Přes hlubokou koronavirovou krizi, kterou občané prožívají, má Česká republika extrémně nízkou nezaměstnanost. Vyplývá to z dat Eurostatu. Do určité míry jde však podle ekonomů pouze o žonglování s čísly. Nepracující lidé jsou štědře placeni z programu Antivirus a ve statistikách jsou vedeni jako zaměstnaní. Mnohé pracovní pozice přitom existují již jen na papíře a je zřejmé, že se do nich zaměstnanci nikdy nevrátí. V příštím roce může míra nezaměstnanosti vystoupat až na 10 procent.
Idyla o extrémně nízké nezaměstnanosti podle ekonomů skončí pravděpodobně ještě během letošního roku. „Do konce roku vyskočí na pět procent. V příštím roce ale bude hůře, v krajním případě může vzrůst až na úroveň deseti procent. To platí v tom případě, kdy by druhá vlna pandemie měla závažný průběh se závažnými ekonomickými dopady. Nemusí se jednat hned o lockdown jarního rozsahu. Míru nezaměstnanosti by citelně nad úroveň pěti procent zvýšil i mírnější lockdown, než jaký nastal na jaře,“ sdělil CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda.
Výše míry nezaměstnanosti bude také záležet na dalších krocích vlády. „V následujících měsících lze očekávat, že nezaměstnanost bude mírně narůstat. Bez programů na podporu zaměstnanosti by narůstala rychleji. Jakmile tyto programy skončí, čísla o nezaměstnanosti dostanou reálnou podobu. Počet nezaměstnaných skokově vzroste, ale stále bude ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně nízký,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Přesto je podle něj škodlivé, aby se uměle nízká nezaměstnanost udržovala, protože se tím brání prosperujícím firmám, aby nabíraly nové zaměstnance. „Měli bychom si nalít čistého vína a přiznat si, že mnohé pozice v cestovním ruchu, hoteliérství, restauratérství, kultuře a sportu zaniknou. Lidé z těchto oborů budou muset najít uplatnění v prosperujících odvětvích, jako je například internetový prodej,“ vysvětlil Křeček.
Podle Eurostatu jsme na tom nejlépe z EU
Z nových údajů Eurostatu vyplývá, že v Česku ve druhém letošním čtvrtletí, kdy ekonomický úder koronaviru kulminoval, přešlo ze stavu zaměstnané osoby do stavu osoby nezaměstnané celkem 38 tisíc lidí. To odpovídá 0,6 procenta celkového počtu zaměstnaných osob. Druhý nejnižší podíl vykazují shodně Polsko a Belgie, kde od dubna do června přešlo ze stavu osoby zaměstnané do stavu osoby nezaměstnané celkem 0,9 procenta celkového počtu zaměstnaných osob. Nejhůře koronavirová krize zasáhla ve druhém čtvrtletí trh práce ve Španělsku, kde ukazatel činí 4,1 procenta celkového počtu zaměstnaných lidí.
„Český trh práce pochopitelně těžil i z toho, že před úderem koronaviru vykazoval poměrně dlouho nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU a zároveň v historii ČR nejvyšší počet volných pracovních míst. To vytvořilo ‚polštář‘, který zásadně pomohl koronavirový úder utlumit,“ poznamenal Kovanda.
