reklama

Nedopusťme evropský scénář, prosí Biden. EU je nyní odstrašujícím případem

V loňském roce se Evropané dívali na covidovou katastrofu ve Spojených státech shora. Nyní, když USA úspěšně plní očkovací závazky, je tomu naopak. Americký prezident Joe Biden i přední média varují před evropským scénářem. Na starém kontinentu jsou státy nuceny zavádět nové lockdowny.

reklama

„Prosím, prosím, nedopusťme, aby se zde stalo to, co se děje v Evropě, co vídáte v televizi. Zachovejte si víru. Nadále noste roušku, myjte si ruce, udržujte sociální distanc,“ apeloval na své spoluobčany americký prezident Joe Biden.

Po velkou část pandemie přitom vzhlíželi spíše Američani k Evropské unii, kde značná část států dokázala včas zareagovat a zavést přísná opatření. Až na pár výjimek se tak starý kontinent v loňském roce vyhnul katastrofě brazilských či amerických rozměrů.

Řada amerických komentátorů dávala nezvládnutou situaci za vinu přezíravému až popíračskému bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi. Za příklad naopak dávali „racionální a analytickou“ německou kancléřku Angelu Merkelovou. Na výsluní se dostala dokonce i Česká republika se svou kampaní za nošení roušek, třebaže ručně vyráběných. Následovat český příklad doporučoval třeba deník USA Today.

Zavřená Evropa

Nyní je situace zcela jiná. Z grafů vyplývá, že americká vlna pandemie dosáhla svého vrcholu během ledna, kdežto evropská čísla začala v únoru prudce stoupat. Nyní se napříč unií zavádějí nové lockdowny. V minulém týdnu po tvrdších opatřeních sáhla Francie a Polsko, v posledních dnech se přidalo Německo nebo Itálie. Evropské katastrofě vévodí Estonsko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko a Srbsko s největším počtem nových případů na milion obyvatel.

Podle německého listu Die Welt z Bidenových vyjádření vyplývá, že Amerika vnímá unii jako „odstrašující příklad“ a bere to jako politickou urážku „hodnou spíše Donalda Trumpa“. Jelikož jsou oba celky přibližně podobně lidnaté, srovnání se nabízí.

Je pravděpodobné, že za americkým úspěchem je masivní očkovací kampaň. „Myslím, že role se obrátily a my jsme před Evropou, protože očkujeme mnohem agresivněji,“ řekl bývalý šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv Scott Gottlieb.

Biden si připsal vítězství

Úspěšný očkovací závod je velkým vítězstvím nového amerického prezidenta Bidena. Ten si dal aplikaci 100 milionů dávek vakcíny za prvních 100 dní v úřadu jako jeden ze svých hlavních cílů. Byl vnímán jako velmi ambiciózní až nemožný. Nakonec se ho Bidenově administrativě podařilo dosáhnout za pouhých 58 dní. V americké populaci je k 23. březnu naočkováno téměř 38 lidí ze sta. V Česku je to pouze 12.

Ve Spojených státech se očkuje vakcínami Moderna, Pfizer/BioNTech a Johnson & Johnson. Problémy vyvstaly okolo vakcíny AstraZeneca, která měla v blízké době požádat o možnost nouzového užití v USA. Podle zdravotnické agentury mohla britsko-švédská společnost použít pro testování látky zastaralá data. Ve Spojeném království, které je v očkovacím závodu ještě úspěšnější než USA, je však AstraZeneca dominantní vakcinační látkou.

Očkování v Evropské unii se mezitím potýká s ustavičnými problémy. Váznou dodávky vakcín, a to zejména kvůli příliš opatrnému a byrokratickému přístupu evropských struktur. Toho si samozřejmě všimla i zaoceánská média. Deník The New York Times v nedávném úvodníku psal o „evropském očkovacím průšvihu“ a poukazoval také na přílišné lpění na cenách vakcín. The Washington Post poukázal také na klesající důvěru Evropanů kvůli pozastavování očkování vakcínou AstraZeneca z obavy, že způsobuje krevní sraženiny.

Šťastná ruka při volbě vakcíny

Markantní rozdíl mezi tím, jak Spojené státy zvládaly reagovat na šíření nákazy pod Trumpovým vedením a jak se vydařilo očkování v čele s Bidenem, připomněl také list The Atlantic. „Americká reakce na covid byla v mnoha ohledech přesně tak špatná, matoucí a životům nebezpečná, jak se zdála být,“ stojí v článku.

Deník přitom upozorňuje, že evropské zdravotnické systémy jsou obecně považovány za mnohem lepší a kvalitnější než ty americké, proto je úspěch v USA překvapivý. Evropská unie měla dobrý úmysl – nechtěla nechat menší a chudší národy na holičkách a domnívala se, že jako celek bude schopna držet krok s Amerikou. Uzavírání smluv se však ujala Evropská komise, která se příliš neosvědčila.

