360°, Jindřich Šídlo, Cyril Svoboda, Thomas Kulidakis, Jan Kubáček, Adam Dolník - 28.10. v 22:00
Jen obtížně by člověk hledal téma, k němuž by prezidenti Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a Petr Pavel zastávali prakticky stejné nebo velmi podobné postoje. Přesto pár takových příkladů existuje. Učebnicovou ukázkou je rozhodnutí všech čtyř hlav státu neudělit státní vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů. Tato otázka – zda udělit, či neudělit – přitom s takřka roční pravidelností rozděluje českou společnost. Názor Pražského hradu byl nicméně vždy jednoznačný.
Skupina bratří Mašínů působila v letech 1951 až 1953. Ctirad a Josef chtěli společně s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou utéct z totalitního Československa, vstoupit do armády USA a bojovat proti komunismu se zbraní v ruce.
PŘEHLEDNĚ: Jan Pavel II., Vetchý i legendární hokejista. Prezident vyznamenal 56 osobností
V září 1951 se odbojáři vloupali do policejních stanic, aby získali zbraně. Zabili při tom dva policisty. V srpnu 1952 přepadli auto s výplatami, při potyčce zemřel ozbrojený pokladník. V roce 1953 se Mašínové a Paumer probili přes někdejší východní Německo do Západního Berlína, což si vyžádalo životy tří východoněmeckých policistů. Švéda a Janata padli do rukou východoněmecké policie, v květnu 1955 byli v Československu se strýcem Mašínů Ctiborem Novákem popraveni.
Činnost skupiny je v Česku považována za velmi kontroverzní. Část veřejnosti považuje její akce za součást ozbrojeného odboje proti totalitnímu komunistickému režimu. Jiní vnímají členy skupiny jako vrahy, kteří používali nepřiměřené prostředky. Podříznutí neozbrojeného zajatce dýkou pak označují za zločin, který nelze obhajovat legitimním odbojem.
Vyznamenání pro bratry Mašíny již mnohokrát navrhovali senátoři, konkrétně v podobě Medaile za hrdinství. Zmíněná otázka – ve znění: „Zaslouží si členové skupiny bratří Mašínů státní vyznamenání?“ – často vráží klín mezi politické spojence i blízké přátele.
Jindy se naopak na stejné straně barikády nacházejí lidé, kteří se za normálních okolností shodnou jen málokdy. Přesně tento efekt nastal u prezidenta Václava Havla, Václava Klause, Miloše Zemana a Petra Pavla.
Havel: Ctirad se kasal tím, kolik lidí zabil
Havel byl prvním prezidentem, který mohl kontroverzní odbojové skupině udělit Medaili za hrdinství. Nikdy tak ovšem neučinil. Na adresu Mašínů se vyjadřoval kriticky již v roce 1987. Tehdy měl možnost přečíst si úryvky z knihy Jenom ne strach, kterou napsal americký spisovatel českého původu Ota Rambousek podle vyprávění Ctirada Mašína.
„Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se můj dávný spolužák z Poděbrad kasal tím, kolik lidí zabil,“ hodnotil Havel v dopise, který poslal Josefovi Škvoreckému.
Zmínkou o spolužácích měl na mysli skutečnost, že po druhé světové válce navštěvoval elitní internátní školu v Poděbradech, na níž chodili právě i bratři Mašinové. Označení spolužák je však nepřesné, protože Havel a Mašínové chodili do jiných ročníků. Ctirad Mašín se k Havlově kritice vrátil v roce 1996, když mu sám napsal otevřený dopis. V něm prezidenta podrobil velmi ostré kritice a rovněž ho vyzval, aby odstoupil.
„Nejste hoden úřadu, který zastáváte. Vaše éra je zhoubnější pro duši národa než řádění Stalinova kata Klementa Gottwalda. Tehdy národ alespoň věděl, kdo je jeho nepřítel,“ nebral si Ctirad Mašín servítky. On i jeho bratr Josef často Havlovi vyčítali, že se prý v 90. letech nedostatečně vypořádal s komunisty.
Klaus: Ten případ je složitý a vyznívá nejednoznačně
I když se Havlův nástupce Václav Klaus s posledním československým a prvním českým prezidentem v mnohém neshodl, jejich postoj ke skupině bratří Mašínů lze označit za velmi podobný. Ani Klaus v úřadu nikdy nevyužil návrhů z horní komory a Mašíny nevyznamenal.
