Svatováclavský dukát z roku 1937 se vydražil za 23 milionů korun. Zdroj: ČTK/Šimánek Vít
Za rekordních 850 tisíc eur, což je v přepočtu asi 23 milionů korun, bez aukční přirážky se v pátek v Praze vydražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Jde tím pádem o vůbec nejdražší českou minci.
„Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 pouze čtyři. To z nich dělá extrémní raritu,“ popsal minci Pavel Kroužek, majitel aukčního domu Antium Aurum, který dražbu pořádal.
Rembrandtův autoportrét se vydražil za 420 milionů. Ještě dražší byl obraz od Miróa
Za těžko uvěřitelných 14,5 milionu liber (přibližně 422 milionů korun) byl v úterý v aukci prodán autoportrét nizozemského malíře Rembrandta. Nešlo však o nejdražší položku aukčního dne, tou byl obraz katalánského malíře Joana Miróa. S odkazem na aukční síň Sotheby's o tom informoval web CNN.
Před páteční aukcí se podle Kroužka žádný z pětidukátů nikdy neobjevil ve veřejné dražbě. Do aukce minci nabídl soukromý majitel, který si přál zůstat v anonymitě.
Předchozí rekord z dražeb českých mincí činil 14,7 milionu korun, které dal v roce 2017 kupec v aukci za zlatý svatováclavský desetidukát pocházející ze stejné doby jako v pátek prodaný pětidukát.
Za iniciátora československých dukátů se považuje ministr financí Alois Rašín. Z podnětu ministerstva, které spravoval, byla vypsána veřejná výtvarná soutěž, které se ovšem mohli zúčastnit pouze občané tehdejší Československé republiky. V té nakonec uspěli výtvarníci – Jaroslav Benda a Otakar Španiel.
Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923 a nebyly zákonným platidlem, ale obchodními mincemi, které neměly určenou nominální hodnotu. Pětidukáty a desetidukáty byly vydávány od roku 1929 k připomenutí výročí smrti knížete Václava.
