neonacismus

Kriminalisté napříč evropskými státy zaznamenávají čím dál větší výskyt drog, které na sobě nesou nacistické symboly. Experti varují, že se v souvislosti s nárůstem sympatizantů krajní pravice mezi mladými lidmi nemusí jednat o nahodilý úkaz. Píše o tom web Vice. A co v Česku? Mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová pro CNN Prima NEWS uvedla, že se u nás policisté s fenoménem „ideologických“ drog nesetkali.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se omluvil za svůj komentář na sociální síti X směrem k jednomu z uživatelů, který mu napsal, ať „zahajluje“. „To musíte na Ukrajinu,“ odpověděl politik. Svou reakci po pěti minutách od uveřejnění smazal. V omluvě poslanec napsal, že jeho slova byla nevhodná. Redakci CNN Prima NEWS Nacher zdůraznil, že ho naštvala zpráva o hajlování, přičemž hned několik jeho příbuzných zemřelo za druhé světové války ve vyhlazovacím táboře.

Nikdy jsem neinklinoval k neonacismu – ani teď, ani v minulosti. Na sociální síti X to uvedl nově zvolený europoslanec za koalici Přísaha a Motoristé Filip Turek. Učinil tak v anglickém a francouzském jazyce. Bezpochyby jde o vzkaz adresovaný zahraničním partnerům z unijní frakce Patriotů pro Evropu. Turek společně s Nikolou Bartůšek do této aliance, jejímž spoluzakladatelem je šéf hnutí ANO Andrej Babiš, vstoupil v pondělí. Politik kromě jiného zkritizoval zelené aktivisty, kteří proti němu prý vedou diskreditační a pomlouvačnou kampaň.

Lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek čelí znovu ostré kritice kvůli příspěvkům, které v minulosti zveřejnil na sociálních sítích. Například v roce 2013 mluvil o Adolfu Hitlerovi jako o „zlatém tatíčkovi“. Na jeho Facebooku bylo dostupných také několik příspěvků týkajících se čísla 88. Turek již několikrát odmítl, že by choval sympatie k neonacismu.

Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísaha a Motoristé sobě ve volbách do Evropského parlamentu, odstupuje z předvolebních debat. Ve vyjádření zaslaném pro CNN Prima NEWS svůj krok odůvodnil zájmem na zklidnění vypjaté situace. Turek v posledních dnech čelí zvýšenému tlaku veřejnosti v reakci na jeho dřívější kontroverzní vyjádření na sociálních sítích, v nichž koketoval s nacistickou či neonacistickou symbolikou.

Odvolejte kandidáta do Evropského parlamentu Filipa Turka, vyzývají Zelení společně s dalšími signatáři v otevřeném dopisu předsedu Přísahy Roberta Šlachtu. S jeho stranou Motoristé sobě zabojují o mandáty v eurovolbách. Důvodem má být Turkova záliba ve sběratelských předmětech spojených s nacistickou symbolikou, stejně jako například znak na přilbě odkazující k řeckému neofašistickému hnutí. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky jde ale o „pseudoproblém“.

Kapitán fotbalové Sparty Ladislav Krejčí se na sociálních sítích distancoval od nařčení z rasismu, které přišlo poté, co podepsal fanouškovský dres s nápisem „Jude Slavie“ a číslem 88 odkazujícím na nacistickou symboliku. Aféra s podepsaným dresem vzbudila emoce napříč fotbalovým hnutím.

Vedle nejrůznějších vojenských a polovojenských skupin válčí na Ukrajině i bývalí ruští zajatci, kteří se rozhodli vstoupit do služeb Kyjeva a bojovat proti Vladimiru Putinovi. Nejvlivnější formací je Ruský dobrovolnický sbor, který vznikl v roce invaze, a vede ho muž s neonacistickou minulostí, píše Politico.

Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.

Vrací se Evropa do doby, kdy bylo trendy čmárat Davidovu hvězdu na domy židovských spoluobčanů? Nebo kdy výčepní poslal do h*jzlu skupinku Židů? Incidenty, k nimž za poslední dny došlo v Česku, a především v některých západoevropských zemích, by pro nás měly být obrovským vykřičníkem. Pokud si Evropa rychle neuvědomí, že není rok 1938 a že nemusíme lézt Adolfu Hitlerovi do anální oblasti, spadneme do pořádného maléru. Veškeré projevy antisemitismu je třeba tvrdě odsoudit již v zárodku.

Zklamání i frustrace. Zkušenost s poslední vládou, která Slovensko přivedla k předčasným volbám, přináší i nechuť hlasovat znova. „Nevím, jestli půjdu k volbám, spíš ne. Všude slyším, že z těch bláznů už si není koho vybrat,“ tvrdí 84letá Olga Samáková, někdejší starostka Sokola v Trenčíně. Po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka, masových protivládních demonstracích a parlamentních volbách v roce 2020 totiž uvěřila, že Slovensko konečně zamíří na Západ. „Mysleli jsme si, že volíme demokraty, ale stali se z nich psychopati,“ odepisuje politiky z poslední vládní koalice.

Předvolební shromáždění slovenské krajně pravicové strany Republika v Trenčíně moderuje místopředseda partaje Ondrej Ďurica. Okresní soud v Bratislavě v květnu 2018 rozhodl, že Ďuricu je možné označovat za neonacistického zpěváka, protože se od své minulosti v kapele Bílý odpor nikdy nedistancoval. Nechal se také slyšet, že mezi patriotismem a nacismem je jen velmi tenká čára. „Hajloval na koncertech a skandoval neonacistické pozdravy,“ napsal o něm loni v prosinci v otevřeném listu Richard Duda, předseda Ústředního svazu židovských obcí na Slovensku.