„Můj názor není odlišný od převažujícího pohledu veřejnosti a bývalého prezidenta Václava Havla. Nemám na něm co měnit. Ten případ je složitý a vyznívá nejednoznačně. Jednoznačně ale nikoli pro státní vyznamenání,“ řekl například v roce 2008 během rozhovoru pro ČT.
Zeman: Skupina podřízla hrdlo svázanému zajatci dýkou
Také třetí český prezident Miloš Zeman sdílel postoje Havla a Klause. „Moji dva předchůdci tak neučinili. Považuji za poctivé uvést, proč to neudělám já. Prvním důvodem je, že skupina Mašínů při svém útěku na Západ dýkou podřízla hrdlo svázanému zajatci,“ zmínil v roce 2022 při svém projevu ve Vladislavském sále během oslav 28. října.
„Druhým důvodem je, že skupina zastřelila pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům. Ani jedna z těchto obětí nebyla exponentem komunistického režimu, a proto nejde tyto vraždy vydávat za činy protikomunistického odboje,“ dodal Zeman.
VIDEO: Rozhovor s Barbarou Masinovou z roku 2022
Otec bratří Mašínů – Josef Mašín starší – na rozdíl od svých potomků státní vyznamenání obdržel, dokonce to nejvyšší možné. Řád Bílého lva mu posmrtně udělil právě Miloš Zeman v říjnu 2022. Josef Mašín starší byl důstojníkem prvorepublikové československé armády a během druhé světové války členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. V roce 1941 ho zatkli příslušníci gestapa a o rok později byl popraven.
Pavel: Můj názor je poznamenán vraždou
Asi nejpozitivnější názor – i když přesto velmi nejednoznačný – má na bratry Mašíny z prezidentské čtveřice Petr Pavel. Ten ještě před volbami 2023 uvedl, že by s oceněním kontroverzní skupiny měl problém.
„Můj názor je poznamenán vraždou policejního strážmistra. Záměrně to nazývám vraždou, protože nešlo o žádné úmrtí v boji. Bylo to zabití člověka, který pro ně nepředstavoval žádné riziko. S tím se nemohu vnitřně srovnat. Respektuji, co dělali v odboji proti režimu, který považovali jednoznačně za nepřátelský. Respektuji i veškerá jejich bojová střetnutí na útěku s příslušníky policie a armády. Ale tato jediná konkrétní věc mi vadí,“ sdělil Pavel před rokem.
V té době čelil poměrně silnému tlaku ze strany senátorů i dalších signatářů petice, která prezidenta vyzývala, aby vyznamenal všechny členy odbojové skupiny. Mezi signatáři byli například Marek Hilšer, Tomáš Czernin, Mirek Topolánek či Alexander Vondra.
Pavel z rodiny Mašínů oficiálně ocenil pouze Zdenu Mašínovou – sestru Ctirada a Josefa. Té loni udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Mašínová si vyznamenání od Pavla převzala osobně, a to i přes jeho komunistickou minulost.
„Rozhodla světová politická situace, jak se Petr Pavel postavil ke konfliktu na Ukrajině. To pro mě bylo rozhodující, že zaujal takový postoj. Panu prezidentovi jsem řekla, že vyznamenání přebírám i za bratry,“ řekla Mašínová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
I letos senátoři tlačili na Pavla, aby bratry Mašíny vyznamenal. Ani tentokrát ale členové horní komory Parlamentu neuspěli. „Část příběhu mi brání k tomu, abych ji plně ignoroval a udělil Mašínům státní vyznamenání. Rozhodně nezpochybňuji 90 procent toho, co bratři Mašínové udělali a co je k tomu motivovalo,“ uvedl prezident v létě během debaty s občany v Ústí nad Labem.
Josefu Mašínovi, který trvale pobývá v USA, je v současnosti už 92 let. Zároveň je posledním členem odbojové skupiny, který je naživu. Ostatních pět mužů včetně Ctirada Mašína, který zemřel v roce 2011, by tak případné budoucí vyznamenání dostalo posmrtně. Dost možné však je, že k tomu nikdy nedojde.
