval svoji rodinu.
Stanislav Gross byl empatičtější, uměl hledat koncensus, Paroubek byl typem vůdce, byl však velmi dobrý v zahraniční politice
Jako předsedu vlády jste poté zažil Jiřího Paroubka. Pokud byste ho měl porovnat se Stanislavem Grossem, v čem byl mezi nimi největší rozdíl?
Tehdejší vláda byla koaliční, kromě ČSSD, která tam měla většinu, byli ve vládě ještě lidovci a Unie svobody. Když byl nějaký problém s vládním návrhem zákona u koaličních stran, tak Gross jej pozastavil a hledal se kompromis, aby předloha odešla do Sněmovny jako koaliční a také se tak prohlasovala. Ne vždy tak činil Paroubek, který se pak musel spolehnout na hlasy komunistů. Stanislav Gross byl empatičtější, uměl hledat koncensus, Paroubek byl typem vůdce, byl však velmi dobrý v zahraniční politice.
Jako ministr vnitra jste musel řešit i jednu z největších polistopadových akcí policie. Psal se rok 2005 a muži zákona brutálně rozehnali účastníky technoparty. Jak na to s odstupem let vzpomínáte?
Několik zraněných na obou stranách, zoufalý majitel pozemku, naštvaní obyvatelé okolních vesnic, neexistence antikonfliktních policejních týmů, nerozhodnost státního zástupce, otázka práva, dvojí motivace účastníků party. Někteří se přijeli bavit, někteří střetnout s policií... Pozdější nedohledatelnost organizátorů akce...
František Bublan (70)
Vystudovaný teolog během života vystřídal různé profese. Dva roky pracoval jako duchovní v Mikulově a Břeclavi. Poté, co v roce 1977 podepsal Chartu 77, mu byl odebrán státní souhlas a musel pracovat v dělnických profesích. V letech 1979–1990 byl řidičem.
Po roce 1989 pracoval v civilní kontrarozvědce (FBIS, BIS). V letech 2001–2004 působil ve funkci ředitele civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace. Mezi lety 2006 až 2012 byl poslancem za ČSSD, v letech 2012 až 2018 senátorem za stejnou stranu. Od července 2019 působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Udělal byste dnes něco jinak?
Chyby byly na obou stranách a moje rozhodování bylo velmi těžké.
Jak vnímáte svého nástupce, současného šéfa resortu Jana Hamáčka?
Od mého působení na ministerstvu vnitra uběhlo už patnáct let, mnoho se změnilo. Přiznám se, že bych dnes nechtěl být ministrem vnitra a v jistém smyslu obdivuji práci ministra Hamáčka a jeho – na rozdíl od některých jiných ministrů – nadhled a státnickou rozvahu.
ČSSD ovšem pod jeho vedením balancuje na hraně pěti procent. Čím si vysvětlujete propad jejich volebních preferencí?
Sociální demokracie měla úspěšná léta v době, kdy na společnost dolehla tvrdá pravicová politika, například zvyšování nájemného, poplatky ve zdravotnictví... To v tuto chvíli nehrozí. Co však hrozí, je oslabení role státu. Zde je prostor pro ČSSD.
Takže si nemyslíte, že od soc. dem. bylo chybou vstoupit do vlády Andreje Babiše s podporou komunistů?
Zpočátku jsem nebyl nadšený z toho, že se ČSSD uvrtala do této spolupráce. V tuto dobu to však vidím jako jedinou životaschopnou příležitost prokázat svoje schopnosti a ideové přednosti. Představa, že by současnou krizi řešilo ANO v koalici s SPD, je děsná.
Jak si podle vás vede česká vláda v boji proti pandemii koronaviru?
Když to vezmu celkově, ve srovnání s některými předchozími vládami si nevede špatně. Dělá i chyby, občas to zaskřípe, občas vidíme něco pozitivního. Co mě mile překvapilo, byl poměrně jednoznačný postoj právě k pandemii koronaviru. Pro premiéra Babiše, který měl heslo „Bude líp“ a toto heslo se dařilo ještě předloni naplňovat – zvedaly se mzdy, důchody, ekonomika šlapala dobře – musel být ten zásek velkou čarou přes nastolený trend. Ale zvládá se to, i když s malými pokušeními například na podzim. A na prvním místě stále zůstává člověk a jeho zdraví.
Nebyl jsem nadšen při prvním zvolení Miloše Zemana prezidentem. Při jeho opětovném zvolení už jsem byl hluboce zklamán
Byl jste také senátorem. Má současný předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil vaše sympatie? A co si myslíte o jeho cestě na Tchaj-wan?
Kolem té cesty jsem slyšel mnoho teorií a spekulací, nevím, co je pravda. Jediné, co mohu vzpomenout, je skutečnost, že ODS se v minulosti v Senátu nikdy negativně nevymezovala proti Číně. Proto mne tento krok předsedy Vystrčila dost překvapil. Nicméně pan Vystrčil ještě coby řadový senátor pracoval vždy velmi pečivě, někdy na můj vkus až technokraticky rozebíral jednotlivé návrhy zákonů. Dá se říci, že v tom byl dobrý. Doufám, že post předsedy naplní a uspokojí.
Jaký názor máte na prezidenta Miloše Zemana?
Nebyl jsem nadšen při prvním zvolení Miloše Zemana prezidentem a při jeho opětovném zvolení už jsem byl hluboce zklamán. Nechci rozebírat všechny důvody, které mne vedou k tomuto postoji. Stačí říct, že není dobrým reprezentantem naší republiky.
Před vstupem do politiky jste působil jako duchovní, po revoluci v bezpečnostních složkách, byl jste šéfem civilní rozvědky. Co vás nejvíce bavilo?
Použil bych to nerudovské „čím jsem byl, tím jsem byl rád“. Patří tam i doba, kdy jsem rozvážel potraviny po Brně nebo jezdil se sanitkou. Co mě však trochu začalo ničit, byla poslední léta ve Sněmovně. Zvolení do Senátu byl balzám na duši. Samozřejmě práce ve zpravodajských službách byla zajímavější.
Když jste v politice začínal, u moci se střídaly pouze ODS a ČSSD. Dnes mají reálnou šanci uspět i nové politické strany a hnutí. Má některá z nich vaše sympatie?
Mají některé aspekty sympatické, mám na mysli třeba Piráty nebo Starosty, ale chybí jim nosná obecnější idea. Důraz na komunální politiku nebo zaměření na IT je pro celostátní politiku málo.
Jaké budou oslavy vašeho životního jubilea? Máte nějaké přání?
Oslava bude koronavirová. To znamená v nejužším rodinném kruhu a to ještě na dvě etapy. Žádná velká přání nemám, budu spokojen, když se budeme mít všichni rádi.
