Příprava výstavby první části kanálu Dunaj-Odra-Labe vzbudila v posledních dnech poprask. Projekt, který by celkově stál víc než půl bilionu korun, však pravděpodobně v celém svém rozsahu nikdy nevznikne. Kromě rozporuplného ekonomického přínosu stojí v cestě vodnímu dílu především ekologické otázky. Navržené varianty koridoru se v podstatě nedokážou vyhnout lokalitám Natura 2000, které spadají pod patronaci Evropské unie.
Otázka výstavby kanálu, který bývá kvůli hlasité podpoře českého prezidenta nazýván „Zemanův“, se v posledních letech vrací na jednání vlády jako bumerang. Studii proveditelnosti předložil v roce 2018 kabinetu tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Postupně však od realizace ustoupil. Problematické je mimo jiné zajištění dostatku vody, zvlášť když se česká krajina potýkala v posledních letech s rozsáhlým suchem. Voda by se pravděpodobně musela čerpat z Dunaje – s tím by musely souhlasit podunajské státy.
Vloni zveřejněný Národní investiční plán se o finančně náročném projektu vyjadřoval velmi střízlivě: „Projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je dlouhodobý a mimořádně finančně i procesně náročný. Vnímáme ho jako potenciální možnost, jak doplnit dopravní soustavu státu s možnými vodohospodářskými přínosy. Nicméně před zahájením jeho vlastní projektové přípravy je nutné velmi důsledně posoudit jeho ekonomickou efektivnost a dopady na životní prostředí a prvky Natury 2000,“ uvádí se ve zprávě.
Projekt nakonec doporučil alespoň vybudování prvního úseku mezi Ostravou a polským přístavem Kędzierzyn-Koźle: „Logickým a smysluplným prvním krokem může být napojení Ostravska samostatným kanálem na Odru u polského města Kędzierzyn-Koźle.“ Stavět by se ovšem mělo začít až kolem roku 2030, takže lze těžko předvídat, zda k tomu vůbec dojde.
Labská větev je mimo hru
Ministerstvo proto přistoupilo ke kompromisu. Již loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří pouze na propojení Odry s Dunajem, jež vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.
Labská větev je problematická samozřejmě z ekonomických důvodů. Kvůli překonávání Orlických hor by muselo vzniknout několik tunelů či výtahů pro lodě. Zásadním problémem však zůstává ekologie. Řada připravovaných vodních děl na Labi jasně ukazuje, s jakými problémy je během těchto staveb třeba počítat.
Modráskové očkovaní v ohrožení
Příkladem může být plavební stupeň Děčín, bez kterého mohou rejdaři zapomenout na splavnění Labe a do budoucna i na labskou větev Dunaj-Odra-Labe. Kvůli absenci jezu je totiž úsek po většinu roku pro lodě uzavřen.
Projekt brzdí spory ohledně dopadů výstavby jezu. Podle zástupců ekologických organizací by poškodil přírodu. Část území u Děčína je zahrnuto do soustavy Natura 2000 – tedy souboru chráněných území Evropské unie.
Vláda se vloni zavázala, že nepříznivé dopady stavby na krajinu by měly být nahrazeny kompenzačními ekologickými opatřeními. Podle studie Správy národního parku České Švýcarsko však nejsou taková opatření možná. Evropská komise navíc dříve uvedla, že Česká republika nemůže ekologické dopady kompenzovat ani v zahraničí.
Podobné komplikace se vyskytují u plánového plavebního stupně Přelouč, který by měl splavnit Labe až do Pardubic. Úsek u Přelouče je totiž jedinečný. Díky kamennému podloží je zde řeka mělká a vytváří unikátní peřeje, kterým se říká Labské hrčáky. Kvůli splavnění řeky do Pardubic by se proto musel vybudovat kanál, který by zničil biotopy více než 70 chráněných druhů organismů na Slavíkových ostrovech včetně největší populace modrásků očkovaných v Čechách.
Veřejný zájem vs. ochrana přírody
Proto zůstává reálnější propojení Dunaje s Odrou. Ale i tam by případná výstavba narážela na ekologické překážky. Studie proveditelnosti přiznává, že žádná varianta dunajské větve není bez problému proveditelná, některé jsou proveditelné pouze podmínečně.
K případným narušení oblastí Natura 2000 se ve studii proveditelnosti píše: „V případě významného negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti by bylo možné záměr realizovat pouze z důvodu veřejného zájmu, který by svým významem převažoval veřejný zájem na ochraně daných lokalit.“
Problémy se nevyhýbají ani jedinému krátkému úseku, který by se měl začít stavět za deset let. V cestě mu stojí cenné meandry Odry. Kanál je zatím plánován tak, že by je zasáhl a poškodil.
Obce jsou proti
Proti výstavbě kanálu mezi Odrou a Dunajem se také v minulosti postavilo 55 starostů obcí v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kterých by se projekt týkal. „Obáváme se, že příprava stavby, její realizace a provoz průplavu nepříznivě ovlivní přirozené povrchové toky a oběh podzemních vod s vážnými důsledky pro využívané zdroje pitných vod. Může způsobit pokles hladiny vody ve studnách obcí a občanů. Zajištění dostatku průplavní vody je v kolizi již se současným napjatým stavem potřeb a využitím přírodních vod. V situaci zrychlených klimatických změn s očekávanými častějšími a dlouhými periodami sucha považujeme záměr s nemalým navýšením nároků na vodu za hazard,“ píší starostové ve společném memorandu.
Josef Seják z Akademie věd navíc v médiích ke Kanálu Dunaj-Odra-Labe řekl, že je studie proveditelnosti od ministerstva dopravy lživá. Autoři podle něj zneužili vědecké metody výpočtu škod na ekosystémech, které ve skutečnosti dosáhnout stovek miliard korun.
