Nejrozsáhlejší požár 20. století zažila Praha v noci ze 14. na 15. srpna 1974. „Pamatuji si houkání požárních vozů a předčasné ukončení návštěvy u mé spolužačky z gymnázia, která bydlela v Heřmanově ulici, do které ústí jedna z bočních fasád Veletržního paláce,“ vzpomíná pro CNN Prima NEWS 66letý Miroslav Kunštát. Historik, politolog, holešovický rodák a stále i zastupitel na Praze 7. „Strážná objektu zjistila zápach kouře kolem deváté večer při pravidelné pochůzce, a to ve 4. patře,“ popisoval počátek požáru Václav Hladík (1943-2011), který od roku 1973 pracoval jako vyšetřovatel v Hasičském záchranném sboru hl. m. Prahy.
Strážná vyhledala elektrikáře, jenž měl službu v kině Veletrhy v suterénu paláce, kde zrovna probíhalo večerní promítání. Společně znovu vyjeli výtahem do 4. patra, ale to už kromě kouře spatřili i plameny. Ve 21:33 hodin pak vyděšeně volali holešovické hasiče, kteří přijeli za několik málo minut.
ČTĚTE TAKÉ: Útok žháře, či msta? Požár domu na Svitavsku mohl někdo úmyslně založit
Houkání sirén hasičských vozů v tu chvíli slyšel i student holešovického Gymnázia Nad Štolou Miroslav Kunštát. „Neměl jsem tušení, co se děje, ale návštěvu spolužačky jsem kvůli všudypřítomným sirénám raději ukončil o něco dříve,“ vzpomíná dnešní pedagog Univerzity Karlovy a holešovický zastupitel. „Z toho místa v Heřmanově ulici, kde kamarádka bydlela, ale požár zatím nebyl vidět. Chtěl jsem domů běžet ulicí Dukelských hrdinů, na které stojí Veletržák, ta už však byla uzavřena a musel jsem oklikou.“
V kině Veletrhy sedělo 600 diváků
Mezitím se oheň rozšířil do chodby ve čtvrtém patře. „Jakmile hasiči vystoupili ve čtvrtém patře z výtahu, bylo jasné, že je zle! Kouř je hnal zpět a plameny byly snad všude,“ popisoval oheň vyšetřovatel hasičů Václav Hladík. Hasičské posily, které dorazily ve 21:56 hodin, proto napřed pomáhali s evakuací kina Veletrhy v suterénu. „Celkem bylo na večerním představení asi 600 diváků,“ vzpomínal Hladík. Hrozila tak i obrovská lidská tragédie.
EXKLUZIVNĚ muž, který přežil atomovou bombu v Nagasaki: Myslel jsem, že na mě spadlo slunce
Bylo to líné dopoledne. Letecké sirény odezněly a život v japonském městě Nagasaki se dal opět do pohybu. Tehdy desetiletý Seiičiro Mise netušil, že bude svědkem jedné z největších válečných katastrof novodobé historie. A že nyní, 79 let od výbuchu „Tlouštíka“, bude společně s dalšími Japonci známý především jako „hibakuša“ – přeživší atomové bomby. S redakcí CNN Prima NEWS se podělil o svůj tragický příběh, který obrátil jeho život vzhůru nohama. S následky nukleární katastrofy musí žít dodnes.
Posléze už plameny šlehaly ven i okny funkcionalistického paláce z let 1925 až 1928, který byl postaven pro veletrhy. V době vzniku to byl unikátní a největší objekt svého druhu na světě. A také proto byl rekordní i požár Veletržního paláce, jeden z největších v dějinách Prahy a nejrozsáhlejší ve 20. století.
Požární bouře v Praze
„Šíření požáru v době od 22:15 hodin nabylo takových parametrů, že splňovalo kritérium požární bouře,“ poznamenal si vyšetřovatel Hladík. Student gymnázia Miroslav Kunštát už v té době dorazil na okraj Letné, kde bydlel s rodiči. Kam ale mířily další a další hasičské vozy, to zjistil až ráno 15. srpna 1974. „Samozřejmě jsem se šel hned druhý den na spáleniště podívat, ale nikoho tam nepouštěli. Stále nebylo ještě všechno uhašeno,“ vybavuje si po půlstoletí.
