Nikdy nemám plán B, říká Vémola. Vzpomíná, jak po něm v Londýně stříleli brokovnicí

Rok 2020, na který bychom všichni nejraději zapomněli, začal Karlosovi Vémolovi ještě dříve: 9. listopadu prohrál takzvaný zápas století před vyprodanou pražskou O2 arenou se Slovákem Attilou Véghem.

„Padly všechny moje sny. Jsem člověk, který nepřemýšlí o plánu B, nechci se tím zdržovat. Po prohře se mi najednou všechno rozpadlo. Po pěti letech jsem prohrál. A to je věc, kterou neumím zvládat. Hodně lidí mi říká, že bych měl pracovat s mentálním koučem, ale na to já nejsem. Do dneška jsem se s porážkou od Attily nevyrovnal a nikdy se tak nestane. Já to totiž ani nechci. Nechci se naučit s prohrou žít, mým cílem je ji nenávidět. A to je to, co mě žene dopředu. Teď trávím v posilovně více času než kdokoliv jiný. Pro mě je to smysl života,“ uvádí Vémola.

Po neúspěchu s Véghem mu návrat komplikovaly zdravotní problémy a musel podstoupit operaci. „A potom se se mnou doma nedalo vydržet,“ popisuje Vémola začátek dočasného rozpadu vztahu s partnerkou Lelou Ceterovou. „Nedokázal jsem tou dobou žít sám se sebou, natož s někým.“

V médiích se tedy po čase objevila zpráva, že sledovaný pár už spolu není. „Na podzim jsem zase dokázal vyhrát, a i když jsme spolu nežili, Lela i s naší dcerou Lili za mnou přijely a slavili jsme.“

V prosinci pak přišel očekávaný souboj s Václavem „Babou Jagou“ Mikuláškem. „Uškrtil jsem ho jako školáka, vyhrál jsem ve velkém stylu. Ale na ten zápas Lela nepřijela. Takže když jsem dorazil domů, neměl jsem s kým vítězství oslavit a probrat ho. Dopadlo to tak, že jsem sedl do auta a vydal se do Bratislavy. Řekl jsem holkám, aby se vrátily. A Lela moc neprotestovala,“ vykládá s úsměvem Vémola o úspěšném restartu vztahu. Nedávno svoji partnerku požádal o ruku a také si Lelu nechal vytetovat na levou paži.

Prázdná hala? Cítím větší tlak

I smíšených bojových umění a Karlose Vémoly se dotýká pandemie koronaviru. „Osobně jsem už přetestovaný. Není snad týden, kdy bych neabsolvoval nějaký test. Jezdím trénovat do Polska, teď jsem se byl podívat na galavečeru v Brně, i když jsem nezápasil. To všechno obnáší testy. Ale je to ta nejmenší daň za to, že můžeme zápasit a trénovat. Všichni děláme, co můžeme.“

Vémola je nesmírně vděčný za to, že i v aktuálních specifických podmínkách je MMA schopné fungovat.

„Máme obrovské štěstí, že zápasíme takřka každý měsíc,“ říká 36letý muž, který sám od října absolvoval tři zápasy a na další se chystá v březnu. V době, kdy jiné sporty musely netrpělivě čekat na znovuspuštění, se MMA po celém světě podařilo vytvořit funkční „bubliny“. „Je strašně dobře, že náš sport byl i v těchto časech dost vidět,“ pokračuje rodák z Olomouce.

A přidává zajímavý přínos doby covidové. „Možná to fungovalo už ve světě, ale u nás úplně ne. Teď si lidé platili přenosy MMA. Každým galavečerem je to silnější a silnější,“ zmiňuje trend zvaný pay-per-view. Turnaje tak mohly díky příspěvkům diváků organizátorům vydělat, ačkoliv samotnou akci nemohli navštívit žádní fanoušci.

Některým fighterům by „mrtvá“ atmosféra mohla vadit kvůli tomu, že se nedokážou dostatečně namotivovat. Vémola však má jiný pohled na věc. „Možná tomu nebudete věřit, ale ona ta hala pro mě není až tak prázdná. Je v ní dost zápasníků a trenérů nebo početný tým kameramanů. Je to možná jen 50 lidí, ale třeba posledně jsem v Brně zápasil s cizincem (Alexem Lohorém, pozn. red.), takže fandili spíše mně. A jsou slyšet,“ podotýká.

