Amatérský hledač kovů Erlend Bore učinil mimořádný objev. Zdroj: AP
Dvaapadesátiletý Nor s amatérským detektorem kovů učinil mimořádný objev, odhalil více než 1 500 let staré šperky a mince. Vyhledávací zařízení si přitom pořídil z důvodu, aby „se zvedl z gauče“. V severské zemi nález nemá obdoby a bude vystaven v muzeu ve Stavangeru. Informovaly o tom agentura AP a norský deník Verdens Gang.
Erlend Bore obcházel se svým detektorem kovů jižní ostrov Rennesoey nedaleko města Stavanger. „Nejprve jsem prohledal pobřeží, ale našel jsem jen šrot a desetník. Pak jsem se rozhodl jít trochu výš do terénu a detektor kovů najednou zapípal,“ líčil pro Verdens Gang.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové se děsí dronových útoků na svém území. Letadla schovávají pod pneumatiky, uvádí CNN
Nálezce si původně myslel, že zařízení reaguje na čokoládové mince. Nakonec se ukázalo, že hlásil přítomnost devíti přívěsků, tří prstenů a deseti zlatých perel, a to více než 1 500 let starých. „Poklad“ vážil něco málo přes 100 gramů, uvedla agentura AP.
Antický poklad na Jičínsku. Objev z 5. století před Kristem mohla „pohřbít“ budoucí dálnice
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Zbytky nádoby se nacházely na nově objeveném sídlišti z časné doby laténské, tedy z období Keltů.
Bore si pokladu dlouho užít nemohl. Podle norských zákonů musejí nálezci předměty z roku 1537 a starší odevzdat státu, stejné omezení platí pro mince z roku 1650 a starší. Artefakty pocházejí z šestého století a vystaví je Archeologické muzeum ve Stavangeru.
Muž má však nárok na nálezné. Protože šlo o nález na soukromém pozemku, musí se Bore rovným dílem rozdělit s jeho majitelem. Výši určuje Národní památková rada. Zatím tak ještě neučinila, informoval Verdens Gang.
Mince, které našel amatérský hledač kovů Erlend Bore u Stavangeru. Zdroj: AP
Mince, které našel amatérský hledač kovů Erlend Bore u Stavangeru. Zdroj: AP
Docent Håkon Reiersen z muzea upřesnil, že zlaté přívěsky pocházejí z období stěhování národů v Norsku kolem roku 500 n. l. Přívěsky a zlaté perly byly součástí náhrdelníku. Ten podle odborníků vyrobili klenotníci a ve své době ho nosili nejvýznamnější členové společnosti. „V Norsku nebyl od 19. století učiněn žádný podobný nález. Jde o neobvyklý a zcela mimořádný objev v kontextu celé Skandinávie,“ dodal Reiersen.
Odborník ze stejného muzea Sigmund Oehrl potvrdil, že v Norsku, Švédsku a Dánsku bylo dosud nalezeno asi tisíc zlatých brakteátů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zámek v Kostelci nad Černými lesy ukrývá tajný poklad. Stačí rozluštit šifru na obraze
