Německo poskytne ukrajinské armádě 5 000 vojenských přileb. Oznámila to německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Zatímco některé členské státy Severoatlantické aliance dodávají Ukrajině kvůli vyhrocenému napětí s Ruskem zbraně, Berlín to odmítá. Kancléř Olaf Scholz nesouhlas s dodávkami zbraní vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii.
Německo zastává názor, že nebude Ukrajině poskytovat žádné zbrojní vybavení, které lze využít k zabíjení. To se týká i obranných prostředků, které lze použít k likvidaci protivníka. Berlín ale zčásti vyhověl žádosti Ukrajiny o vojenské přilby.
Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk před týdnem deníku Handelsblatt řekl, že Kyjev nutně potřebuje 100 tisíc přileb a neprůstřelných vest pro dobrovolníky, kteří se hlásí do armády.
Německo prozatím poskytne pět tisíc přileb, o čemž podle ministerstva obrany Lambrechtová informovala poslance obranného výboru Spolkového sněmu. „Zdůraznila, že Německo stojí po boku Ukrajiny,“ uvedlo ministerstvo obrany.
O víkendu Lambrechtová uvedla, že Německo pošle na Ukrajinu také polní nemocnici. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda na něj ovšem Berlín dá pouze peníze a samotnou nemocnici postaví na Ukrajině Estonsko. To zároveň stále čeká, zda mu Berlín povolí dodat Kyjevu houfnice německé výroby.
Velvyslanec Melnyk ve středu řekl, že „symbolické gesto“ Německa je vítané, ale nedostatečné. Jeho země podle něj potřebuje vybavení pro statisíce vojáků, z nichž přilby nejsou tou nejdůležitější součástí.
Kancléř Scholz v úterý jednal o napětí na Ukrajině a soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba se shodli, že spor je nezbytné vyřešit diplomatickou cestou, pokud ale Rusko zaútočí, bude čelit tvrdým sankcím Západu. Moskva přípravu invaze odmítá a uvádí, že ruská vojska jsou v pohraničí na cvičení.