Od „nemůžu být prezidentem, protože jsem se nenarodil v Česku a nemluvím dobře“, přes „nikdy nebudu kandidovat“, až po „nakonec jsem se rozhodl do toho jít“. Šéf opozičního hnutí ANO, expremiér a poslanec Andrej Babiš se ke kandidatuře na hlavu státu v minulosti vyjadřoval různě. Během svého života však několikrát řekl něco jiného, než nakonec udělal. V sobotu postoupil do druhého kola prezidentských voleb.
Už od roku 2014 se Babiš několikrát nechal slyšet, že na prezidenta kandidovat nebude. „Ubezpečuji, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani pro ni nemám předpoklady,“ odmítl Babiš jednoznačně kandidaturu před necelými devíti lety na Twitteru.
Zmíněný tweet z listopadu 2014 není jediným podobným vyjádřením, jen o pár dnů později řekl Babiš deníku Právo: „Nemůžu být českým prezidentem. Nenarodil jsem se v ČR, i když se Čechem cítím být. Navíc jsem člověk, který neumí dobře mluvit.“
Ubezpečuji @ErikBest, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 6, 2014
Úvahy o tom, že by mohl být prezidentem, Babiš často vyvracel i v následujících letech. „X-krát jsem řekl, že já bych tu funkci v životě nemohl dělat. Ta funkce není manažerská, je totiž o nějakém komentování, a ne o tvoření,“ řekl například v srpnu 2015 Právu nebo britskému deníku Financial Times, pro který dodal, že chce „ticho a klid, ale ne na Hradě“.
Dělá něco jiného, než říká
Babišovi bývá vyčítáno, že dělá něco jiného, než říká. Například i v roce 2015 prohlašoval, že by nechtěl být premiérem, protože „ten otvírá metro, dálnici, jede do Dukovan, od rána do večera se k něčemu vyjadřuje“.
O rok později řekl, že premiérem být může, „pokud si to lidé budou přát“. A v roce 2018 už nechtěl dále poslouchat, zda je možné, že by premiérem nebyl. „Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti,“ prohlásil tehdy. Před pěti lety zase oznámil, že pokud bude premiérem, tak do čtyř let v politice skončí. Přesto dál šéfuje nejsilnějšímu opozičnímu hnutí ve Sněmovně, a to jako řadový poslanec.
Prezidentské volby
Beze mě by byla nuda
Spekulace kolem Babišovy kandidatury na prezidenta nabraly na obrátkách po sněmovních volbách na podzim 2021, kdy koalice Spolu porazila hnutí ANO. Andrej Babiš se nestal premiérem a se svým hnutím skončil v opozici. Ke kandidatuře na prezidenta jej vyzval jeho stranický kolega a první místopředseda hnutí Karel Havlíček, posléze sám Babiš mluvil o tom, že mu prezident Miloš Zeman řekl, aby kandidoval.
A právě v listopadu 2021 Babiš poprvé připustil, že by kandidovat mohl. V jednom ze svých videí na Facebooku odpověděl fanynce na otázku, zda by kandidoval, slovy: „Všichni se na to ptají. Tak mě snad napadlo, že kdyby lidi začali sbírat ty petiční archy a posbírali by dost podpisů... Ale nechci předjímat, uvidíme, teďka to fakt není téma.“ Zároveň v té době Babiš oznámil, že kupuje obytňák, se kterým objede republiku.
Nakolik se změnila Babišova rétorika kolem prezidentské kandidatury, je zřejmé i z jeho projevu na sněmu hnutí ANO v únoru 2022. „Plno lidí mě podporuje, důvěřuje mi a chce, abych do prezidentské volby šel. Ale ať se o to pokusím, nebo ne, hnutí ANO musí představit kvalitního kandidáta,“ prohlásil tehdy Babiš.
„Představte si, že bych nekandidoval. To by byla nuda, ne?“ hlásil už letos v dubnu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V červnu pak pro Deník.cz řekl, že pokud by na prezidenta kandidoval premiér Petr Fiala (ODS), šel by do toho také.
Nakonec jsem se rozhodl do toho jít
Ještě v září a v říjnu loňského roku své voliče o kandidatuře napínal, v několika rozhovorech zopakoval, že by byl radši premiérem než prezidentem. Pak několikrát změnil datum tiskové konference, kde chtěl oznámit, jak se rozhodnul. Nakonec to řekl nečekaně v neděli 30. října večer.
