Prolomená ukrajinská obrana: Proudové drony zrychlily na 600 km/h, Kyjev je nemá čím ničit
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ruské drony s proudovým pohonem létají rychlostí až 600 km/h.
Nové modely umožňují operátorům dálkové videonavádění.
Útoky se nově zaměřují i na vlaky a logistické sklady.
Jak se Ukrajina brání proti těmto rychlým cílům?
Rusko rychle zdokonaluje své útočné drony a Ukrajina musí hledat způsob, jak se jim bránit. Nejnovější modely s proudovým pohonem jsou mimořádně rychlé, lze je navádět na dálku a stále častěji míří nejen na energetickou infrastrukturu, ale také na vlaky, sklady a další logistické cíle. Experti upozorňují, že Moskva nasazuje i další generaci zbraní – hybridy mezi drony a střelami s plochou dráhou letu. Jejich zachycování představuje velký problém, napsal web RFE/RL.
Na internetu se objevily záběry, na kterých je vidět vlak zastavující během leteckého poplachu. Desítky cestujících vybíhají do nedalekého zalesněného terénu, vzápětí do lokomotivy naráží dron a od vlaku se odráží oranžový záblesk ohně. Má jít o důkaz jednoho z nejnovějších ruských vojenských vynálezů: dronu Šáhed Seeker.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko eskaluje sabotáže v Evropě, terčem je i Česko. Experti varují před největšími riziky
Podle Ukrajinců je nyní vyrábějí Rusové ve velkém. V uplynulém roce byly některé z nich, jako například typ Geran-4, vybaveny tryskovým pohonem a technologií dálkového ovládání – ty pro Kyjev představují další technologickou výzvu.
Jde o další modifikaci íránského dronu Šáhed, který Moskvě dodal Teherán v raných fázích ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Drony Šáhed tehdy změnily způsob válčení a donutily ukrajinskou armádu vyvíjet a přizpůsobovat svou protivzdušnou obranu v reakci na pravidelné, rozsáhlé a často smrtící letecké útoky, píše web RFE/RL.
Závažný problém pro Ukrajinu
Ani v pátém roce války proti Ukrajině Rusko neupustilo od své kampaně, jejímž cílem je donutit Kyjev, aby vyhověl požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina. V posledních dvou měsících však počet dronů typu Šáhed, které Rusové hojně využívají při leteckých útocích na Ukrajinu, klesl nejméně o polovinu. Přesto se hrozba, kterou představují, výrazně zvýšila.
Čtěte také
Zatímco většina dronů používaných Ruskem je stále poháněna spalovacími motory a stala se již běžným cílem ukrajinské protivzdušné obrany, ruská armáda oznámila, že počet dronů s proudovým pohonem se v červenci pětinásobně zvýšil. „Je to závažný problém,“ řekl webu RFE/RL Danylo Šenhelskyj, manažer pro vojenskou spolupráci v rámci projektu přední charitativní organizace zaměřeného na boj proti ruským dronům. „V některých oblastech tvoří Šáhedy s proudovým pohonem většinu používaných dronů typu Šáhed. Věděli jsme, že drony s proudovým pohonem existují, ale ve vojenských kruzích panovalo přesvědčení, že Rusové nebudou schopni zvýšit objem výroby, protože by k tomu potřebovali dražší komponenty,“ uvedl Šenhelskyj.
V současné době jsou známy tři verze ruských dronů s proudovým pohonem: Geran-3, Geran-4 a Geran-5. Podle ukrajinského vojenského zpravodajského webu Militarniy vyrábí Rusko každý měsíc téměř tři tisíce kusů dvou nejnovějších modelů. Novější verze mají navíc výraznější vylepšení, která jim poskytují značnou rychlostní výhodu. Podle představitele ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR může Geran-4 dosáhnout rychlosti kolem 350 kilometrů za hodinu, zatímco Geran-5 dosahuje rychlosti až 600 kilometrů za hodinu a disponuje doletem až 950 kilometrů.
Na rozdíl od předchozích verzí dronů, které byly vysílány k předem určeným souřadnicím, lze nejnovější verze dronů ovládat online. „Jsou schopny provést úder podle pokynů operátora,“ popsal ukrajinský představitel s tím, že ruská armáda k tomuto účelu využívá modemy MESH, které jsou výrazně dražší než terminály Starlink používané Ukrajinou a umožňují rozsáhlý přenos signálu. Jakmile dron zachytí signál, může jej předat dalšímu dronu, ten jej zase předá dalšímu, čímž vzniká řetězec. Síla signálu se však s každým přenosem snižuje, což omezuje možnost ovládat drony na delší vzdálenosti.
