Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo často podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.
NKÚ se zabýval obdobím let 2016 až 2021, kdy ministerstvo spravedlnosti vypořádalo celkem 20 424 žádostí o odškodnění. Na jejich základě pak vydalo dohromady 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili vzorek 457 případů, ve kterých stát poškozeným vyplatil asi 455 milionů korun. Skoro u poloviny žádostí bylo rozhodnuto po zákonné lhůtě a zpoždění se pohybovalo od několika dnů až po 1 145 dnů. Kvůli zpožděním muselo ministerstvo vyplatit navíc přes 700 tisíc korun na úroky z prodlení nebo náklady soudních řízení.
„Nejčastějším důvodem zpoždění bylo to, že ministerstvo spravedlnosti provedlo vůbec první úkon celého vypořádání – takzvané rozšetření – až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. To se podle něj týkalo více než třetiny pozdě vypořádaných spisů. Mluvčí ministerstva spravedlnosti však uvedl, že vysoký podíl zpožděných odškodnění je dán i typem případů, které NKÚ zařadil do vzorku pro prověrku. „V tomto vzorku byly ve vyšší míře zastoupeny skutkově i právně složitější případy,“ sdělil Řepka.
Lhůty ministerstvo nesledovalo
„Pokud by resort sledoval lhůty spojené s vyřízením spisů, což byla jeho povinnost, mohl by těmto problémům předejít, nebo je alespoň zmírnit,“ uvedl mluvčí kontrolorů. Podle prověrky ale ministerstvo lhůty nesledovalo ani nijak nekontrolovalo.
Ministerstvo se zdůvodněním NKÚ nesouhlasí. „V řadě případů se ministerstvu spravedlnosti skutečně nedaří mimosoudně uplatněné žádosti o náhradu škody zpracovat ve lhůtě, kterou zákon předvídá. Není tomu ovšem z důvodu závad ve sledování běhu lhůt, ale z důvodu nedostatečné kapacity příslušného útvaru ministerstva,“ uvedl Řepka. „Tento stav je bohužel dlouhodobý. Negativně se na něm podepsala personální opatření z minulých let, která vedla k nahromadění skupiny případů, jež se nepodařilo zpracovat v příslušných lhůtách,“ doplnil.
Ministerstvo spravedlnosti zavedlo opatření, která mají vypořádávání odškodnění zrychlit. „Vytvořili jsme pracovních týmy s využitím studentských stáží, spolupracujeme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a podobně,“ sdělil mluvčí ministerstva. Situace se už podle něj postupně zlepšuje. Loni a také letos do srpna ministerstvo podle mluvčího vyřídilo zhruba o pětinu žádostí o odškodnění více, než jich nově přibylo.
Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem České republiky v případech odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.