Katedrála Notre Dame během požáru a nyní (Zdroj: AP)
Záběry hořící katedrály Notre Dame v Paříži před rokem zasáhly prakticky celý svět. Během zhruba 12 hodin zničily plameny téměř kompletně střechu chrámu a dodnes si mnozí z nás pamatují pád menší štíhlé věže jako symbol zkázy vzácné památky. Téměř okamžitě se rozběhly sbírky na opravu. Rekonstrukci ale nejprve znesnadnila kontaminace olovnatým prachem nebo roztavené lešení, teď práce zcela zastavila pandemie COVID-19.
Oheň zachvátil pařížskou katedrálu 15. dubna – v pondělí Svatého týdne, kdy si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života. Požár měl vypuknout ve střešním prostoru gotické katedrály, který tehdy procházel rekonstrukcí, před půl sedmou večer středoevropského letního času. Ačkoliv byla značná část požáru zlikvidována do půlnoci, zcela uhasit se hasičům podařil až druhý den ráno.Ačkoli vyšetřovatelé dosud příčinu požáru neoznačili, francouzští státní zástupci se domnívají, že tragédii způsobil buď nedopalek cigarety, nebo jiskra ze selhání elektrického vedení.
Ačkoli vyšetřovatelé dosud příčinu požáru neoznačili, francouzští státní zástupci se domnívají, že tragédii způsobil buď nedopalek cigarety, nebo jiskra ze selhání elektrického vedení.
COVID-19 narušil obnovovací proces
Krátce po tragédii slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron herkulovské úsilí při obnově této středověké památky, která se mimo jiné nachází na seznamu historického dědictví UNESCO. Oprava měla být symbolicky dokončena během pěti let, tedy do začátku Letních olympijských her 2024 v Paříži.
Kvůli pandemii onemocnění COVID-19 teď ale rekonstrukční práce na katedrále od 16. března stojí. Navzdory měsícům úsilí zatím nadále panuje nejistota, jaký je skutečný rozsah škod.
These remarkable photos, some obtained exclusively by CNN, show the scale of damage inside Paris' Notre Dame cathedral https://t.co/pfGWDjrYBe pic.twitter.com/kTlC0ObQWu
— CNN (@CNN) April 16, 2019
Riziko kontaminace olovnatým prachem
Armádní generál Jean-Louis Georgelin, zvláštní zástupce francouzského prezidenta delegovaný pro rekonstrukci, koncem ledna sdělil francouzskému senátu, že je příliš brzy na to říci, zda bude možné katedrálu zachránit. Informoval, že pro komplexní zjištění stavu stavby ještě musí být dokončeno několik ožehavých úkolů, jakými jsou třeba zpřístupnění stropních kleneb.
Georgelin také podle CNN zdůraznil, že „velmi vážně“ přistupuje k riziku kontaminace, které na místě představuje velké množství olovnatého prachu. Právě kvůli dekontaminačním pracím spojeným s odstraňováním toxických částic vzniklých z roztavení více než 300 tun olova ze střechy katedrály, se obnovovací práce již dříve opozdily. Vzhledem k požárem zpustošené struktuře katedrály pak byly úřady během zimy z bezpečnostních důvodů nuceny několikrát pozastavit rekonstrukci, když rychlost větru překročila 40 kilometrů za hodinu.Doposud se dělníkům, pracujícím na místě běžně v počtu 60 až 70 lidí, nepovedlo ani kompletně odstranit propletenou síť kovového lešení. To se v důsledku požáru roztavilo a částečně se spojilo v „pavučinu“. Právě lešení mělo být demontováno do června. A dokud se tuto část nepodaří dokončit, nelze na katedrálu instalovat dočasnou odolnější střechu pro ochranu uměleckých děl uvnitř budovy.
Doposud se dělníkům, pracujícím na místě běžně v počtu 60 až 70 lidí, nepovedlo ani kompletně odstranit propletenou síť kovového lešení. To se v důsledku požáru roztavilo a částečně se spojilo v „pavučinu“. Právě lešení mělo být demontováno do června. A dokud se tuto část nepodaří dokončit, nelze na katedrálu instalovat dočasnou odolnější střechu pro ochranu uměleckých děl uvnitř budovy.
Srdce katedrály zachráněno?
Francouzské ministerstvo kultury zatím nereagovalo na dotaz CNN, zda může pozastavení prací ovlivnit časový harmonogram obnovy a jak realistické zůstávají původní Macronovy plány na znovuotevření katedrály do roku 2024. Priority země nyní podle všeho leží jinde – důkazem toho budiž pondělní projev prezidenta využitý k oznámení prodloužení celostátní karantény o další měsíc. Generál Georgelin nicméně pro agenturu AFP vyjádřil přesvědčení, že se původní časový plán obnovy katedrály navzdory koronaviru podaří zrealizovat.
Pozitivnější byla v minulém měsíci Aline Magnienová, ředitelka Výzkumné laboratoře pro historické památky, pověřená hodnocením škod. Ta pro časopis Science s optimismem uvedla, že „srdce Notre Dame bylo zachráněno“. Podle ní více než na střeše nebo klenbě záleží hlavně na svatyni, kterou právě chrání. „Notre Dame bude obnovena. Její umělecká díla, kámen a vitráže budou vyčištěny; budou jasnější a krásnější než dříve,“ dodala.
Ve světle koronaviru přichází strach o finance
Mezi mnoha jinými zůstává nejistota i u návrhu nového sanktusníku, štíhlé věže, která se v důsledku požáru Notre Dame zřítila. Francouzský premiér Edouard Philippe v minulém roce vyhlásil mezinárodní soutěž o design nové věžičky a vítězný návrh měl být původně zveřejněn v první polovině tohoto roku. Předmětem vzrušené debaty pak stále zůstává, zda bude nová věž projektována na základě původní, jež byla výsledkem restaurování z 19. století, nebo něčeho modernějšího.
Ve světle koronavirové krize se rovněž nabízí otázka, kolik ze zhruba 900 milionů euro (přes 24 miliard korun), které dárci z celého světa původně na rekonstrukci Notre Dame přislíbili, se nakonec skutečně podaří „zhmotnit“.
Život v katedrále ani po oznámení karantény zcela neutichl. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit byl jedním ze sedmi lidí, kteří v bezpečné části objektu provedli bohoslužbu na Velký pátek, jež byla přenášena televizí. „Před rokem byla katedrála zničena,“ uvedl arcibiskup. „Dnes je země pustošena pandemií. Vždy existuje poselství naděje a tato oslava v srdci katedrály bude znamením naší naděje.“
