Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu může soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Zdroj: Getty Images
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu může soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích, rozhodl o tom jeho tříčlenný senát soudců. Podle deníku The Times of Israel se tak otevírá cesta k zahájení vyšetřování možných zločinů Izraelců a Palestinců kvůli činům v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu i východním Jeruzalémě. Izrael verdikt kritizoval, palestinská autonomie ho přivítala.
Palestinská autonomie, která o vyšetřování usiluje, se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale ICC neuznává a tvrdí, že pravomoc soudu se na palestinská území nevztahuje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu páteční rozhodnutí soudu kritizoval a ICC označil za politický orgán. „ICC ignoruje skutečné válečné zločiny a místo toho pronásleduje Stát Izrael, stát se silně demokratickou vládou, která ctí vládu práva, a který není členem ICC,“ citovala Netanjahua izraelská média. „Tímto rozhodnutím ICC porušil právo demokracií hájit se proti terorismu,“ dodal izraelský premiér.
Írán hrozí Izraeli pomstou za smrt fyzika. Demonstranti pálí fotky Trumpa i Bidena
Íránský prezident Hasan Rúhání se v sobotu v lokální televizi vyjádřil k pátečnímu atentátu na vědce Mohsena Fachrízádeha, který stál v čele íránského jaderného programu. Rúhání spolu s dalšími íránskými politiky z útoku obvinil Izrael a dodal, že agresi nenechá bez reakce.
Palestinský ministr pro civilní záležitosti Husajn Šajch označil verdikt panelu ICC za „vítězství pravdy, spravedlnosti, svobody a morálních hodnot“.
„Vážné obavy“ kvůli verdiktu vyjádřily Spojené státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva zahraničí Neda Price. USA k ICC také nepřistoupily a loni navíc tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil sankce na některé činitele ICC, včetně jeho hlavní prokurátorky Fatou Bensoudaové. Ta totiž prosadila i zahájení vyšetřování možných válečných zločinů americké armády v Afghánistánu.
Rozhodnutí k jurisdikci ICC si vyžádala kvůli statusu palestinských území Bensoudaová, která už v roce 2019 uvedla, že z předběžného vyšetřování zahájeného v roce 2015 podle ní vyplývá, že na Západním břehu Jordánu či v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny. Netanjahu v reakci na její vyjádření tehdy obvinil ICC z antisemitismu.
Na seznamu možných souzených je i Netanjahu
Izraelská média loni napsala, že na seznamu lidí, které by mohl ICC soudit, jsou dvě až tři stovky osob, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a jeho koaličního partnera a ministra obrany Bennyho Gance. Délka seznamu napovídá, že jsou na něm i lidé z nižších pozic, například ti, kteří vydávají povolení pro výstavbu židovských osad, a nižší důstojníci.
Bensoudaová, jíž letos v červnu končí funkční období hlavní prokurátorky ICC, už dříve uvedla, že vyšetřování se zaměří na operaci izraelské armády z roku 2014 proti radikálnímu hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Při tomto konfliktu, který trval necelé dva měsíce, zemřelo přes 2000 Palestinců a několik desítek izraelských vojáků.
Podpora Izraele i Palestiny. Jak Biden zacloumá politikou na Blízkém východě?
Zatímco reakce ostatních světových lídrů na zvolení Joea Bidena jsou vesměs pozitivní, vyčíst reálný názor na budoucího šéfa Bílého domu z tváří státníků na Blízkém východě, je prakticky nemožný úkol. Biden bude chtít podle expertů nadále stahovat vojáky z regionu, obnovit vazby s Íránem a pozvat si na kobereček Saúdskou Arábii.
Dále by se mělo vyšetřování týkat izraelské osadnické politiky na okupovaných územích, kterou většina států považuje za porušování mezinárodního práva, i reakce izraelské armády na protesty na hranicích Gazy a Izraele z let 2018 a 2019, při nichž zemřelo přes dvě Palestinců. Izrael si vysloužil mezinárodní kritiku za to, že proti palestinským protestujícím, z nichž někteří házeli na hranici na izraelské vojáky kameny a zápalné lahve, používal střelbu ostrými náboji.
ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
