Skončila odložená olympiáda v Tokiu. Zdroj: AP
Jaké byly právě skončené olympijské hry v Tokiu? Provázela je řada přívlastků: odložené, covidové, nechtěné, na vlastní nebezpečí, bez diváků, ale také nejdražší a nejztrátovější. Hry rozdělily Japonce na dva tábory. Jedni je podporovali, druzí zase odmítali.
Záběry natočené před olympijským stadionem chvíli před začátkem nedělního závěrečného ceremoniálu hovoří za vše. Místo bujarých oslav sraz demonstrantů. Podle protestujících se olympijské hry neměly vůbec konat.
警察が国立競技場のはるか手前で公道を無法に封鎖。抗議のコール💢
— 杉原こうじ（NAJAT・緑の党） (@kojiskojis) August 8, 2021
五輪廃止を求める閉会式アピール行動。 pic.twitter.com/lRoTvRLlIf
Už jen to, že byly kvůli pandemii odloženy o rok, bylo bezprecedentní rozhodnutí. V olympijské historii se to stalo vůbec poprvé. Uspořádat hry, byť v náhradním termínu, byla pro Japonce otázka cti a prestiže. Ale za jakou cenu?
„Tokijské olympijské hry byly nejztrátovější a také se samozřejmě řadí k jedněm z nejdražších,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stály v přepočtu 320 miliard korun. Více než polovina Japonců, a podle některých průzkumů až 80 procent, chtěla hry zrušit úplně. Hlavně kvůli pandemii, kterou se stále nepodařilo úplně zkrotit.
Slavnostní zakončení olympiády v Tokiu. Zdroj: AP
Jenže letos byla situace v Tokiu ještě horší než loni. Denní přírůstky nakažených dosahovaly rekordních hodnot a Tokio muselo dokonce vyhlásit nouzový stav. „Ztráty jenom z neúčasti fanoušků, diváků činí zhruba 15 miliard korun,“ dodává Kovanda. Hry poznamenalo i to, že se konaly v takzvané covidové sociální bublině. Sportovci se tak do japonského hlavního města vůbec nepodívali.
„Přál bych si, aby sportovci mohli vyjít do ulic, a poznali tak více naše město. Ale to nebylo možné,“ popisuje jeden z obyvatel Tokia. Olympiáda se tak do tokijských ulic prakticky vůbec nedostala. Zůstanou po ní dluhy desítek miliard korun. Podělí se o ně pojišťovny spolu s japonskými daňovými poplatníky.
