neonacismus

Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.

Vrací se Evropa do doby, kdy bylo trendy čmárat Davidovu hvězdu na domy židovských spoluobčanů? Nebo kdy výčepní poslal do h*jzlu skupinku Židů? Incidenty, k nimž za poslední dny došlo v Česku, a především v některých západoevropských zemích, by pro nás měly být obrovským vykřičníkem. Pokud si Evropa rychle neuvědomí, že není rok 1938 a že nemusíme lézt Adolfu Hitlerovi do anální oblasti, spadneme do pořádného maléru. Veškeré projevy antisemitismu je třeba tvrdě odsoudit již v zárodku.

Zklamání i frustrace. Zkušenost s poslední vládou, která Slovensko přivedla k předčasným volbám, přináší i nechuť hlasovat znova. „Nevím, jestli půjdu k volbám, spíš ne. Všude slyším, že z těch bláznů už si není koho vybrat,“ tvrdí 84letá Olga Samáková, někdejší starostka Sokola v Trenčíně. Po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka, masových protivládních demonstracích a parlamentních volbách v roce 2020 totiž uvěřila, že Slovensko konečně zamíří na Západ. „Mysleli jsme si, že volíme demokraty, ale stali se z nich psychopati,“ odepisuje politiky z poslední vládní koalice.

Předvolební shromáždění slovenské krajně pravicové strany Republika v Trenčíně moderuje místopředseda partaje Ondrej Ďurica. Okresní soud v Bratislavě v květnu 2018 rozhodl, že Ďuricu je možné označovat za neonacistického zpěváka, protože se od své minulosti v kapele Bílý odpor nikdy nedistancoval. Nechal se také slyšet, že mezi patriotismem a nacismem je jen velmi tenká čára. „Hajloval na koncertech a skandoval neonacistické pozdravy,“ napsal o něm loni v prosinci v otevřeném listu Richard Duda, předseda Ústředního svazu židovských obcí na Slovensku.

Važme si naší parlamentní opozice, proti té slovenské je to v dobrém slova smyslu slabounký čajíček. Směr-SD Roberta Fica na rozdíl od některých českých politiků či aktivistů již ani neskrývá svou proruskou orientaci, naopak se k ní hrdě hlásí. Slovenská opoziční strana se svou rétorikou dostala na úroveň Ladislava Vrabela, Jindřicha Rajchla či Trikolory. Na rozdíl od nich je ale Směr favoritem příštích voleb.

Vaše myšlenkové pochody jsou zvláštní a myslím, že jsou důkazem, že Evropský parlament víc než kdy jindy potřebuje psychiatra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to poslankyně Karla Maříková (SPD) vzkázala europoslanci Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL). Ten zmínil například sedm milionů korun, které „záhadně přistály na účtu Maříkové“. V souvislosti se znásilněním 15leté dívky v Plzni prohlásil na účet předsedy SPD Tomia Okamury, že „vzal nejhnusnější pudy a na ně působil takovým způsobem, jak to dělají pouze neonacisté nebo bezcharakterní lidé“.

Jste civilizovaní nacisti, vzkázal ruský zajatec Arťom Ukrajincům během rozhovoru s reportérkou z webu RBC-Ukrajina. Video, které se nyní šíří po sociálních sítích, ukazuje, jak moc někteří okupanti podlehli ruské propagandě. Kreml od února 2022 tvrdí, že cílem takzvané „speciální vojenské operace“ (ruské invaze) je kromě jiného denacifikace Ukrajiny.

Spolupráce s Trikolorou před sněmovními volbami 2021 nás mrzí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl předseda Svobodných Libor Vondráček. Poté, co vláda v rámci konsolidačního balíčku oznámila zvyšování některých daní, mají Svobodní zřejmě jedinečnou šanci přetáhnout část pravicově orientovaných podporovatelů pětikoalice na svou stranu. V posledních parlamentních volbách získali se zmíněnou Trikolorou a Soukromníky 2,8 procenta. Podle Vondráčka vláda postupuje v absolutním rozporu s tím, co dříve slibovala. Mladý politik však v některých případech kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) i pochválil.

Václav Cojocaru a Ivo Müller, první oslavil v únoru pětatřicet, druhému bude v říjnu osmatřicet. V úterý 16. května se po třinácti letech dočkali předčasného propuštění z vězení. Než skončili za mřížemi, v rodině, mezi spolužáky i sousedy se o nich mluvilo jako o slušných hoších. Jenže v dubnu 2009 se tihle způsobní kluci pokusili žhářským útokem upálit osmičlennou romskou rodinu ve Vítkově. Cojocaru měl přitom pykat 20 a Müller dokonce 22 let, ale vrchní soud mu později snížil trest o dva roky. Jak změnil žháře výkon trestu v mírovské věznici?

Šumperský okresní soud ve čtvrtek podmíněně propustil z vězení dva muže odsouzené na 20 let za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku z dubna 2009. Žádost podali Václav Cojocaru a Ivo Müller, oba si odpykávali za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu 20 let, za sebou tak mají dvě třetiny trestu. Oběma mužům soudce Lubomír Kozák uložil sedmiletou zkušební dobu. Anna Siváková, matka Natálky, která byla při tomto útoku těžce popálena, s jejich propuštěním nesouhlasí. Řekla, že je v šoku a chce se jí brečet.

Slovenský prezident Jozef Tiso v roce 1942 požehnal transportům 58 tisíc slovenských Židů do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů. Za „odvoz“ jedné osoby platila Bratislava nacistickému Berlínu 500 marek. Prezidentův rodný dům v západoslovenské Bytči ale i v roce 2023 zdobí pamětní deska a květiny. „Aby očistili vlastní svědomí, tak mnozí Slováci pořád nechtějí uvěřit, že jsme tu také měli holokaust,“ přemítá Jozef Kuciak, otec zavražděného novináře Jána Kuciaka. Jozef Tiso byl z rozsudku československého Národního soudu právě mimo jiné za podíl na deportacích popraven 18. dubna 1947.

Spor mezi Čechy, kteří pomáhají nebo pomáhali na Ukrajině, zdaleka neskončil. Nyní se krajané navzájem obviňují z podpory nacismu. Matouš Bulíř, který se dostal do konfliktu s českými bojovníky kvůli svým videím o západní technice pro obránce, vytknul jednomu z nich, že bojoval v pluku Azov a že nosil na uniformě neonacistický symbol. Čeští dobrovolníci naopak vzkázali Bulířovi, že on sám se nechal vyfotit s nacistickou nášivkou na rameni. Redakce nabídla všem stranám prostor pro vyjádření, ani jedna ho zatím nevyužila.