Omezení odkladů zahájení povinné školní docházky Sněmovna schválila
Omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zrušit do budoucna přípravné třídy základní školy má poslanecká novela školského zákona, kterou v pátek Sněmovna schválila i hlasy opozice. Normu, která má také zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování, nyní dostane k projednání Senát.
Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
ČTĚTE TAKÉ: Agresivita nezletilých stoupá. Nebezpečí na internetu číhá v komnatách ozvěny, říká odbornice
Odklad, který se podle Klímy týká ročně 20 tisíc dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Návrh SPD neprošel
Sněmovna jen těsným poměrem hlasování nepodpořila návrh opoziční SPD, podle něhož by pedagogičtí pracovníci měli ze zákona právo na „využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti“. Tuto úpravu, která podle SPD vychází z mezinárodní Charty učitelů UNESCO a pedagogická veřejnost ji podporuje, podpořilo vedle SPD také opoziční ANO a většina Pirátů.
Jednou z nezbytných podmínek pro bezproblémový přechod dětí z mateřské do základní školy je poskytnutí informací o dítěti ze školky pro školu, což je součástí návrhu. Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.
Nejvyšší počet dětí s odkladem v Evropě
Poslanci novelu připravili v reakci na upozornění odborníků, podle nichž je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem, tedy až v sedmi letech. Počet takových dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit. Podle Jany Berkovcové (ANO) je nyní čtvrtina prvňáčků sedmiletých. Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. Mohly by se stát po omezeníodkladů dostupnějšími pro tříleté děti.
Známkování žáků prvních dvou tříd by podle novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle Klímy pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle Berkovcové oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.
První třídu by podle novely neměli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch. Ředitel by pouze výjimečně mohl opakování povolit na žádost rodičů, potřeba by mělo být opět doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny. Tato úprava by měla podle novely platit od září 2026. Přípravné třídy by měly být zrušeny od roku 2029.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak přicházíme o mladé talenty. Český systém hodil děti přes palubu, nyní září v zahraničí
