Není Tour jako Tour. Automobilová verze závodu Francií je starší než „Stará dáma“

Na Tour de France Automobile nepotkáte Pogačara, Vinegaarda ani jiné hvězdy cyklistického nebe, veteránský automobilový závod křižující Francii je ale neméně fascinující –⁠ třeba i díky účasti někdejších hvězd formule 1. Vypravili jsme se na něj stylově za volantem tmavomodré Alpine A110, novodobé reinkarnace stejnojmenné legendy světových soutěží.

V roce 1899 se 6. července v Paříži odehrála nenápadná premiéra. Nadšenci z deníku Le Matin a francouzského autoklubu (Automobile Club de France) uspořádali pro pionýry motorismu první ročník závodu Tour de France Automobile, který o čtyři roky předběhl svého cyklistického jmenovce a o více než 25 let i známější italskou Mille Miglia. Během sedmi náročných etap objeli dobrodruzi na „létajících strojích“ vonících benzinem a spáleným olejem notnou část Francie. Zpět do Paříže se tehdy jako první v pořadí přiřítil jeden z průkopníků automobilového závodění René de Knyf se speciálem dnes už zapomenuté značky Panhard et Levassor. Dalších 87 let poutal podnik vždy v červnu pozornost všech Francouzů, známých to všestranných sportovních fandů.

Tour Auto, jak se soutěži říká zkráceně, nabízí velmi podobné kulisy jako známější cyklistická sestra. Zdroj: Petr Bača

Pokračování legendy

Za dlouhé roky konání závod navštívil mnoho motoristicky proslulých lokalit, jako třeba výjezd na Le Turbie, trať tradičního závodu z Nice do Nice či slavné závodní okruhy v Rouenu, Le Mans či Montlhéry. Podobně jako v případě cyklistické Tour de France závodníci také několikrát nakoukli do okolních zemí, kde o vteřiny zápolili na Nürburgringu, v Monze či Spa Francorchamps. Vavříny pro vítěze si z nich odvážela známá jména světového formátu jako Lucien Bianchi, Patrick Depailler nebo Michele Moutonová.

ČTĚTE TAKÉ: Výhled ze vzducholodě i úchvatné muzeum. Závod 24 hodin Le Mans oslní nejen milovníky sportu

Jestliže zhruba do poloviny 70. let v závodě vítězily sportovní prototypy známé z jiných vytrvalostních podniků typu Le Mans, později se charakter podniku proměnil a od počátku 80. let bylo Tour Auto součástí mistrovství Evropy v automobilových soutěžích, tedy klasickou rallye. To už se ale historie tradičního svátku francouzských motoristů chýlila ke konci. Renesance nastala v roce 1992 ve zcela novém, avšak o to atraktivnějším formátu.

Focení tohoto vzácného Ferrari nás díky překročení povolené rychlosti přišlo na pěkných 750 eur. Zdroj: Petr Bača

Podnik je totiž v současnosti koncipován jako pětidenní etapová soutěž kombinující prvky okruhového závodění, rallye a soutěží pravidelnosti výkonu, tedy setinové rallye. Startovné činí zhruba 10 000 euro a ve startovním poli se mohou objevit auta, která se původní Tour zúčastnily, tj. skvosty světové závodní historie čítaje auta od Ferrari 250 GTO, přes Ford GT40 a Lancii Stratos po BMW M1. Nezastupitelné místo v této slavné historii mají samozřejmě i vozy malé francouzské automobilky Alpine, které letos mj. slaví 50 let od slavného vítězství v Rallye Monte Carlo. Čím jiným tedy do Francie vyrazit než novodobou Alpinkou?

Rodinný výlet? Zapomeňte!

Označení veteránská rallye by snad mohlo svádět k domněnce, že půjde o pohodové svezení, při kterém je čas zastavovat na oběd a pořizování selfíček. Není tomu tak. Na 300 dvoučlenných posádek historických vozů je rozděleno do pěti tříd, z nichž tři jsou ostré compétition a jedou tedy na čas, zbývající dvě označené jako „régularité“ na předem daný rychlostní průměr.

Takto pohodový snímek může vzniknout jen při nemnoha krátkých zastávkách celého plechového cirkusu. Za den posádky ujedou přes 300 ostrých kilometrů. Zdroj: Petr Bača

Posádky různě starých, ale vesměs fyzicky náročně ovladatelných aut musí během každého ze soutěžních dnů zdolat bezmála 500 kilometrů, z nichž několik desítek je opravdu ostrých. Podmínky bývají vrtkavé, často se jede v zimě, dešti, po tmě nebo s různými technickými defekty nasbíranými během cesty – nelze zapomínat, že nejmladším autům ve startovním poli je skoro čtyřicet, nejstarším přes sedmdesát.

I pouhé přejezdy mezi jednotlivými testy přesnosti, rychlostními zkouškami či okruhy se jezdí vysokými průměry od 50 do 58 km/h, takže není čas ztrácet čas. Dopravní policisté přitom nejsou během soutěže vždy benevolentní, což se při sledování rychlého Ferrari vymstilo i nám – na místě jsme museli „na dřevo“ vysolit 750 eur, což je bratru skoro 18 000 korun. Inu, zkušenost k nezaplacení…

Kdo dnes zná automobily značky Jide? Zdroj: Petr Bača

Vzácné kusy

Výlučné postavení ve startovní listině mají domácí francouzské konstrukce včetně dnes už zhusta pozapomenutých značek Delahaye, Matra, Panhard, René Bonnet, Jide či BSH. Kromě nich samozřejmě nechybí obligátní Peugeoty, Renaulty a také několik starých „alpinek“ A110. Podobné skvosty jinde v akci neuvidíte a svým způsobem jsou vzácnější než rovněž závodící Ferrari, BMW, AC, Fordy a Jaguary.

