Nejvíce vína vyváží Francie, Česko je ve čtvrté desítce

Na pultech obchodů se pomalu ale jistě objevují lahve s vínem a číslicí 2019 na etiketě. Neklamné znamení, že vinaři spustili naplno prodej svých výtvorů z loňské úrody. Ročník 2019 podle mnohých z nich potvrdil, co se říkalo už při sklizni: teplé a suché počasí bobulím svědčilo a kdo si s nimi dokázal vyhrát, stvořil opravdu skvostná vína.

„Loňský ročník je z hlediska kvality opravdu výjimečný. Díky teplu a suchu má víno více kyselinek, takže se zvýraznily ovocné chutě,“ řekl CNN Prima NEWS Vladislav Moravčík, spolumajitel středně velkého rodinného vinařství z Horních Věstonic. On sám je s úrodou spokojený, přestože co do kvantity patřila spíše k podprůměru. „To ale vůbec nevadí. Nižší objem je bohatě vykompenzován vyšší kvalitou. Někdo dokonce říká, že 2019 je ročník století, na taková hodnocení je ale podle mého přece jen ještě trochu brzy,“ dodal.

Česká vinná stagnace

Přestože v České republice nepanují zrovna optimální podmínky pro pěstování vinné révy, mezi globálními hráči na vinném trhu se určitě neztratí. Podle portálu International Trade Centre bylo Česko v loňském roce na 34. místě co do objemu exportu této komodity. Jeho hodnota dosáhla bezmála třiceti milionů dolarů, tedy v přepočtu přes 770 milionů korun.

Zahraniční obchod v dubnu: Schodek 26,9 mld Kč, bilance je nejnižší od vstupu do EU

Byznys

Zahraniční obchod ČR v dubnu vykázal schodek 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek. Obchodní bilance tak byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie, její celkovou výši ovlivnil zejména propad obchodu s auty.

Objem exportu českého a moravského vína byl sice loni asi o dva miliony dolarů nižší než v roce 2018, ale v porovnání s rokem 2017 vzrostl o čtyři miliony. To představuje nárůst téměř o sedmnáct procent. Paradoxně však Českou republiku o necelé dva miliony dolarů předčilo Švédsko. Jenže právě tato skandinávská země co do pěstování vína těží z globální změny klimatu. V loňském roce švédští vinaři vyrobili asi 450 tisíc litrů vína, což je necelých 650 tisíc lahví.

Na jednom z předních míst světového žebříčku exportérů vína se ale nachází také Lotyšsko. Objem jeho vinného vývozu je bezmála desetkrát větší než českého, díky čemuž je Lotyšsko o devatenáct příček výše než Česká republika. Druhý z pobaltských států, Litva, loni skončil na dvacáté pozici, když do světa vyvezl víno za více než 184 milionů dolarů.

Nedostižná Francie

Suverénem je ale dlouhodobě Francie. Ta každoročně exportuje víno nejméně za deset miliard dolarů (loni skoro jedenáct), a podílí se tak na globálním exportu z více než třiceti procent. Spolu s druhou Itálií (7,3 miliardy dolarů) tak pokryje více než polovinu mezinárodního trhu s vínem. Export vína třetího Španělska pak nedosahuje ani poloviny vývozu italského.

Poslední zemí, která vyveze do světa víno za více než miliardu dolarů, je Německo. To přitom loni obsadilo osmou příčku jen o 230 milionů dolarů před Portugalskem. První desítku uzavírala Velká Británie, která vyvezla víno za 836 milionů dolarů. Největším mimoevropským exportérem vína je stabilně Austrálie, která na světový trh dodala víno za více než dvě miliardy dolarů.

Překvapivou může být pozice Slovenska, které v pořadí světových exportérů skončilo hned za Českem. Přitom i jeho vývoz vína přesáhl hranici třiceti milionů dolarů. Slovensko zaznamenalo v posledních letech v oblasti vývozu vína obrovský pokrok. Ještě v roce 2015 dokázalo exportovat víno v hodnotě pouhých osmnácti milionů dolarů. Za pět let se tak Slovensku podařilo vývoz tohoto artiklu zvýšit skoro o dvě třetiny.

Největší vývozci vína v roce 2019 (v milionech dolarů)

Zdroj: International Trade Centre