Řada států si ještě před pár lety plánovala, jak přejde na zelené a udržitelné zdroje energií. V době krize však energii pomáhají zachránit elektrárny, které jsou terčem kritiky. Zdroj: profimedia/ČTK
Navzdory plánovanému přechodu na obnovitelné zdroje elektřiny se v době krize rozjely i dříve kritizované uhelné elektrárny. V České republice se podílí téměř z poloviny na celkovém vyrobeném množství energie.
Vyspělé státy a účastnící nejrůznějších klimatických konferencí se zaštiťují, že se odkloní od uhlí do roku 2030. V případě chudších zemí je termín odložen o dalších deset let. Kabinet Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení vlády zavázal, že transformace v Česku proběhne do roku 2033.
V současné době je ale uhlí pro některé státy záchrana, bez které by hrozil nedostatek energie. Z dat společnosti electricitymaps.com vyplývá, že v Česku podíl vyrobené elektřiny z uhlí odpovídá 44 procentům, v Polsku více než 76 procentům a v Německu téměř 40 procentům.
Uhelné elektrárny jsou tak nyní klíčovým zdrojem. „V Německu jede všechno, co má nohy a ruce. Jedou proto i ty nejšpinavější zdroje, tedy ty nečisté uhelné elektrárny, aby mohly pokrýt deficit způsobený dlouhodobou odstávkou francouzských jaderných elektráren. Jinak by vznikl obrovský nedostatek elektrické energie v celé Evropě,“ řekl pro CNN Prima NEWS energetický expert Pavel Janeček.
Přitom Německo se dlouhodobě profiluje jako země, která chce odstoupit od tzv. špinavých zdrojů, mezi něž řadí i jádro. V původních plánech dokonce mělo do konce roku zastavit provoz posledních třech jaderných elektráren. Poslanci však v polovině listopadu schválili odložení na 15. duben příštího roku.
Za poslední týden navíc státy bojují s počasím. Panuje totiž bezvětří a určitou část energie nelze vyrábět ani bez slunečního svitu. „To způsobuje dodatečný problém s disponibilní elektrickou energií v evropském prostoru,“ řekl dále Janeček.
Obnovitelné zdroje v menšině
I z tohoto důvodu je podíl vyrobené elektřiny v Německu pouze z necelé třetiny z obnovitelných zdrojů. Němci dříve plánovali, že uhelné elektrárny zprovozní také proto, aby se podařilo ušetřit plyn z méně využívaných plynových elektráren. To však nyní neplatí.
„V Německu došlo k odstávce mnoha a mnoha bloků uhelných elektráren. Byly uvedeny do studeného stavu a nebo jsou v režimu systémové služby. To znamená, že elektrárna je natopená a v případě potřeby se připojí do sítě. A to z důvodu, že by panovalo bezvětří a nesvítilo slunce,“ řekl pro CNN Prima NEWS energetický expert Pavel Janeček.
Podle něj se měly stát uhelné elektrárny v Německu zálohou pro obnovitelné zdroje energií (OZE). „Nazývám to s nadsázkou občasné zdroje energií. To je vidět z koeficientů jejich využitelnosti oproti stabilním zdrojům,“ řekl dále Janeček.
Naplno aktuálně nevyrábějí elektřinu ani francouzské jaderné elektrárny. Ty byly odstaveny z důvodu údržby už v létě.
Podle energetické mapy je tak zřejmé, že obnovitelné zdroje se podílí na výrobě elektřiny v Německu z 30 procent, v České republice ze 7 procent, v Polsku ze 13 procent a v Rakousku z 52 procent. Stoprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů mají jen severské státy Švédsko a Norsko. A to kvůli svým klimatickým podmínkám.
