Jakým způsobem chtějí strany na evropské úrovni zdanit korporace? Co považují kandidáti za největší slabiny EU? A jaké jsou jejich priority? Online redakce TV Prima připravila rozhovor s lídry sedmi stran, které by se podle dubnového průzkumu agentury Median měly dostat do Evropského parlamentu. Pavla Poce za ČSSD se redakci nepodařilo zastihnout.
Dita Charanzová, lídr kandidátky hnutí ANO
Jaké jsou vaše tři největší priority, se kterými jdete to Evropského parlamentu?
Silné Česko v silné Evropě. Já bych určitě chtěla nadále pracovat v oblasti vnitřního trhu a ochrany spotřebitele. Nechci, abychom tady měli spotřebitele dvou kategorií. Tedy hlavně tu ve východní Evropě, kde je méně kvalitní zboží a mnohdy dražší zboží než to, které se prodává v západní Evropě.
EU nakonec schválila směrnici kvality potravin v podstatě v mírnější podobě a dvojí kvalita tudíž zůstává. Jak chcete v praxi docílit toho, aby nebyla dvojí kvalita potravin?
Jsem zklamaná z toho posledního jednání v Bruselu, beru to tak, že teď to můžeme řešit v Česku, ale nevzdávám to a chtěla bych o tom nadále jednat a bojovat. První věc, na kterou bych se podívala, je to, jak máme nastavená jednotná pravidla o označování výrobků potravin v Evropě.
Co považujete za největší slabinu EU?
Za největší slabinu považuji to, že EU není akceschopná a vadí mi, že řešíme skoro každý detail našeho života v Bruselu.
Co považujete za největší hrozbu pro EU?
Pro mě je největší hrozbou určitě to, aby se Evropa nestala nebezpečnou. Česko je jedna z nejbezpečnějších zemí na světě a byla bych ráda, aby tomu tak bylo i nadále.
V jakých oblastech by se mohla EU ještě více integrovat?
Pro mě je důležité, aby nám lépe fungoval vnitřní trh, který nám stále nefunguje. Nacházíme bariéry, chtěla bych, aby se odstraňovaly překážky a vytvořily lepší podmínky pro naše podnikatele.
Jak chce hnutí ANO zdanit technologické giganty?
My jsme to chtěli řešit na úrovni Evropy, bohužel je k tomu potřeba všech států a to neprošlo. Proto jsem ráda, že vláda a ministerstvo financí přichází s návrhem digitální daně.
Jak se stavíte k dotacím EU?
Podporuji to, aby nadále fungovala kohezní politika, aby docházelo k vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Máme před sebou reformu společné zemědělské politiky. Jde o to, abychom narovnali dotační politiku mezi jednotlivými novými východními státy a starými státy, tak, aby byly rovné podmínky i pro naše firmy.
Marcel Kolaja, lídr kandidátky Pirátů
Jaké jsou vaše tři největší priority, se kterými jdete to Evropského parlamentu?
Boj proti nadnárodním korporacím a daňovým rájům. Za druhé je to ochrana planety a boj proti klimatickým změnám a za třetí zastropování zemědělských dotací a podpora spíše menších zemědělců.
Co považujete za největší slabinu EU?
Momentálně je to určitě nesrozumitelnost vůči občanům.
Co považujete za největší hrozbu pro EU?
To s tím do určité míry souvisí. Občané mají nízkou důvěru k EU, a proto ve výsledku EU může hrozit až rozpad. Vidíme, že po celé Evropě nastupují nacionalistická uskupení, ať již ve Francii nebo Itálii. Tento trend je velmi znepokojující.
Jak vnímáte politiku kvantitativního uvolňování (nakupování finančních aktiv komerčních bank – pozn. redaktora) a nákupu dluhopisů od státu a firem, kterou Evropská centrální banka v posledních letech značně posílila?
To je přístup, který aplikují všechny banky světa, a v současném nastavení finančního systému je to v podstatě nutnost.
Jakým způsobem chcete zdanit tzv. technologické giganty?
Chtěli bychom zavést digitální daň na evropské úrovni, která by umožnila, že technologické firmy jako například Google a Facebook by odváděly daň v jednotlivých členských zemích EU podle toho, kolik tam mají uživatelů. To by bylo velmi výhodné pro ČR, kde ty firmy mají miliony uživatelů, ale daní odevzdávají pramálo.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl clo ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
My v Evropě máme svoje standardy potravin, na kterých bychom měli trvat. Jakékoliv změny, které by měly vyplývat z nějakých vyšších obchodních vztahů se Spojenými státy, by měly projít širokou dohodou. Myslím si ale, že ta ochrana spotřebitele je něco pro nás Evropany velmi důležitého a neměli bychom se toho jednoduše vzdávat.
Chtěli byste posílit pravomoci Evropského parlamentu, například v oblasti tvorby práva, nebo vám stávající pravomoci postačují?
Ano, Evropský parlament by podle mého názoru měl mít zákonodárnou iniciativu.
Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS
Podpořil byste vytvoření evropské armády?