„Od momentu, kdy jsem vstoupil do politiky, jsem měl a stále mám jediný cíl. Aby se lidem v naší zemi žilo líp. Když vidím, jak nefunguje vláda, jak málo pomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se nakonec rozhodl do toho jít. Budu kandidovat na post prezidenta České republiky. Požádám předsednictvo hnutí ANO o podporu a zároveň požádám o podporu naše poslance,“ prohlásil. „Podle průzkumu velké šance nemám, nicméně já jsem bojovník, takže udělám maximum pro to, abych přesvědčil lidi, že budu dobrým kandidátem,“ dodal důrazně.
Původně měl svou kandidaturu oznámit až o den později na tiskové konferenci. Podle informací CNN Prima NEWS hnutí čekalo do posledních dnů hlavně na to, jakého „nejvhodnějšího“ kandidáta ukážou průzkumy. Ty měly dávat největší šance Babišovi, pak Aleně Schillerové. Té se do kandidatury ale údajně „moc nechtělo“, jako další možnost tedy zbýval hlavně Karel Havlíček.
Postup do druhého kola
Průzkumy před prezidentskou volbou ukazovaly, že do druhého kola prezidentské volby postoupí dva z trojice favoritů – Andrej Babiš, Danuše Nerudová nebo Petr Pavel. Šéf ANO zvolil taktiku nechodit před prvním do žádných debat. Zúčastnil se pouze jedné ve čtvrtek večer. Prý to ale nebylo jeho rozhodnutí. „Můj tým mi doporučil jen jednu debatu,“ vysvětloval v pátek ve vysílání CNN Prima NEWS.
Současné volby mohlo ovlivnit i to, že ho soud v pondělí 9. ledna před prvním kolem po šesti letech nepravomocně osvobodil v kauze Čapí hnízdo. Ta se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Podle soudce Jana Šotta není skutek popsaný v obžalobě trestným činem. Verdikt není ale pravomocný, státní zástupce se proti němu může odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.
„Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal,“ komentoval rozsudek Babiš, který kauzu v minulosti nazval politickým procesem. Za to se omluvil. Trvá ale na tom, že šlo o politické trestní stíhání.
Prošetřován s podezřením na daňové podvody je ale stále Babišův majetek ve Francii. „Já o tom nevím, že by mě někdo vyšetřoval,“ tvrdil ale šéf ANO ve čtvrtek v předvolební debatě na Nově. Také mu je vyčítáno, že jako premiér zmatečně řídil covidovou pandemii, při které zemřelo více než 30 tisíc lidí. Vláda tehdy zavírala školy, nařizovala roušky a chtěla zavést povinné očkování. Navíc podle kritiků špatně hospodařil se státními penězi a výrazně zadlužil Českou republiku. I takovým obviněním se ale bývalý šéf kabinetu brání.
V politice je od roku 2011
Andrej Babiš je jedním z nejvýraznějších českých politiků. Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě. V politice je od roku 2011, kdy založil hnutí ANO 2011, tedy Akci nespokojených občanů. S ním veřejně kritizoval korupční prostředí v české politice.
Hnutí se ve volbách v roce 2013 dostalo do Poslanecké sněmovny na druhém místě s 18,65 procenty hlasů. V lednu 2014 se Babiš stal vicepremiérem a ministrem financí v koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ten ho ale v roce 2017 po vládní krizi nechal odvolat. Hlavním sporem bylo Babišovo podnikání.
V roce 2017 ANO ve sněmovních volbách zvítězilo s 29,64 procenty hlasů a Babiš byl jmenován premiérem menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM. V roce 2021 jeho hnutí porazila ve volbách koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která se spojila s hnutím STAN a Piráty. Babišovo ANO je tak spolu s SPD v opozici.
Po volbách chtěl prezident Miloš Zeman dát Babišovi šanci, aby se pokusil sestavit vládu. Ten ji ale odmítl, byl si vědom, že by koalici neměl s kým složit. Tvrdil, že se těší na práci opozičního poslance. Místo toho ale většinu roku jezdil v obytňáku po České republice a dělal (dlouho nepřiznanou) prezidentskou kampaň. Babiš má jednu z nejnižších účastí na hlasování ze všech poslanců. Jeho kritici mu vyčítají, že „nechodí do práce“.
