Novela energetického zákona
V březnu se Poslanecká sněmovna znovu zaměří na projednání nové energetické legislativy známé jako Lex OZE 3. Tato novela, která byla vrácena do sněmovny Senátem kvůli pozměňovacím návrhům ministerstva financí, vyvolává řadu otázek ohledně modernizace české energetiky. V našem pořadu Co na to vaše peněženka o tom diskutovali Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, a ekonomický expert Datarun Petr Bartoň, kteří nabídli detailní pohled na celou problematiku.
Novela Lex OZE 3 představuje zásadní krok směrem k modernizaci české energetiky a vytvoření stabilního prostředí pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle našich hostů by její schválení mělo přinést výraznou akumulaci energie a tím snížit náklady koncovým zákazníkům. Na druhou stranu nejasnosti a nekonzistence pozměňovacích návrhů vyvolávají obavy, které mohou mít dalekosáhlé dopady na investice a rozvoj městské infrastruktury. Výsledek březnového jednání tedy bude klíčový pro budoucí podobu české energetiky.
Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, vysvětluje: „Sektor energetiky na tu novelu čekáme několik let. Měla by zavést do české energetiky dlouho očekávané prvky. Je nutné tu elektřinu i ukládat, a to je třeba jeden z důvodů, proč mnoho lidí si nemůže pořídit fotovoltaiku s přetoky. Například obce si postaví sice fotovoltaiku na školku, ale nemohou elektřinu posílat třeba na radnici, která je památkově chráněná. Do budoucna by tomu měla pomoci právě ta akumulace energie. Je to také důvod, proč dnes se často mluví o tom, že máme v Česku zařízení na maření přebytečné energie. V době, kdy je cena elektřiny velice nízká, kdy třeba soláry vyrábějí, je často i záporná, tak protože nemáme tu akumulaci, tak se pálí místo toho, aby se ukládala a potom snižovala koncovým zákazníkům cenu. To je vlastně ten původní smysl té novely.“
K otázce, proč je tak důležité, aby distribuční soustavy byly flexibilní, dodává Krčmář: „Je to přesně tak. Jedním z hlavních pilířů této novely jsou provozní distribuční soustavy a ČEPS, protože jde o bezpečnost celé sítě. Pokud síť není dostatečně flexibilní, dochází k výrazným výkyvům – když svítí slunce, elektřiny je nadbytek, a když nesvítí, je její nedostatek.“
Ekonomický expert Datarun Petr Bartoň přistupuje k tématu z jiné perspektivy: „Novelu potřebujeme ještě více než jako sůl. Ono si to můžeme připodobnit třeba k pomeranči – když se pomeranče urodí na stromě, museli byste je hned, ještě ten týden, kdy je sklidíte, všechny najednou sníst a nemohli byste je ukládat na zbytek roku. Máme sice způsob, jak si energii ukládat, ale teď je to, jako kdybyste museli spotřebovat veškerou tu energii, zejména ze slunce a větru, okamžitě, což nemusíte chtít. Ne každý totiž chce zapnout pračku nebo klimatizaci právě ve chvíli, kdy svítí slunce. Tento princip, odvozený z fyzikálních zákonů, je již samozřejmým předpokladem. To, že nám zákon umožní vybudovat skladovací kapacity – ty velké baterie – je zásadní, protože doteď takový legislativní rámec chyběl.“
Přijetí novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, se stalo tématem intenzivních debat. Stát totiž dotoval solární zdroje a jejich stavitele s předpokladem, že tím vznikne výrazně větší množství obnovitelných zdrojů. Pokud však systém není na tuto expanzi připraven, lze to vnímat jako selhání státu. Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, vysvětluje: „My jsme poslední stát v EU, který takový zákon ještě nemá. Vychází to z povinností Evropské komise. Jak zmínil pan ministr Vlček, pokud ten zákon neschválíme, hrozí nám pokuty, protože neimplementujeme a netransponujeme evropské zákony.“
Rizika zpoždění a dopady na investice
Ekonomický expert Datarun Petr Bartoň v rozhovoru poukazuje na význam zpoždění: „Kdyby to bylo jen o dva měsíce, vzhledem k tomu, že se na to čeká už několik let, to by se dalo vnímat jako malý problém. Avšak když zákon dospěl do stavu téměř na spuštění a investoři již počítají s tím, že budou moci aktivovat své baterie a úložiště, jakmile budou moci od března, června či září začít dodávat energii, jakékoliv další zpoždění – třeba o další měsíc – jen navyšuje náklady a nejistotu. To znamená značné riziko, které odrazuje další investice, protože když se termíny plní s pětiletým či sedmiletým zpožděním, investoři ztratí důvěru, že stát svá sliby skutečně dodrží.“
Jan Krčmář dále komentuje: „Pokud se novela schválí v senátní verzi, tedy původní zákon tak, jak byl zamýšlen, dá investorům a průmyslu možnost vybudovat bateriová úložiště, která zajistí, že levná energie bude distribuována domácnostem a firmám. Naopak, schválení verze s pozměňovacími návrhy ministerstva financí ohrožuje rozvoj nových zdrojů a mohou vyvolat arbitráže. A také by to mohlo způsobit, že banky přestanou investovat a sektor by se mohl dokonce dostat do krize. Tím by se destabilizovalo celé energetické prostředí.“
Ekonom Petr Bartoň vysvětluje: „Donald Trump se nechce vracet k uhlí, on se vrací k ropě a plynu, což si může dovolit, protože my k tomu nemáme přístup. Naše jediná možnost je podpořit výrobu čisté energie na domácí úrovni, protože nemáme vlastní přístup k moři pro dovoz energií. Pokud Německo má problémy, musíme je řešit sami. Stát brání stavění větrníků podobně, jako dnes brání stavění bytů, což nás uvádí do situace, kdy jsme daleko pozadu ve splnění našich cílů – do roku 2030 máme mít 30 % kapacity, ale dnes máme jen 16 %. Tato situace není jen otázkou Green Dealu či evropských vlivů, ale jasně ukazuje, že jsme v oblasti obnovitelných zdrojů zaostávající.“
Celou diskuzi s hosty pořadu Co na to vaše peněženka najdete v úvodním videu.
