Rozhovor s Danuší Nerudovou o dopadech sankcí na Rusko
Vladimir Putin se na válku ekonomicky připravoval minimálně rok. V pořadu Nový den na CNN prima NEWS to uvedla ekonomka Danuše Nerudová. „Na tento konflikt se Putin připravoval a vytvářel si devizové rezervy. Za poslední rok část v dolarech převáděl na eura. Nečekal, že se proti němu Evropa a USA sjednotí,“ uvedla.
Nerudová se domnívá, že Rusko skutečně bankrotuje. „První indikace přišla již v pondělí, kdy trhy vykazovaly pravděpodobnost bankrotu na 50 procent. Rusko zřejmě skutečně nemá na výplatu zahraničních věřitelů a situace se bude výrazně zhoršovat. Uvidíme, co se stane, až otevře ruská burza. Bankrot je však velmi blízko,“ uvedla.
Protiruské sankce postihnou i velké západní automobilky. Stopku mají čipy i polovodiče
Sankce, které uvalili spojenci na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, platí nejen pro ruské banky nebo zbrojařský a ropný průmysl. Týkají se také automobilek, a to i těch zahraničních, které mají v zemi výrobní závody a zaměstnávají tisíce Rusů. V potížích se tak mohou octnout automobilky Renault, Volkswagen, Stellantis či Mitsubishi. Západní země do Ruska přestávají dodávat například polovodiče nebo čipy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Rusko je na sankce zvyklé, nyní však situaci nezvládá. „Je to tak, nepočítali s tím, že dojde na zmrazení devizových rezerv. Rusko patří k zemím s jednou z největších devizových rezerv na světě, Putin se na tento konflikt připravoval a vytvářel si devizové rezervy. To je patrné i z toho že za poslední rok část z rezerv v dolarech převáděl na eura,“ vysvětlila Nerudová.
Cíl Putina byl podle ní jednoznačný. „Myslel si, že pokud ke zmrazení rezerv dojde, USA a Evropa se nesjednotí. Zásah z obou stran nečekal. Skutečně jediné, s čím by nyní mohl teoreticky obchodovat, je zlato a čínský jüan,“ pokračovala. S následky ekonomických sankcí se Rusko podle ekonomky bude potýkat celé roky, zasáhnou ale prakticky celý svět.
Rusko může spustit protisankce
„Ruská ekonomika patřila k těm, které plnily sliby. Češi byli zvyklí na důvěryhodnost ruských partnerů. Dá se očekávat i ruská protisankce, když budou zahraniční firmy opouštět své pozice. Může jim v Rusku zmrazit majetek,“ dodala Nerudová.
Vysvětlila také, proč Rusko nebylo celkově odstřiženo od systému SWIFT. „Pořád od Ruska odebíráme zemní plyn a ropu, z toho důvodu nebyla odstřižena jedna z největších ruských bank. Přestože ropa a plyn dál proudí, na trzích zdražují. Toho jsme si mohli všimnout již na cenách benzínu, která je velmi vysoko. Kdyby bylo Rusko od SWIFT odstřiženo úplně, nemohli bychom za tyto dodávky platit a Rusko by je zastavilo,“ vysvětlila.
Zničené obytné stavby ve městě Borodjanka v Kyjevské oblasti (3.2.) Zdroj: Profimedia.cz
Ohořelé ruské stroje, které byly zasaženy ostřelováním, jsou vidět v malém městě Borodyanka nedaleko Kyjeva. (2. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Znicene predmesti Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Obyvatele na predmesti Kyjeva ziji ve strachu z ruskeho utoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Spoušť po dopadu rakety v Charkově Zdroj: AP
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Charkov po ostřelování, 1. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Zdevastované centrum Charkova po ruských útocích (1.3.) Zdroj: Profimedia.cz
Charkov po ostřelování, 1. března Zdroj: Se svolením agentury Unian
Ropu sice podle ní můžeme nahradit z jiných zdrojů, zemní plyn však ne. „V zásobnících máme rezervy na čtyři týdny. Zatím pořád mluvíme jen o domácnostech, ale je na něm závislý také byznys,“ dodala.