Formule 1 v Praze (zdroj: CNN Prima NEWS)
Nedávný rozruch okolo návštěvy monopostu Red Bull formule 1 v historickém centru Prahy připomněl, jakou exotikou je pro našince setkání s nejlepšími závodními stroji planety. Na rozdíl od Maďarska jsme, vzdor nesrovnatelně větší závodní tradici, nikdy neměli to štěstí hostit některou z Grand Prix královny automobilového sportu.
Je srpen 1986 a čerstvě dokončený maďarský Hungaroring hostí první Velkou cenu formule 1 konanou v socialistické zemi. Po trati se prohání ta vůbec nejsilnější monstra, jaká se kdy ve formuli 1 objevila v kvalifikačních verzích dosahovaly přeplňované motory BMW, Honda či Renault až 1 500 koní. Kvalifikaci tehdy vyhrál Ayrton Senna na černém Lotusu JPS, v závodě se radoval jeho krajan a rival Nelson Piquet s vozem Williams.
Naši jihovýchodní sousedé tehdy těžili z vynikající práce dlouholetého funkcionáře FOCA (asociace konstruktérů F1) a světoběžníka Tamáse Rohónyiho, který přesvědčil vládce komerčních práv F1 Bernieho Ecclestona, že než v Moskvě, bude lepší první socialistickou Velkou cenu uspořádat nedaleko Budapešti. Podle novináře Tomáše Hyana se vše odehrálo následovně.
Ecclestone sice znal Jugoslávii, odkud pocházela jeho tehdejší manželka Slavica, ale v Maďarsku nikdy nebyl. Rohonyi ho tam vzal na své další jednání. Byl zrovna nádherný podzim. Bernie obdivoval pohled z Budy přes Dunaj na Pešť, navštívil hrad Vajdahunyad a povečeřel s ministrem. Bylo rozhodnuto. Čechoslováci s nedokončeným novým autodromem v Brně a nevyhovující tratí v Mostě mohli jen zamáčknout slzu a vypravit se na beznadějně vyprodané závody do Maďarska. Anebo zavzpomínat na těch několik nemálo příležitostí, kdy byla pravá F1 v akci k vidění i u nás.
V roce 1949 se v Brně s pořádnými auty závodilo na dlouhá desetiletí naposledy. Vyhrál tedy Angličan Peter Whitehead na Ferrari. Zdroj: ČTK
Brno 1949
V září 1949 se na Masarykově okruhu v Brně jela Velká cena Československa. Závod se konal rok před vznikem šampionátu formule 1 a více než rok po nástupu komunistické diktatury. Navštívilo ho zhruba 380 tisíc diváků.
Závodu se účastnila světová špička. Například Louis Chiron, který byl v Brně hodně populární z dřívějších závodů, dále pak Giuseppe Farina, první mistr světa formule 1, nebo siamský princ Bira. Československou GP tehdy vyhrál Peter Whitehead s vozem Ferrari, nejlepším tuzemským pilotem byl devátý Bruno Sojka s Tatraplanem. Závod také tři lidé nepřežili, to ale v té době nebylo nic výjimečného.
Konání dalších závodů F1 u nás už však nebylo v souladu se „socialistickou morálkou“, protože F1 byla přímo vzorem buržoazní rozmařilosti a zkaženosti.
Rok 1967 a závodník Mike Spence s šestnáctiválcovým vozem BRM H16. Zdroj: ČTK
Brno 1967
2. září 1967 se objevil na starém brněnském okruhu Angličan Mike Spence, tehdy významný jezdec, a v demonstrační jízdě představil unikátní šestnáctiválec BRM H16 (typ P83), který byl tehdy jednou z nejkomplikovanějších konstrukcí formule 1. Motor vozu tvořily dva ploché osmiválce ve společném bloku nad sebou, jejichž klikové hřídele byly spojeny ozubeným soukolím.
Na téměř čtrnáctikilometrovém starém okruhu v Brně zajel Spence čas 4:48 min., což zůstalo nepřekonaným rekordem této trati (dosáhl průměrné rychlosti 176 km/h). Tým British Racing Motors (BRM) byl součástí skupiny Owen Organisation, velkého výrobce autodílů, a ta měla v době uvolnění šedesátých let zájem o spolupráci s naším průmyslem. Mike Spence tehdy netušil, že mu zbývá necelý rok života – zahynul v roce 1968 v Indianapolisu.
S dvanáctiválcovým monopostem BRM se v roce 1974 svezl po nově otevřeném mostě SNP v Bratislavě také závodník a novinář Dalibor Janek. Zdroj: ČTK
Bratislava 1974
Zjevení formule 1 pod „UFO“ mostem SNP v Bratislavě roku 1974 připomínalo spíš román od Orwella. Do ČSSR opět zavítal BRM tým, který se rozhodl udělat si pár pěkných fotografií právě na nedávno dokončeném Mostě SNP. Ten začali stavět v roce 1967 a stavbu dokončili v roce 1972. V době fotografování byl tedy jako ze škatulky.
Řidič Dalibor Janek byl jedním z mála šťastlivců, kteří si mohli monopost vyzkoušet. Byl redaktorem československého časopisu Svět motorů a seděl ve stejném monopostu, v jakém závodil i Niki Lauda. Šlo o model BRM P160. Poháněl ho třílitrový motor V12 s výkonem 336 kW. Dohromady vzniklo pouze 11 kusů tohoto vozu a my jsme jeden viděli u nás, ač bez zasloužené publicity.
V roce 1979 se do vrchu na slavném závodě Ecce Homo ve Šternberku vydal stroj Tyrrell Ford 007. Zdroj: ČTK
Šternberk 1979
V 70. letech se F1 s nezapomenutelným komentářem Luboše Pecháčka vysílala už také v Československé televizi a vidět formuli naživo bylo takřka nemožné. Jedna z mála příležitostí nastala v rámci populárního závodu do vrchu Ecce Homo v moravském Šternberku.
Ruedi Jauslin, švýcarský závodník a majitel garáží z Muttenzu, s modrým vozem Tyrrell 007 startovního čísla 10, který zdobily typické nálepky Elf, Goodyear a Champion, nebyl zařazen v žádné třídě a jel pouze předváděcí jízdu bez nároku na umístění. Přesto se na svazích u osmikilometrové trati sešlo přes 30 tisíc diváků. Šlo o vůz, který v závodech Grand Prix volili především mistr světa Jody Scheckter (tři vítězství na 007 v letech 1974–1975) a Patrick Depailler.
Po listopadové revoluci už nebyly „efjedničky“ na našich tratích tak vzácnými hosty. Mimo jiné jsou držiteli traťových rekordů na obou našich okruzích v Brně a v Mostě, na svůj vlastní závod formule 1 však marně čekáme už 71 let a nic nenasvědčuje tomu, že by se to v brzké době mělo změnit.