Startovní pole se pochopitelně hemží také zajímavými jmény, kterým své poklady pravidelně svěřují jejich movití vlastníci. Letos mezi jinými zářilo jméno několikanásobného vítěze velkých cen F1 Thierryho Boutsena, který si vedl skvěle se Shelby Cobrou a samozřejmě mnoha domácích borců včetně Henriho Pescarola, čtyřnásobného vítěze Le Mans. Jezdec s pověstnou křiklavě zelenou přílbou a nezbytným plnovousem loni oslavil osmdesátku, za volantem ale vzdor nedávno prodělané mrtvici řádil jako mladík. Klobouček!

Bývalý jezdec F1, mnohonásobný účastník Rallye Paříž Dakar a několikanásobný vítěz Le Mans Henri Pescarolo nedávno prodělal mozkovou mrtvici. Jeho tvář poznamenala, chuť v 81 letech závodit však nikoliv. Zdroj: Petr Bača

Nelehký úděl motoristických fandů

V ranním kuropění, kdy první závodníci už dorazili do areálu okruhu Val de Vienne, se s fotografem Petrem u nedaleké benzinky s lacinou kávou teprve probíráme po dlouhé non-stop cestě z vlasti – ostrá sportovní Alpine A110 S se ukázala jako překvapivě použitelný dopravní prostředek.

Velkolepost podniku v celé jeho kráse a syrovosti si poprvé uvědomujeme při další zastávce na mytickém horském okruhu Charade vinoucím se po sopečných homolích nad středofrancouzským Clermont-Ferrand, kam postupně doráží celé startovní pole. Mimochodem, právě na tomto okruhu přišel v roce 1972 během závodu F1 o oko nynější poradce týmu Red Bull Helmut Marko. Jsme zmrzlí (počasí nic moc) a utahaní, ale tohle je krása. Krása mladší než na Mille Miglia a divočejší i hmatatelnější než na různých okruhových závodech.

30 Zobrazit galerii

Celý cirkus dorazí večer do půvabného Vallence. Nazítří se přece jen ukazuje sluníčko, které spolu s liduprázdným, a proto tolik malebným francouzským venkovem vytváří závodu úžasnou kulisu. Ve starobylých vesničkách i malých městech jako by se čas zastavil před padesáti lety. Současnost připomínají jen oděvy nadšeně fandících diváků.

Věšíme se na fantastické BMW M1 v tradiční bavorské trikoloře a dýcháme tu spálenou nádheru všemi póry i smysly. Život je krátký a pro takovéto zážitky stojí za to překonat i mnohé těžkosti. Během dne pozorujeme ostré „erzety“ na venkovských cestách. Pozor, pánové, tady jde legrace stranou, většina závodníků jede jako o život. Při představě, že tak činí po mnoho hodin v pěti po sobě jdoucích dnech na mě jdou mrákoty.

Cyklistika ale i auta, to je Tour de France. Zdroj: Petr Bača

Vítěz není důležitý

V neopakovatelné atmosféře nočních dep se každý večer horečně opravuje a mechanici alespoň provizorně látají šrámy utrpěné během dne. Drtivá většina posádek druhého jitra v dostizích pokračuje, šofér vůbec nejdražšího auta ve sportovním poli však to štěstí nemá. Se svým Ferrari 512 M na okruhu škrtnul o betonovou zídku a utržené zavěšení zadního kola vystavuje jednoznačnou stopku. Náhradní díly na padesát let staré auto v ceně desítek milionů eur se neshání zrovna snadno.

Nakonec nás zbité a upocené vítá Cannes, centrum francouzské riviéry na dohled od Monaka, kde bájný předchůdce Alpine, se kterou jedeme, slavil před padesáti lety své legendární vítězství. Letošní vítězství Fordu Shelby Cobra z roku 1965 se tak nějak dalo čekat, zážitky z kočování rozmanitou francouzskou krajinou však dojmy z výsledného pořadí bohatě přebíjí. Muzea a výstavy jsou fajn, ale vidět všechno to benzinové zvěrstvo v pohybu je zážitkem z úplně jiné dimenze. Tak zase příště, au revoir!

Tagy:

automobilové závody automobilový veterán Tour de France sport Le Tour de France Automobile

Není Tour jako Tour. Automobilová verze závodu Francií je starší než „Stará dáma“

Pokračování legendy

Rodinný výlet? Zapomeňte!

Vzácné kusy

Nelehký úděl motoristických fandů

Vítěz není důležitý

Lego za statisíce? Limitované kousky se prodávají za závratné ceny. Můžete je mít doma i vy

V 19 letech zemřela stářím. Dívka trpěla vzácnou nemocí, inspirovala statisíce lidí

Poslední fotografie zpěvačky Zeťové: Byla plná optimismu, těšila se na koncertování

Návrhy pro vás

Měl blízko k podsvětí, figuroval na seznamu smrti. Švédskem otřásla vražda známého rappera

ANKETA: Vánoční strom roku. Hlasujte pro ten nejkrásnější, finalisté jsou z celého Česka

Velký návrat Nedvěda k fotbalu? Grande Paolo může překvapivě zamířit i do Česka

Populární témata