Ilustrační foto Zdroj: AP
Skupina amazonských indiánů plula po řece 12 dní do nejbližšího města, aby dostala vakcínu proti COVID-19. Po očkování ale museli několik dnů ve městě zůstat, aby si prodejem uměleckých předmětů svého kmene vydělali na palivo a potraviny pro zpáteční cestu. Informoval o tom deník El País.
„Nejdříve jsme měli z vakcíny strach, ale když jsme viděli, že i další domorodé kmeny v ostatních oblastech se nechaly očkovat, sebrali jsme odvahu. Nechtěli jsme dál vymírat, už nás je jen 600 v údolí Javari,“ řekl agentuře EFE Pixi Isma. On a dalších 36 členů etnika Matisů plul po řece Javari, která je přítokem Amazonky, přes 700 kilometrů. Ze svých vesnic u hranici s Kolumbií a Peru cestovali do nejbližšího města Atalaia do Norte.
Tento izolovaný kmen v Amazonii se poprvé do kontaktu s civilizací dostal v roce 1976. Následující léta pro něj byla devastující, řada členů kmene podlehla západním nemocem, mimo jiné spalničkám či chřipce. V roce 1983 zbývalo z tohoto kmene jen 87 členů. I proto se nyní vydali nechat očkovat, ačkoli v jejich vesnici se žádný případ nákazy koronavirem neobjevil.
„Občas sem přijeli nakoupit nástroje pro lov a rybaření. Přijedou, nakoupí, odjedou,“ uvedl antropolog Thiago Ribeiro. Podle něj je velmi dobře, že se nechali očkovat. „Je ale stále mnoho domorodých kmenů, které mají z vakcíny strach,“ dodal. Pro amazonské kmeny je koronavirus obzvlášť nebezpečný, protože mají slabou imunitu vůči nemocem, které jsou běžné ve většinové populaci, a některé jsou navíc oslabené podvýživou či jinými nemocemi, jako třeba hepatitidou.
V Brazílii, která má na 211 milionů obyvatel, se od počátku pandemie COVID-19 potvrdilo na 15,2 milionu nákaz koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 v Číně. Brazilské ministerstvo zdravotnictví eviduje také na 422 340 úmrtí spojených s covidem. Nejméně jednu dávky vakcíny dostalo v Brazílii na 35,3 milionu lidí, což je asi 16,7 procenta obyvatel, zcela naočkováno je asi osm procent Brazilců.
