Ve čtvrtek se ve Vídní uskutečnila plánovaná návštěva maďarského premiéra Viktora Orbána. V rakouském hlavním městě ho ovšem čekalo nemilé přivítání. Na náměstí Ballhausplatz sklidil místo ovací jen pískot.
Orbán přicestoval do Vídně na pozvání Spolkového kanceláře Karla Nehammera ve čtvrtek dopoledne. Když maďarský premiér vystoupil z auta a vydal se po červeném koberci do sídla rakouského kancléřství, ozval se první pískot. Na Orbána totiž s píšťalkami čekala iniciativa Babičky proti pravici (Omas gegen Rechts) a iniciativa SOS Balkanroute (SOS balkánská cesta).
Hungary's Viktor Orbán visits Vienna, gets booed by protesters after his speech opposing 'racial mixing'. Later, Orbán claimed he was just misunderstood ("sometimes I am ambiguous") and he meant to talk about culture, not race, when he talked about race.🤷♂️https://t.co/r1MFluQL04
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) July 28, 2022
To vše se událo v reakci na Orbánův sobotní projev, ve kterém vyjádřil svou nenávist k jakékoliv multietnické společnosti. „Nechceme být míšenci, nechceme být smíšeni s neevropany,“ prohlásil v Rumunsku. „Existuje náš svět, kde se lidé z Evropy mísí mezi sebou, pohybují se, pracují. Takže například v Karpatské kotlině nejsme rasoví míšenci: jsme prostě směs národů žijících v naší evropské vlasti. Jsme ochotni se smísit jeden s druhým, ale nechceme se stát národy smíšené rasy,“ dodal.
Šéf maďarské vlády se následně snažil své výroky relativizovat tím, že pokud jde o rasismus a antisemitismus, jeho vláda uplatňuje nulovou toleranci. Orbánovy výroky odsoudil také Nehammer. „Jakékoliv prohlášení, které lze chápat jako zlehčování holokaustu, je třeba odmítnout. To jsem v našem rozhovoru jasně uvedl.“ Vídeňským protestujícím vadila také „sobecká“ maďarská migrační politika. „Kdy už konečně přijmete lidi z chudinských táborů na okraji Evropy?“ stálo na jednom z transparentů.
„Nejdůležitějším tématem byl boj proti nelegální migraci a převaděčství. Právě převaděči dělají z lidského neštěstí a bídy velmi výnosný byznys,“ řekl Nehammer k obsahu setkání. „Kromě 80 tisíc žádostí z Ukrajiny bylo v první polovině tohoto roku podáno přibližně 31 tisíc žádostí o azyl,“ doplnil.
