V Polsku vstoupila od soboty v platnost zpřísněná omezující opatření. Do 9. května v celé zemi zůstanou uzavřená nákupní centra, muzea, kina, divadla, umělecké galerie, hotely i sportoviště. Nový částečný lockdown zavádí i Francie, dotkne se 21 milionů lidí.
V polských nemocnicích leží nejvíce pacientů nakažených koronavirem od začátku nynější pandemie. Nejvyšší je také počet nemocných s COVID-19, kteří musejí být napojeni na plicní ventilaci. Za pátek v zemi, která má asi 38 milionů obyvatel, přibylo 26 405 nových případů koronavirové infekce. Je to jen o několik stovek méně než ve středu, kdy jich bylo nejvíce za letošek. Zemřelo dalších 349 pacientů nakažených koronavirem.
V polských nemocnicích se s COVID-19 léčí asi 23 300 lidí, 2 315 z nich je napojeno na umělou plicní ventilaci. V některých částech Polska chybí sanitky pro převoz lidí do nemocnic, a tak zdravotníkům vypomáhají hasiči. Z nemocnic přicházejí zprávy, že se do nich dostávají pacienti ve stále těžším stavu.
Před měsícem Poláci slavili rozvolnění. Teď je čeká další přísný lockdown
V Polsku vstoupí od soboty v platnost zpřísněná omezující opatření. Oznámil to během středy ministr zdravotnictví Adam Niedzielski poté, co ráno vešlo ve známost, že za úterý v zemi přibylo 25 052 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek infikovaných v letošním roce.
Ještě na začátku února přitom sousední země hlásila stabilizaci situace a postupně uvolňovala opatření, otevírala muzea, galerie nebo sjezdovky. Silně katolickému Polsku dělají velkou starost nadcházející Velikonoce, kdy řada lidí chodí do kostela. Epidemiologové konzervativní vládě radí, aby kostely uzavřela. Podle současných pravidel v kostelích může být jedna osoba na 15 metrů čtverečních, věřící mezi sebou musejí dodržovat rozestupy nejméně 1,5 metru.
Polská média si všímají toho, že přísnější opatření skončí den před výročím letecké katastrofy u ruského Smolensku, kde v roce 2010 zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński s manželkou a mnoho dalších důležitých osobností veřejného života.
Loni se pietní akce konala v době celostátní karantény a její účastníci, včetně šéfa vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, bratra-dvojčete někdejšího prezidenta, porušili platná opatření. Neměli nasazené roušky, nedodržovali předepsané rozestupy a na tryznu přišlo mnohem více lidí, než bylo oficiálně povoleno.
Francouzi utíkali z lockdownových regionů
Ve Francii platí částečný lockdown od páteční půlnoci, tamní vláda se totiž bojí další vlny šíření nákazy. Nově restrikce se týkají jen některých regionů, dopravci tak hlásili zcela vyprodané vlaky z Paříže do krajů, pro které omezení neplatí. Jedná se například o Lyon nebo oblast Bretaně. Před zavedením lockdownu Francii trápily také velké dopravní zácpy.
V postižených krajích jsou uzavřeny v podstatě všechny zbytné obchody a služby, za přísných podmínek ale zůstávají otevřená kadeřnictví a také školy, na čemž si Francie zakládá. Nový lockdown by měl trvat alespoň měsíc. Podmínky jsou mírnější, než tomu bylo u dvou předchozích. Zásadní rozdíl je v tom, že lidé se mohou zdržovat venku tak dlouho, jak chtějí. Zakázáno je ale, podobně jako v Česku, opouštět města kvůli rekreaci.
Někteří Francouzi jsou otráveni jak byrokratickým přístupem vlády ke koronavirovým opatřením, tak i výběrem, které služby a obchody musí být zavřené a které nikoliv.