„Díky stabilní komunikaci a videonavádění mohou zasáhnout cennější cíle, protože sledují situaci a mohou určit prioritu cíle. Bohužel neexistují žádné účinné prostředky, které by je dokázaly ve velkém měřítku a s jistotou zachytit,“ popsal Šenhelskyj s tím, že nejvíce ohroženy jsou oblasti v okruhu 100 kilometrů od frontové linie. Nejnovější drony Geran s proudovým pohonem byly spatřeny i nad Kyjevem.
Jaké jsou cíle?
Jedním z nejčastějších cílů ruských bezpilotních letounů s proudovým pohonem byla letos v létě ukrajinská energetická infrastruktura. „Cílem je narušit provoz ukrajinského průmyslu,“ sdělil francouzský analytik OSINT Clément Molin a varoval, že nejnovější ruská kampaň leteckých úderů může být teprve začátkem. Na podzim, s příchodem chladnějšího počasí, lze podle něj očekávat další útoky na energetická zařízení. „Proudové drony Geran 4 a 5 představují velký problém, který se bude během zimy prohlubovat, protože jich Rusko vyrábí stále více. Rychlost a možnost dálkového ovládání komplikují jejich zachycení,“ napsala na síti X Dara Massicotová, odbornice na ruské ozbrojené síly a vedoucí výzkumnice v Carnegie Endowment for International Peace.
Čtěte také
Během posledních čtyř zim se ruská armáda snažila paralyzovat ukrajinský energetický systém, čímž připravila tisíce lidí po celé zemi o topení a elektřinu. Molin, který denně sleduje ruskou invazi na Ukrajinu, uvedl, že Rusko nedávno našlo další prioritní cíl pro své drony s proudovým pohonem: logistiku. „Rusko skutečně nasazuje své drony proti logistickým zařízením, což je poměrně nový jev. V červenci zaútočilo na přibližně 60 skladů po celé Ukrajině, včetně jednoho supermarketu, a také na sklady sloužící k výrobě dronů a využívané vojenským i civilním průmyslem po celé zemi,“ popsal Molin a poznamenal, že Rusko také provedlo útoky na dopravní zařízení po celé Ukrajině, včetně vlaků v celé zemi – zejména v Dněpropetrovské oblasti – a také na námořní přístavy v jižních městech Oděse a Mykolajivu.
Jedna hrozba za druhou
Kvůli ruskému pokroku v dronové technologii Kyjev nyní usilovně hledá efektivní řešení, přičemž se potýká s nedostatkem protiletadlových raket schopných zasáhnout cíle letící takovou rychlostí. „Celá vojenská komunita zabývající se zachytáváním dronů se v současné době soustředí na nalezení řešení,“ pronesl Šenhelskyj s tím, že bohužel nevidí spolehlivé řešení.
Zároveň varoval před další, ještě větší hrozbou ze strany Ruska: hybridem mezi dronem a střelou s plochou dráhou letu. Rusko již takovou zbraň, nazývanou Banderol, používá, a to především v Charkovské a Oděské oblasti. „Letí rychlostí 550 až 600 kilometrů za hodinu, což znemožňuje jeho zachycení. Bohužel naše letectvo a další jednotky protivzdušné obrany stále čelí nedostatku protiletadlových raket, a to je problém. Každý to chce levně a rychle. Zachycování rychle se pohybujících cílů je však nákladné,“ konstatoval Šenhelskyj.
Podle odborníků by se Ukrajina měla zaměřit na odpalovací stanice a továrny v Alabuze v ruském Tatarstánu, kde se zařízení vyrábějí. „Je mnohem obtížnější změnit odpalovací místo, pokud je zasaženo. Rusy by to donutilo pozastavit odpalování na několik dní či týdnů, než by zřídili nové odpalovací plochy. To představuje pro Ukrajinu velkou výzvu,“ uvedl Molin.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusové se brání náboru do války. V ulicích hlídkují dobrovolníci, muže chrání před odvodem
vaclav.cerny@iprima.cz
