Co na to vaše peněženka, Lubomír Kuchynka, Cyril Svozil jr. - 7.11. v 18:00
Česká republika patří k nejohroženějším zemím v Evropě, co se týče nedostatku plynu. Pro Mladou frontu to uvedl šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. V budoucnu prý mohou být chybějící dodávky plynu v příštích dvou nebo třech letech problémem také na Slovensku nebo v Rakousku. Navzdory faktu, že vlády napříč Evropskou unií se snaží do zmírnění dopadů zdražování energií investovat miliardy eur, domácnosti za energie v současné době platí rekordní sumy. Maloobchodní cena za kilowatt hodinu je oproti loňskému roku dvakrát tak vysoká. Aktuálně dosahuje čtyř korun a čtyřiceti haléřů. Jak se nárůst cen energií podepíše na našich účtech za teplo?
Za teplo si citelně připlácejí nejen české domácnosti, ale i ty ostatní napříč Evropskou unii. Výrazně zdražuje plyn i elektřina.
Nárůst ceny energií Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Elektřina v Česku meziročně zdražila o 37,8 % procenta, což je sice rekordní nárůst, ovšem ve srovnání s tuhými palivy a plynem ten nejmenší.
A tak se nelze divit, že většina z nás řeší otázku jak topit právě elektřinou, což má několik výhod: Možnost snížit si část nákladů doplněním soustavy o solární panel. A při správném provedení navíc i šance na tom vydělat. Pomoci má novela zákona o energetice, která zavádí tzv. komunitní energetiku.
Domácnost nebo třeba i školy by tak mohly jednodušeji posílat elektřinu ze svých solárních panelů do sítě a tak z toho profitovat. K nejčastěji vyhledávaným termínům na internetu v současnosti patří pojmy jako fotovoltaika nebo bateriová úložiště, což značí, že lidé hledají cesty jak ušetřit na energiích a jak tak učinit co nejefektivněji.
Jsme národ zvyklý na přetopené domácnosti? A budeme si muset skutečně na stálo zvyknout na podstatně nižší teploty? „Doufejme, že jedinou cestou není snížit razantně teplotu ve všech místnostech na 18 stupňů a podobně,“ říká v pořadu Co na to vaše peněženka Cyril Svozil z Fenix Group s tím, že řešením by mohla být koncepce bateriového úložiště.
Zálohy za energie leckdy vyšší než výplaty některých Čechů
Zálohy na energie rostou závratným tempem a to do té míry, že ne právě málo Čechů by na nich mělo zaplatit víc, než kolik si měsíčně vydělá. Podle Cyrila Svozila na současnou situaci měly dopady i evropské zákazy různých způsobů výroby energie, ať už jadernou nebo uhelnou. „Nám zůstaly jako jediný klíč k úspěchu plynové a obnovitelné zdroje.
Teď vidíme, že plynové zdroje nebyly úplně nejlepší volba a obnovitelné zdroje jsou samozřejmě dobré, nicméně nejsou dostatečně robustní a stabilní, aby podpíraly celou přenosovou soustavu. V energetice je dlouhá setrvačnost a je zapotřebí jednat, stavět nové zdroje, robustní zdroje, které budou podpírat celou soustavu. A samozřejmě každému bych doporučil, aby myslel na vlastní míru soběstačnosti. Ideálně vlastní fotovoltaickou elektrárnu na střeše doplněnou dalšími technologiemi, včetně bateriového úložiště,“ doporučuje Cyril Svozil.
Spotové ceny vs. fixní tarif
Způsob jak výrazně ovlivnit konečnou výši účtu za elektřinu je podle Cyrila Svozila pečlivé sledování spotových cen, jejichž rozpětí může být i trojnásobné. „Nakupovat za spotové ceny zcela neřízeně může být velmi drahý špás. Ta myšlenka je nakupovat v nejnižších cenových pásmech, pokrýt si spotřebu podle svých potřeb a potom ideálně prodat v těch nejdražších časových pásmech. To se testuje už dlouhou dobu a ty výsledky jsou velmi uspokojující.“
Cesta je soběstačnost
Současná energetická krize opět připomněla zásadní téma - soběstačnost. To velmi dobře pociťují i Češi a snaží se o ni. Výrazně pomoci jim v tom mohou už zmíněná bateriová úložiště, která v kombinaci třeba se solárními panely mohou být velkým pomocníkem v hledání úspor. Podle Cyrila Svozila si bateriové úložiště lze představit jako menší spotřebič. Vysvětluje, jak přesně funguje:
„Bateriové úložiště akumuluje elektřinu, kterou si vyrobíte v době, kdy pro ni nemáte využití. Buď si tuhle energii uložíte do teplé užitkové vody a druhá možnost, která se velmi dynamicky rozvíjí, jsou právě bateriová úložiště, která mají tu výhodu, že jsou velmi univerzální. Vy si můžete veškerou energii, kterou si z vlastních solárních panelů vyrobíte, uložit a potom tuto energii využít pro účely, jaké sami uznáte za vhodné.“
Než ale začne v domácnosti bateriové úložiště fungovat, je potřeba ji nejdříve vybavit fotovoltaickou elektrárnou, která podle Cyrila Svozila může být větší slabinou než úložiště samotné. „Fotovoltaické elektrárny se v podstatě všechny dováží z Asie. Nicméně třeba pro bateriové úložiště ta dodací lhůta je dva až tři měsíce.“
Návratnost bateriových úložišť a tepelných čerpadel
Návratnost bateriových úložišť podle Cyrila Svozila závisí na jejich velikosti. Čím větší je, tím víc nahromaděné energie můžete při denních činnostech, jako je praní, vaření atd., potřeby využít.
„Dále ta baterie může fungovat jako systém UPS. Může v případě blackoutu převzít kontrolu nad domácností a udržet ji v chodu. A některé bateriové úložiště umožňují svým zákazníkům tzv. spotové obchodování s elektřinou. Operátor trhu znázorňuje dopředu cenovou křivku v hodinových pásmech. A pokud máte dostatečně inteligentní bateriové úložiště, tak ono dokáže zalevno nakoupit, přes den spotřebovat a pokud vám ještě nějaká zbude, tak prodat,“ vyjmenovává další výhody v návratnosti, které bateriová úložiště poskytují, Cyril Svozil.
Soběstačnost nejen pro bydlení, ale i školy a nemocnice
Dobrou zprávou je, že soběstační díky tepelným čerpadlům nebo bateriovým úložištím mohou být také obyvatelé bytových domů a činžáků, nejen majitelé rodinných domů. „Jsou malá bateriová úložiště určená pro malé rodinné domky, jsou větší univerzálnější kontejnery, které mají stejnou funkcionalitu například pro činžovní domy, firmy nebo čerpací stanice. A potom samozřejmě jsou i velké kontejnerové řešení, které mohou zálohovat spotřebu celých výrobních areálů,“ říká Cyril Svozil. Totéž prý platí i pro veřejné organizace, jako jsou školy nebo nemocnice. „Bez pochyby, všichni počítají, že ten objem bateriových úložišť bude růst. Je to velmi dynamické odvětví.“