Jsem pro to, abychom zůstali součástí NATO a „evropská armáda“ je podle mě francouzský výmysl, který má sloužit k tomu, aby si Francie trochu zvýšila svoji politickou váhu uvnitř Evropy a oslabila atlantickou vazbu. Takže s tím já nesouhlasím. Jsem pro obranou spolupráci, spolupráci v oblasti vojenských zakázek nebo nákupu techniky, ale rozhodně ne pro evropskou armádu.
V jakých oblastech by se mohla EU ještě více integrovat?
Já myslím, že ta míra je tak akorát. Už bych rozhodně dále nepostupoval a naopak jsou oblasti, ve kterých by toho měla nechat.
Ve volebním programu máte uvedeno, že jste pro dostupnější a levnější internet a zároveň pro levný přenos dat. Jak toho chcete v praxi docílit?
Hlavně se musí otevřít digitální trh, musí se dokončit jednotný trh v digitální sféře. To znamená implementovat třicet právních předpisů, které jsme přijali v posledních několika letech, tím se trh dokončí, otevře a tím samozřejmě dojde ke snížení nákladů a cen.
Co považuje za největší slabinu EU?
Snahu zasahovat do věcí, ve kterých vlastně nemá žádné pravomoci, hrát si na jakéhosi politického mentora členských států.
Jak vnímáte politiku kvantitativního uvolňování (nakupování finančních aktiv komerčních bank – pozn. redaktora) a nákupu dluhopisů od státu a firem, kterou Evropská centrální banka v posledních letech značně posílila?
Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím a právě proto jsem odpůrcem toho, abychom přijali euro.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl clo ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
Určitě nepřistoupit na nějaký bianko šek. Pokud by proti nám zavedli nějaké clo nebo ochranářská opatření, tak samozřejmě musíme reagovat adekvátně. To znamená musíme zavést nějaká protiopatření. Já bych se tomu rád vyhnul a naprosto souhlasím s tím, že by se mělo znova začít jednat. Proto jsem rád, že před několika dny už dostala Evropská komise od Rady mandát, aby znovu začala vyjednávat.
Jak chce ODS zdanit technologické giganty?
Nikoliv na evropské úrovni. Myslím si, že by měly být zdaněny národními vládami, tak, aby se navýšily příjmy národním rozpočtům a ne evropskému rozpočtu. Aby tyto firmy utíkaly z jedné země do druhé, tomu se dá velice snadno předejít výměnou informací mezi jednotlivými státy.
Jiří Pospíšil, lídr kandidátky Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP09
Proč by vás měli lidé volit?
Jsme dneska nejsilnější proevropská koalice podle výzkumů. Volič, který chce, aby ČR měla jasnou prozápadní orientaci, aby byla silným aktivním členem v NATO, aby hájila naše země své zájmy v Bruselu, tak pro ně jsme ideální volbou.
Proč kandidujete společně zrovna s Liberálně ekologickou stranou?
Kandidujeme v koalici STAN a TOP09 a vedle toho máme jako partnera Zelené a Liberálně ekologickou stranu. Součástí celého projektu jsou ekologicky orientované strany, mimo jiné proto, že životní prostředí je jedno z klíčových témat EU a v příštích letech se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o směrnicích a nařízení, která budou mít zásadní dopad na životní prostředí, například to, jak naplnit limity omezování skleníkových plynů, jak dále rozvíjet odpadové hospodářství, jak bojovat proti plastům atd.
Máte v programu, že chcete „otevřít novou kapitolu digitální ekonomiky,“ co si pod tím má volič představit?
Že pokračujeme v digitálním trhu, to je možná slovní obrat, ale víte dobře, že Evropský parlament se digitální ekonomice v posledních pěti letech dost věnoval. Byla připravena celá řada směrnic a nařízení, ne všechny byly ještě přijaty a pokračování v projektu digitální ekonomiky považuji za důležité. Digitální trh znamená, že budou občané mnohem jednodušeji nakupovat zboží na internetu, protože dosud zde byly i různé překážky, geoblocking (neodůvodněné zeměpisné blokování – pozn. redaktora). Byl bych rád, kdyby se zrušilo blokování televizních pořadů.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl clo ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
Já bych byl velmi rád, kdyby se v budoucnu podařilo uzavřít smlouvu o volném obchodu s USA, myslím, že by to byl obrovský ekonomický přínos. Samozřejmě téma, které není vydiskutované, tedy téma amerických zemědělských produktů, je stále otevřené. Jsem spíše pro to se s USA dohodnout, než abych je blokoval.
Jakým způsobem chcete zdanit tzv. technologické giganty?
Dobře víte, že ta daň byla teď zmražena. V tuto chvíli tato daň není aktuální, protože se proti ní některé státy postavily na Evropské radě. Je potřeba k tomu mít jednomyslnost. Nebráníme debatě o nějaké dani ve výši 2 až 3 procent, ale otevřeně říkám, že nejsem příznivcem společné daňové politiky EU.
Chtěli byste posílit pravomoci Evropského parlamentu, například v oblasti tvorby práva, nebo vám stávající pravomoci postačují?