Je velkou výhodou, že v prázdnější hale je možné lépe slyšet pokyny trenéra? „Ty slyším vždycky,“ zdůrazňuje Vémola. „I když jsou tribuny plné, naučil jsem se to. Dokážu si hlavu nastavit tak, že se ke mně dostanou věci, které potřebuju. A to mi při fightu dost pomáhá. Ostatní kluci by se tohle měli učit. Protože trenér vidí zápas jinak než my v adrenalinu,“ vysvětluje dále.

Momentálně pociťuje zvýšený zájem fanoušků o zápasy v osmihranné kleci na sociálních sítích. „Dostane se ke mně více reakcí než dříve přímo v hale. Nyní před soubojem cítím velký tlak zvenčí, vnímám zvýšenou sledovanost. Když si uvědomím, jaká masa lidí sleduje zápas v televizi, vleze mi do hlavy, že je přece nemůžu zklamat,“ říká Vémola.

Vyhodil jsem z baru dva nejlepší zápasníky

Začínal jako řeckořímský zápasník, pak se zamiloval do kulturistiky. Chtěl zjistit, jak se tento sport dělá v zahraničí. Zamířil proto do Londýna. „Jel jsem tam na víkend, nakonec jsem zůstal 15 let,“ usmívá se Vémola. U sportu si v britské metropoli přivydělával jako vyhazovač, a to v nechvalně proslulé čtvrti Tottenham.

„Bylo to jedno velké rodeo,“ vrací se do minulosti bijec. „Nejhorší lokalita Londýna. Nevím, jestli mě toto prostředí vychovalo k boji. To už jsem spíše asi měl v sobě předtím. Nebál jsem se, a tak to měli i lidé okolo. Mám zajímavou historku. Jednou po nás někdo střílel brokovnicí, naštěstí jsme měli pancéřové dveře. Manažer podniku přišel a ptal se, co se děje. Když to zjistil, rozrazil dveře a začal toho chlapa nahánět.“

Práce „u dveří“ nakonec Vémolu dovedla do oblasti, ve které se nejvíce proslavil. „Dva frajeři se klasicky rvali uvnitř v klubu, jednoho jsem vytáhl ven a vrátil jsem se pro druhého. Když jsem je oba vyhodil, přišel za mnou jeden člověk. Byl to jejich manažer a řekl, že jsem vyhodil dva jeho nejlepší MMA zápasníky. Zmínil, že si vydělávají dost peněz a jestli bych to nechtěl dělat taky.“

Vémolova přezdívka Terminátor v současné době budí respekt, ale okolnosti jejího vzniku byly spíše komické. „Původně to byl posměch. Po příchodu do Anglie byla moje angličtina prakticky nulová. Po prvním zápase za mnou přišel jeden manažer a řekl: ,Ty mluvíš jak ten Arnold Schnitzel (Arnold Schwarzenegger, pozn. red.). I´ll be back. Terminator‘. Od té doby mi tak začali říkat. Napřed mi to trochu vadilo, ale když jsem prvních devět soupeřů zterminoval v prvním kole, začalo to ke mně sedět.“

Na ostrovech ale Vémolu nepotkala jen vítězství. Strávil půl roku ve vězení za daňový únik. „Vzalo mi toho hodně. V mládí jsem si příliš věcí nehlídal, neřešil jsem smlouvy a právní záležitosti. Částečně to byla chyba mého managmentu, který se pak omluvil. Ale čas mi nikdo nevrátí. A vězení mi nedalo vůbec nic,“ konstatuje Vémola a dodává. „Teď už to mám všechno v pořádku.“

Před Vémolou je nyní obhajoba titulu ve střední váze v organizaci Oktagon MMA. Mistrovský pás bude bránit 27. března v zápase se Slovákem Milanem Ďatelinkou. „Pás se nikam stěhovat nebude. Jsem teprve v půlce kopce a lvi budou žrát první,“ zakončuje oblíbenou hláškou sportovní celebrita.