Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. V pátek to oznámil norský Nobelův výbor.
Ocenění Mohammadíové uvítali generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron. Naopak íránská diplomacie udělení ceny Mohammadíové označila za neobjektivní a politizované. Íránská státní agentura IRNA mezitím Nobelův výbor obvinila z „politizace konceptu lidských práv a vměšování.
ČTĚTE TAKÉ: Nobelovu cenu za literaturu získal dramatik Jon Fosse. Jeho hry uvádějí i česká divadla
Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Nobelův výbor rovněž připomněl „obrovskou cenu, kterou Mohammadíová za svůj statečný boj za svobodu projevu a právo na nezávislost zaplatila“. „Íránský režim ji třináctkrát zatkl, pětkrát ji shledal vinnou a odsoudil ji k celkem 31 letům vězení a 154 ranám bičem. Narges Mohammadíová je stále ve vězení,“ uvedl výbor.
Íránská polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. „Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti,“ napsala podle Reuters.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v reakci apeloval na osvobození jednapadesátileté aktivistky a novinářky i všech dalších obránců lidských práv zadržovaných v Íránu. Úřad uvedl, že ocenění Mohammadíové vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen, které mohou být inspirací pro celý svět. „Jsou pronásledovány za to, co dělají, či za to, co nenosí. Jsou proti nim přijímána stále přísnější právní, společenská a ekonomická opatření,“ připomněla mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.
Manžel aktivistky podle agentur prohlásil, že Nobelova cena za mír povzbudí Mohammadíovou v jejím boji za lidská práva a dodá odvahu hnutí, které vede.
Udělení Nobelovy ceny za mír je významným povzbuzením jak pro vězněnou Narges Mohammadíovou, tak pro všechny ostatní íránské aktivistky a aktivisty, kteří bojují za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí“ uvedla ředitelka odboru lidských práv a transformační spolupráce ministerstva zahraničí Veronika Mítková. „Situace v oblasti lidských práv je v Íránu dlouhodobě bezútěšná,“ dodala s tím, že ČR nepřestane vyzývat íránské úřady k propuštění Mohammadíové na svobodu.
Podle Pavla Grubersa, ředitele české pobočky organizace Amnesty International, je aktivistka neskutečně odvážnou a nezdolnou ženou. „I přesto, že byla v říjnu 2022 odsouzena k dalším osmi letům a 74 ranám bičem, nepřestává být aktivní. Naposledy v otevřeném dopise popsala, jak probíhá mučení účastnic protirežimních protestů ve věznici Evin,“ sdělil. „Je důležité říct, že rozhodně není sama. V Íránu, i přes opakované zastrašování, popravy a stálé zhoršování režimu, je mnoho odvážných lidí, kteří hlasitě protestují,“ dodal.
Druhý nejvyšší počet nominovaných v historii
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376, kandidátů bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů korun).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Íránský prezident Raísí zrušil rozhovor se CNN, novinářka si totiž odmítla vzít hidžáb