„Likvidace požáru byla ohlášena až 20. srpna v 7:00 hodin,“ uvedl ve svých vzpomínkách vyšetřovatel Hladík. Zároveň dodal: „Až do 27. srpna byla likvidována drobná dílčí ohniska, skrytá v hromadách ohořelých papírů v místech bývalých kanceláří. Ohořelé papíry z Veletržního paláce byly nalezeny až za Vltavou v Karlíně, od požářiště vzdušnou čarou nejméně tři kilometry.“
Samovznícení fermeže a tajné vyšetřování
Nikdo nezemřel, ani nebyl těžce zraněn, lehká poranění utrpělo osm hasičů a jeden voják z pražské posádky. Za katastrofou byla nedbalost lakýrníků, kvůli kterým došlo k samovznícení fermeže.
„V kritický den v jedné místnosti volně uložili chumáče čistící bavlny potřísněné fermeží. Technická norma ale ukládala, že měli tento odpad uložit do plechové nádoby,“ zjistil Václav Hladík. Nikdo prý nebyl potrestán a režim o požáru informoval veřejnost velmi stroze. „Veškerá dokumentace byla hasičům zabavena orgány Veřejné bezpečnosti a případ byl veden jako utajovaný,“ posteskl si po sametové revoluci vyšetřovatel hasičů.
Zničené kino i Tuzex
Jeden z největších požárů v hlavním městě vypukl v noci 14. srpna 1974 ve Veletržním paláci v Praze-Holešovicích. Na snímku vyhořelá budova. Zdroj: Profimedia.cz
Jeden z největších požárů v hlavním městě vypukl v noci 14. srpna 1974 ve Veletržním paláci v Praze-Holešovicích. Na snímku vyhořelá budova. Zdroj: Profimedia.cz
„Až po několika dnech jsem dílo zkázy spatřil na vlastní oči a pomyslně oplakal zejména nedávno předtím rekonstruované premiérové kino Veletrhy v zadní části paláce, kam jsme s kamarády často a rádi chodili,“ vypráví holešovický pamětník a univerzitní pedagog Miroslav Kunštát. „A samozřejmě jsem litoval i zkázu prodejny Tuzexu v přízemí budovy, kde jsem si za pár darovaných tuzexových bonů mohl o pár let dříve, ještě jako malý kluk, zakoupit tolik obdivovaná anglická autíčka od firmy Matchbox.“
I Češi mají svá Santiaga. Poutníci v místech zázraků plakali, zpívali a v extázi omdlévali
Ještě v roce 1970 se vydalo na pouť do Santiaga de Compostela jen 68 lidí, loni už to bylo téměř půl milionu. Jsou v módě i česká poutní místa? Kde bychom je našli, jaké zázraky a legendy k nim patří? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje spisovatel Josef „Pepson“ Snětivý, který se zmíněným lokalitám dlouhodobě věnuje.
O požáru století informoval ústřední režimní deník KSČ Rudé právo jen v krátké zprávě uvnitř listu. Na třech odstavcích v jediném sloupci. „Škoda není dosud vyčíslena,“ uvedl deník, který potvrdil, že šlo o největší požár v moderních dějinách Prahy. V dalším strohém článku pak uvedl, že v paláci sídlily podniky zahraničního obchodu Centrotex, Koospol, Kovo a Motokov.
Rudé peklo za 224 milionů
Posléze byla škoda vyčíslena na tehdy obrovskou částku 224 milionů korun. „Pak jsem samozřejmě sledoval, co se s ruinami paláce stane. Většinou jsme si všichni v Holešovicích mysleli, že budou strženy. Nakonec se ale díky řediteli Národní galerie profesoru Kotalíkovi, který měl kontakty do nejvyšších pater tehdejší politiky, podařilo prosadit záchranu a rekonstrukci paláce pro galerijní účely. Rekonstrukce probíhala od roku 1976 až do 13. prosince 1995, kdy novou expozici Národní galerie ve Veletržním paláci otvíral prezident Václav Havel.
Hlavně pro tehdejší obyvatele Holešovic bylo „peklo“ ze 14. srpna 1974 zážitkem na celý život. Pražská disidentka Eva Štolbová ve vzpomínkové knize Přetlak z roku 1991 napsala: „Veletržní palác vyhořel. Požár nás probudil, stála jsem v noční košili a dívala se na rudé peklo za černým blokem domů.“
