Nedostatkem pohybu v době koronaviru trpí 80 procent mladých lidí a více než každý čtvrtý dospělý. V nových doporučeních to zmiňuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Během protikoronavirových opatření je sportovní činnost důležitá, zdůrazňuje organizace a doporučuje dospělým minimálně dvacet minut fyzického pohybu denně, dětem dokonce celou hodinu.
Studie zveřejněná v odborném časopise PLOS ONE ukazuje, že ani pětina Evropanů neabsolvuje doporučený objem cvičení na tvorbu svaloviny, který činí alespoň dva dny v týdnu. Obzvlášť málo se podle studie sportuje v jihovýchodní Evropě. K tvorbě a zachování svaloviny přispívají například i kliky, dřepy nebo cvičení s činkami.
Česká asociace esportu představila iniciativu Zdravý hráč, která vyzývá k pohybu
Světy sportu a esportu jsou propojené už od vzniku druhého jmenovaného. Ještě blíž je provazuje mimo jiné nová iniciativa Zdravý hráč, jejímž cílem je rozvíjet vztah hráčů k pohybu, a tím pádem také předcházet možným zdravotním komplikacím.
Podle šéfa WHO Tedrose Adhanom Ghebreyesuse se každý pohyb počítá. „Všichni se musíme každý den hýbat, bezpečně a tvůrčím způsobem,“ cituje ho agentura DPA.
Až pět milionů předčasných úmrtí kvůli nedostatku pohybu
Dospělým Světová zdravotnická organizace doporučuje nejméně 2,5 až pět hodin tělesného pohybu týdně, tedy v průměru alespoň 21 minut denně. Dětem a mládeži pak dokonce celou hodinu pohybu denně. Lidé starší 65 let pak mají navíc trénovat rovnováhu a koordinaci pohybu a posilovat svaly, aby předešli pádům.
Zajímavé je, že doporučení platí i pro lidi, kteří trpí chronickými nemocemi, a aktivní mají zůstat rovněž těhotné ženy nebo kojící matky.
Podle odhadů WHO by se dalo každý rok na světě zabránit pěti milionům předčasných úmrtí, pokud by lidé byli aktivnější. Nedostatek pohybu a s tím související nemoci stojí zdravotní systémy dohromady 54 miliard dolarů (1,2 bilionu korun) ročně, odhaduje WHO.
Pravidelný pohyb přispívá k prevenci srdečních onemocnění, cukrovky druhého typu a rakoviny. Pohyb dokáže mírnit příznaky deprese a úzkostlivosti, zpomalit úbytek duševních schopností a zlepšovat paměť, zdůrazňuje dále WHO.