Exprezident Trump, který vyjednávání o vakcínách začínal, se nestaral o jejich cenu ani o to, zda firmy ponesou právní odpovědnost za případné vedlejší účinky. Evropa se je snažila nakoupit za co nejnižší ceny a ujišťovala se, že společnosti ponesou odpovědnost za případné zdravotní následky. Spojené státy oproti tomu nasypaly miliony dolarů do vývoje vakcín, aby urychlily proces a zajistily si dostatek dávek. Stejně jako Spojené království si již loni v létě předplatily miliony vakcín od různých kandidátů, aniž by věděli, která očkovací látka bude účinná.

Podle specialisty na veřejné zdraví Scotta Greera z Michiganské univerzity zde hrálo velkou roli také štěstí, v případě Evropy spíše neštěstí. „Kdyby se ukázalo, že vakcíny Pfizeru a Moderny, jichž nakoupily USA miliony dávek, nejsou neefektivní, vypadala by Amerika velice hloupě,“ řekl. Takto však podle něj pohřbila veškerou evropskou snahu o bezpečnost.

Tagy:

Hlavní zprávy

Křížová výprava proti covidovým křečkům. Hongkong se bojí mutací, utratí tisíce mazlíčků
Koronavirus

Křížová výprava proti covidovým křečkům. Hongkong se bojí mutací, utratí tisíce mazlíčků

Hongkong je na nohou kvůli křečkům, u kterých se potvrdila nemoc COVID-19. V předvečer oslav nového lunárního roku se proto úřady rozhodly pro drastický krok – nařídily „humánní“ utracení tisíců těchto domácích mazlíčků. Město se obává, že by hlodavci mohli nejenže přenášet nemoc, ale rovněž se stát mezičlánkem pro další mutace a varianty koronaviru. Milovníci zvířat se ale postavili na odpor a k nelibosti úředníků si vytvořili neveřejnou síť na křeččí záchranu.

Boj o pandemický zákon ve Sněmovně: Umožní větší restrikce, odpůrci šikanují poslance

Poslanci by v úterý mohli projednat vládní novelu pandemického zákona a možnost vyhlášení mimořádného ředitelského volna kvůli covidu. Kabinet chce, aby Sněmovna schválila předlohy zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ráno se k nim sejdou výbory, schůze pléna pokračuje odpoledne, živě ji můžete sledovat v tomto článku. Proti schválení novely se přímo na Malostranském náměstí koná demonstrace, kterou organizuje iniciativa Chcípl PES.

Rekordní nárůst. V pondělí laboratoře odhalily přes 30 tisíc nakažených koronavirem

V pondělí už podruhé za uplynulý týden padl rekord v denním počtu nově nakažených koronavirem v Česku. Přibylo 30 350 potvrzených případů nemoci COVID-19, což bylo o polovinu více než před týdnem a nejvíce za den od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Původní rekord byl z 18. ledna, kdy přibylo 28 494 nakažených.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii 30. ledna uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Ptát se budete i vy, diváci ve studiu. Exkluzivní speciál můžete sledovat na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Medailový rozbor ZOH: Ženy, děkujeme. Češky v dovozu cenných kovů z olympiád válcují muže

Medailové bilancování olympijských her v Pekingu teprve přijde, začínají 4. února. Už teď je ale možné říct, že pravděpodobněji cenný kov přiveze některá z dam. Vyplývá to z rozboru úspěchů na předchozích zimních sportovních svátcích. Celkem tuzemská výprava v samostatné historii republiky přivezla zpod pěti kruhů zapadaných sněhovými vločkami 31 cenných kovů.

reklama

Domácí zpravodajství

Česko je v boji s korupcí na 49. místě světa. Za západní Evropou výrazně zaostává

Česko na zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, zůstalo v roce 2021 na 49. příčce. Zlepšení o čtyři pozice oproti roku 2020 naopak dosáhlo Slovensko, kterému loni připadla 56. příčka. Česko a Slovensko nadále zaostávají za průměrem oblasti západní Evropy a Evropské unie, i tak ale dosáhly lepšího výsledku než dvě třetiny sledovaných zemí.

Advokát Hradu: Stehlíková Zemana nikdy neviděla a řekla, že je dementní. Chceme omluvu

Džamila Stehlíková by se za nepravdivou diagnózu stavu prezidenta Miloše Zemana měla omluvit. V pořadu 360° to na adresu psychiatričky řekl právní zástupce Hradu Marek Nespala. Artur Ostrý ale oponoval, že jeho klientka pouze sdělila erudované názory, které se „víceméně“ potvrdily. Stehlíková v minulosti uvedla, že Zeman trpí demencí. Spor nyní budou obě strany řešit i soudně, Hrad po exministryni vedle omluvy požaduje i milion korun.

reklama