Nefouká, nesvítí a jádro je v údržbě. Krize nutí vyrábět elektřinu i nejšpinavější zdroje
Řada států si ještě před pár lety plánovala, jak přejde na zelené a udržitelné zdroje energií. V době krize však energii pomáhají zachránit elektrárny, které jsou terčem kritiky. Zdroj: profimedia/ČTK
Navzdory plánovanému přechodu na obnovitelné zdroje elektřiny se v době krize rozjely i dříve kritizované uhelné elektrárny. V České republice se podílí téměř z poloviny na celkovém vyrobeném množství energie.
Vyspělé státy a účastnící nejrůznějších klimatických konferencí se zaštiťují, že se odkloní od uhlí do roku 2030. V případě chudších zemí je termín odložen o dalších deset let. Kabinet Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení vlády zavázal, že transformace v Česku proběhne do roku 2033.
V současné době je ale uhlí pro některé státy záchrana, bez které by hrozil nedostatek energie. Z dat společnosti electricitymaps.com vyplývá, že v Česku podíl vyrobené elektřiny z uhlí odpovídá 44 procentům, v Polsku více než 76 procentům a v Německu téměř 40 procentům.
Uhelné elektrárny jsou tak nyní klíčovým zdrojem. „V Německu jede všechno, co má nohy a ruce. Jedou proto i ty nejšpinavější zdroje, tedy ty nečisté uhelné elektrárny, aby mohly pokrýt deficit způsobený dlouhodobou odstávkou francouzských jaderných elektráren. Jinak by vznikl obrovský nedostatek elektrické energie v celé Evropě,“ řekl pro CNN Prima NEWS energetický expert Pavel Janeček.
Navazuje na téma
Přitom Německo se dlouhodobě profiluje jako země, která chce odstoupit od tzv. špinavých zdrojů, mezi něž řadí i jádro. V původních plánech dokonce mělo do konce roku zastavit provoz posledních třech jaderných elektráren. Poslanci však v polovině listopadu schválili odložení na 15. duben příštího roku.
Za poslední týden navíc státy bojují s počasím. Panuje totiž bezvětří a určitou část energie nelze vyrábět ani bez slunečního svitu. „To způsobuje dodatečný problém s disponibilní elektrickou energií v evropském prostoru,“ řekl dále Janeček.
Obnovitelné zdroje v menšině
I z tohoto důvodu je podíl vyrobené elektřiny v Německu pouze z necelé třetiny z obnovitelných zdrojů. Němci dříve plánovali, že uhelné elektrárny zprovozní také proto, aby se podařilo ušetřit plyn z méně využívaných plynových elektráren. To však nyní neplatí.
„V Německu došlo k odstávce mnoha a mnoha bloků uhelných elektráren. Byly uvedeny do studeného stavu a nebo jsou v režimu systémové služby. To znamená, že elektrárna je natopená a v případě potřeby se připojí do sítě. A to z důvodu, že by panovalo bezvětří a nesvítilo slunce,“ řekl pro CNN Prima NEWS energetický expert Pavel Janeček.
Podle něj se měly stát uhelné elektrárny v Německu zálohou pro obnovitelné zdroje energií (OZE). „Nazývám to s nadsázkou občasné zdroje energií. To je vidět z koeficientů jejich využitelnosti oproti stabilním zdrojům,“ řekl dále Janeček.
Naplno aktuálně nevyrábějí elektřinu ani francouzské jaderné elektrárny. Ty byly odstaveny z důvodu údržby už v létě.
Podle energetické mapy je tak zřejmé, že obnovitelné zdroje se podílí na výrobě elektřiny v Německu z 30 procent, v České republice ze 7 procent, v Polsku ze 13 procent a v Rakousku z 52 procent. Stoprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů mají jen severské státy Švédsko a Norsko. A to kvůli svým klimatickým podmínkám.
Navazuje na téma
Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
