Za rekordních 850 tisíc eur, což je v přepočtu asi 23 milionů korun, bez aukční přirážky se v pátek v Praze vydražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Jde tím pádem o vůbec nejdražší českou minci.
„Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 pouze čtyři. To z nich dělá extrémní raritu,“ popsal minci Pavel Kroužek, majitel aukčního domu Antium Aurum, který dražbu pořádal.
Před páteční aukcí se podle Kroužka žádný z pětidukátů nikdy neobjevil ve veřejné dražbě. Do aukce minci nabídl soukromý majitel, který si přál zůstat v anonymitě.
Předchozí rekord z dražeb českých mincí činil 14,7 milionu korun, které dal v roce 2017 kupec v aukci za zlatý svatováclavský desetidukát pocházející ze stejné doby jako v pátek prodaný pětidukát.
Za iniciátora československých dukátů se považuje ministr financí Alois Rašín. Z podnětu ministerstva, které spravoval, byla vypsána veřejná výtvarná soutěž, které se ovšem mohli zúčastnit pouze občané tehdejší Československé republiky. V té nakonec uspěli výtvarníci – Jaroslav Benda a Otakar Španiel.
Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923 a nebyly zákonným platidlem, ale obchodními mincemi, které neměly určenou nominální hodnotu. Pětidukáty a desetidukáty byly vydávány od roku 1929 k připomenutí výročí smrti knížete Václava.