V ostravské zoologické zahradě vzniká nový pavilon pro obojživelníky, kteří patří k nejohroženější skupině obratlovců. Ze zhruba osmi tisíc druhů jich je vyhubením ohroženo přes 40 procent. V novém pavilonu chce zoo ukázat pestrost obojživelníků a poukázat i na jejich rapidní úbytek v přírodě, sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Už před deseti lety zoo v dolní části areálu otevřela expozici Mokřady, která je naučnou stezkou o místních obojživelnících. Nyní hned za vstupem do zoo vzniká specializovaný pavilon pro obojživelníky z různých koutů světa.
ČTĚTE TAKÉ: Holubová si našla druhý domov na Sicílii. Příjmení dětí popletli v porodnici, už to tak zůstalo
Se stavbou Amphibiaria, jak se bude pavilon nazývat, se začalo počátkem roku. Nejprve bylo nutné provést terénní práce, v současnosti už se betonují základy nového pavilonu. Přibližně v polovině října by měla být hotová stavba včetně technického vybavení a veškerých technologií. Náklady na stavební část přesahují 22 milionů korun a investorem stavby je město Ostrava, které je zřizovatelem zahrady.
Po výstavbě objektu bude nutné ještě upravit interiéry, kde se budou umisťovat terária, akvária, dekorace, modely obojživelníků či informační systém.
„Až z kraje roku 2026 budeme moci pracovat na dovozech a nezbytné karanténě stovek obojživelníků. Musíme si být jisti, že do nového pavilonu umisťujeme zdravá zvířata a nepřeneseme žádné patogeny, na které jsou obojživelníci mimořádně citliví. Zároveň budeme vybavovat a rostlinami osazovat jednotlivá terária a akvária, kterých bude přes 30. I to nějakou dobu potrvá, protože obojživelníky musíme přesunout do již biologicky fungujících a zdravých mikroekosystémů,“ uvedl ředitel zoo Jiří Novák.
Úbytek obojživelníků signalizuje špatné životní prostředí
Obojživelníci tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy. U většiny druhů se vajíčko a larva vyvíjí ve vodě, dospělí jedinci pak žijí spíše na souši a do vody se vracejí v době rozmnožování.
„Tito pozoruhodní živočichové nám ukazují, zdali žijeme ve zdravém životním prostředí, mají totiž velmi citlivou kůži, přes kterou se do jejich těla snadno dostanou škodlivé látky. Úbytek obojživelníků je tak varováním zhoršené kvality prostředí. Obojživelníci zkonzumují velké množství hmyzu, čímž napomáhají minimalizovat používání chemických prostředků k hubení škůdců například v zemědělství, v tropických oblastech zabraňují šíření nemocí, například malárie. Jsou rovněž důležitým článkem potravního řetězce, protože jsou predátory a zároveň kořistí,“ řekla Nováková.
Obojživelníci jsou vážně ohroženi hlavně ztrátou životního prostředí, změnou klimatu, znečištěním či používáním pesticidů. Na snižování jejich počtu se podílí i zavlečení nepůvodních druhů, lov pro restaurace a obchod se zvířaty. Od konce 80. let pak také vysoce nakažlivé infekční plísňové onemocnění chytridiomykóza.
Zoo už nyní chová i některé exotické druhy obojživelníků a nový pavilon jí umožní představit mnohem širší paletu těchto zvířat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Ostravě uvažují o úplném zákazu mobilů ve školách. Souhlasí i samotní žáci