Joe Biden navštívil Jeruzalém v roce 2016. Zdroj: Profimedia.cz
Zatímco reakce ostatních světových lídrů na zvolení Joea Bidena jsou vesměs pozitivní, vyčíst reálný názor na budoucího šéfa Bílého domu z tváří státníků na Blízkém východě, je prakticky nemožný úkol. Biden bude chtít podle expertů nadále stahovat vojáky z regionu, obnovit vazby s Íránem a pozvat si na kobereček Saúdskou Arábii.
Tak jako většina amerických prezidentů před ním, byl i Trump výrazným hybatelem událostí na Blízkém východě. Mnohdy kritizován, mnohdy chválen. Mezi největší misi, která prostupovala celým Trumpovým volebním obdobím, bylo stahování amerických vojsk, a to zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Šéf Bílého domu několikrát vyslovil touhou, že by chtěl mít všechny vojáky doma do Vánoc, podle odborníků je to ale utopická vize.
Vojáci ne, vliv ano
Experti i americká média se vesměs shodnou, že Biden (pokud se opravdu v lednu stane prezidentem USA) bude v tomto ohledu následovat strategii svého předchůdce. Demokratický politik bude chtít snížit stavy infanterie v regionu, zároveň ale nebude chtít krátit americký vliv v oblasti.
A právě s tímto paradoxem je potíž. Řada Bidenových kritiků se obává, že 77letý demokrat plynule naváže na styl administrativy Baracka Obamy (dle některých konspirátorů dokonce Obama převezme roli šedé eminence), který na Blízkém východě přímo i nepřímo rozdmýchal řadu konfliktů. Jenže Biden sám je svými názory spíše pacifista. Vzhledem k plánovanému snižování stavů se tak nabízí možnost, že se Američané stáhnou ze všech konfliktů v oblasti a využijí své zbývající jednotky k obraně strategických cílů (například ropných nalezišť).
Restart dialogu s Íránem
Vztahy USA a Íránu jsou v současnosti chladné. Blízkovýchodní velmoc Trumpovi nezapomněla zabití velitele revolučních gard Kásima Sulejmáního ani vyšponování vztahů ohledně jaderné otázky. Teherán tak v Bidenovi vidí spojence.
Demokratický politik je připravený krátce po inauguraci opět přistoupit k íránské jaderné dohodě, s čímž v Íránu počítají. Výměnou za zpomalování rychlosti obohacení uranu budou podle CNBC požadovat zmírnění amerických ekonomických sankcí, které Írán drtí.
Skeptická Saúdská Arábie
„Musíte mi prominout, že jsem tak roztěkaný,“ řekl podle BBC velvyslanec Saúdské Arábie ve Velké Británii během jednání, které se konalo v době sčítání hlasů prezidentských voleb v USA. „Napjatě čekám na výsledky z Wisconsinu,“ dodal.
Když Wisconsin posléze těsně padl do rukou Bidena, stejně jako později celé Spojené státy, zavládl v Saúdské Arábii smutek. Rijád právě ztratil spojence.
Contrary to Donald Trump's impulsive policies in the Middle East, Joe Biden is expected to shift back to a more conventional US stance and re-engage with Iran, redrawing regional geopolitics https://t.co/a6bjaDbW2X pic.twitter.com/j18YqSxYpu
— AFP News Agency (@AFP) November 8, 2020
Trump přistupoval k největší zemi Blízkého východu jako byznysmen. Příliš se nezajímal o potlačování lidských práv v království, ani o okolnosti vraždy novináře Džamála Chášukdžího. Místo toho se Trump skamarádil s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, který podle něj odvádí spolu s celou vládou „neuvěřitelnou práci“ a podepsal kontrakt na prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie. Biden naopak dlouhodobě prohlašuje, že se chce zasadit o práva aktivistů a novinářů v zemi. Jeho kurz vůči politice Rijádu tak bude zřejmě úplně opačný.
Izrael ztratil spojence, získá nového?
Izraelský poslanec a bývalý ministr komunikací Ajúb Kara dva dny po amerických volbách v médiích prohlásil, že se velká část amerických židů dopustila „zrady“, když volila Bidena. Podle Kary je Trump přítelem židovského státu a o jeho bezpečnost se zasadil jako žádný jiný americký prezident.
With Biden's victory, it's back to the future for Israel and Palestinehttps://t.co/RuC17EdeUU pic.twitter.com/guY51V8McT
— Middle East Eye (@MiddleEastEye) November 9, 2020
A opravdu, Trump dokázal v kontextu Izraele „nemožné“, když na sklonku svého funkčního období přiměl Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Súdán, aby podepsaly s Jeruzalémem mírovou dohodu. Do té doby uznávaly právo Židů na vlastní stát ze zemí Blízkého východu jen Egypt a Jordánsko. Trump navíc doufá, že mírovou smlouvu s Izraelem brzy podepíše také Saúdská Arábie.
Ačkoli se podle amerických médií Biden i budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová profilují jako spojenci Izraele, fandí také Palestině. Což je rozkol, ze kterého nemusí vyjít dobře ani jeden z těchto států.
Problematické je totiž území Západního břehu Jordánu, což je oblast, která podle Izraele náleží Izraeli, ale podle většiny států OSN patří Palestincům. Změnu rétoriky v tomto ohledu učinila opět Trumpova administrativa, která loni přiřkla Západní břehy Izraeli. Je otázkou, zda nebudou chtít demokratičtí politici podporovat spíše práva Palestinců.
Blízký východ jako strategický region
Trump si to tak ve finále na strategickém Blízkém východě rozházel pouze s Kurdy, které nechal na konci roku 2019 napospas tureckým milicím. Jinak ale americký prezident v regionu spíše slepoval, co jeho předchůdci rozbili. A Biden to bude mít hodně těžké, pokud bude chtít v mírové politice pokračovat. Otázkou je, zda vůbec bude chtít.