Zítra asi něco koupím
Babiš vystudoval gymnázium v Ženevě, pak Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi roky 1985 až 1990 dělal obchodního zástupce v Maroku. Následně se vrátil do Československa a pracoval znovu v Petrimexu, a to na manažerských postech. Zároveň se podílel na založení české pobočky firmy, která se později přejmenovala na Agrofert. Firmu postupně ovládl a vybudoval z ní holding, který patří k největším zaměstnavatelům v České republice.
„Zítra asi něco koupím,“ napsal na Twitter ještě před volbami v červnu 2013. Následně oznámil, že koupil vydavatelství Mafra s předními českými médii. Po vstupu do vlády a po přijetí zákona o střetu zájmu ale převedl vydavatelství, Agrofert a firmu SynBiol do svěřenských fondů.
Zítra asi něco koupím
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) June 24, 2013
Před listopadem 1989 byl Babiš členem Komunistické strany Československa (KSČ). Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se navíc měl v roce 1980 stát důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie údajně získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu.
Babiš patří mezi nejbohatší Čechy. V roce 2021 byl jeho majetek časopisem Forbes odhadován na téměř 75 miliard korun, byl tak pátým nejbohatším Čechem.
Rodina a zdraví
Dlouho se mluvilo o tom, že jeho rodina nechce, aby kandidovat na prezidenta. Nakonec jej ale věrně podporovala manželka Monika, která se zúčastnila i několika předvolebních rozhovorů. „Neustále sleduje, co nakupuji,“ přiznala o manželovi. Podle ní jejího muže rozčílí, když koupí jídlo, které není z produkce Agrofertu. Moniku si Babiš vzal v roce 2017 a má s ní dvě děti – Vivien a Frederika.
Z předchozího manželství má Babiš další dvě děti – Adrianu a Andreje. S nimi ale nemá moc dobrý vztah. Babiš mladší v roce 2018 ve skrytě natočené reportáži webu Seznam Zprávy uvedl, že ho manžel tehdejší ošetřující lékařky Dity Protopopové Petr Protopopov nedobrovolně odvezl na Ruskem anektovaný poloostrov Krym. Premiér to popřel, jeho syn podle něj trpí schizofrenií. „Jak se cítíš, otče, když mě vidíš. Proč jsi mi ublížil? I s tím Protopopovem?“ křičel na něj syn v roce 2021, když mu nečekaně vtrhl na tiskovou konferenci k zahájení kampaně před sněmovními volbami.
Velké diskuze se také vedou kolem Babišova zdraví. V březnu minulého roku byl týden hospitalizovaný v IKEMu poté, co se mu po jídle udělalo špatně. Nakrátko ztratil vědomí a kolegové mu museli poskytnout první pomoc. Tehdy prý měl i částečnou neprůchodnost střev a docházel na kontroly.
V únoru se domníval, že má rakovinu prostaty. „Měl jsem vysoké PSA. Také jsem byl na biopsii (diagnostická metoda, pozn. red.),“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Zároveň zdůraznil, že kdyby byl vážně nemocen, hned by odešel z politiky. „Žádnou vážnou nemoc nemám, můj zdravotní stav je dobrý,“ ujišťoval rozhovoru loni v dubnu. „Mám tu dělat kliky nebo se vysvléct do spodek? Dal jsem si operovat víčka, zhubnul jsem,“ prohlašoval vesele.
Pakt se Zemanem
Často se mluví i o jeho vztahu s Milošem Zeman. Ten šéfa ANO před prezidentskými volbami podpořil a řekl, že ho bude volit. „Z těch tří kandidátů, kteří mají reálnou šanci na vítězství, je Andrej Babiš jediný, který má politické zkušenosti. A to je můj základní argument,“ vysvětloval. Zároveň přiznal, že Babišovi poradil, aby v prvním kole nechodil do televizních diskuzí. Jemu totiž taková taktika fungovala.
Babiš se Zemanem se podporovali pravidelně. V roce 2018 volil zase šéf ANO současnou hlavu státu. Mluví se také o tom, že když byl v roce 2021 po sněmovních volbách Zeman ve vážném stavu hospitalizován, Babiš mu tehdy nechal zavolat sanitu.