Myslím si, že je to dnes taková mantra. Všichni politici od Babiše, přes Konečnou po Kuberu, kteří mají rezervovaný přístup k EU, tak hovoří o tom, že je třeba osekat pravomoci Evropské komise.
… nebo spíše posílit pravomoci Evropského parlamentu v souvislosti s legislativní pravomocí?
Já si myslím, že dneska je ten systém vyvážený. Nevidím na tom prostor, jak to měnit a hlavně na tom nebude politická shoda.
Ivan David, lídr kandidátky Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)
Jaké jsou vaše tři největší priority, se kterými jdete to Evropského parlamentu?
Abychom zabránili centralizaci EU.
Co považujete za největší hrozbu EU?
Myslím, že je to od počátku stejné, tou je její nesourodost. Vyrovnávání je zcela nedostatečné. Rozdíly zůstávají markantní. Je zde trvalá snaha silnějších států využívat svého postavení na úkor slabších států. To jsou stále trvalejší rizikové faktory.
Jste pro přijetí eura?
Jsme proti přijetí eura. Těch důvodů je celá řada.
Euro chcete přijmout až za delší dobu, nebo jste kategoricky proti euru a nechcete jej nikdy přijmout?
Euro můžeme přijmout v okamžiku, kdy to pro nás bude výhodné, a to zřejmě nikdy nenastane.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl clo ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
To je záležitost, která vyžaduje ekonomické vzdělání. Obecně vzato se mi nelíbí přistupovat k vyjednávání, kde již na začátku jsou výhružky. Čili, pro některé státy to bude zřejmě těžko přijatelné, zejména pro ty, které mají nadbytek vlastní zemědělské produkce. Pro státy, které exportují automobily z USA a nemají nadbytek zemědělské produkce, to může být přijatelné. Zřejmě to Evropu rozdělí a bude záležet na tom, kdo má silnější vyjednávací pozici.
Jste pro vytvoření evropské armády?
Ne, protože by se tím naše vyjednávací pozice snížila na nulu. Už jenom to, že to činí česká armáda dobrovolně, bychom navíc měli povinnost, vyzbrojovat část evropské armády nebo posílat naše vojáky do evropské armády. Tím bychom pak neměli žádnou vyjednávací pozici, pokud jde o uplatnění těchto sil. To pro ČR není výhodné.
Jste pro posílení pobřežní stráže?
Ano, ale nejen početní, ale hlavně pravomocemi.
Pavel Svoboda, lídr kandidátky KDU-ČSL
Vy ve svém programu uvádíte, že chcete „definitivně ukončit dvojí kvalitu potravin“. EU přísnější směrnici odmítla ovšem prosadit, jak toho chcete tedy dosáhnout?
V rámci příštího mandátu bude termín k přezkoumání legislativy, která teď byla přijata. Takže bychom byli rádi, kdyby se podařilo prosadit změnu legislativy tak, že dvojí kvalita potravin bude jednoznačně zakázaná praktika, tedy že se dostane na černý seznam.
Chtěli byste posílit pravomoci Evropského parlamentu, například v oblasti tvorby práva, nebo vám stávající pravomoci postačují?
Evropský parlament by měl dostat právo legislativní iniciativy.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl clo ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
Leda že by došlo ke shodě o bezpečnosti a standartech potravin, jako jsou geneticky modifikované organismy a podobné věci. Trump už jedno kolečko výhružek vůči EU měl a předseda Evropské Komise Jean-Claude Juncker mu to myslím celkem jasně vysvětlil. Řekněme, že jedno kolečko tohohle souboje máme za sebou.
Co považujete za největší slabinu EU?
V neschopnosti komunikovat o tom, co dělá.
V jakých oblastech by se mohla EU ještě více integrovat?
Tak například evropská obranná spolupráce otvírá teď jeden takový prostor, který by měl být využit. Myslím, že EU by měla být společenstvím, které bude schopné řešit celokontinentální problémy, tak jak to od něj občané přirozeně očekávají, ale bohužel k tomu není vybavena ani pravomocemi, financemi nebo institucemi.
Podpořil byste projekt evropské armády?
Evropskou armádu bych zatím nechal u ledu.
Jakým způsobem chcete zdanit tzv. technologické giganty?
Já bych nejraději zavedl nějakou digitální daň, která by byla stejná v celé EU, abychom jako jednotlivé státy mezi sebou nezápasily o to, kde je vyšší, kde je nižší. Myslím si, že by ta daň měla zůstat příjmem rozpočtu členských států.
Kateřina Konečná, lídr kandidátky KSČM
Jaké jsou vaše tři největší priority, se kterými jdete to Evropského parlamentu?
Určitě reforma EU. Tato instituce se musí vrátit občanům a musí v ní přestat vládnout úředníci a nadnárodní korporace. Druhá priorita, která je stejně silná, je bezpečnost, protože my žijeme v nějakém otevřeném prostoru a musíme zajistit, aby naši občané žili v bezpečném prostoru.
Chtěli byste posílit pravomoci Evropského parlamentu, například v oblasti tvorby práva, nebo vám stávající pravomoci postačují?
Je neskutečnou ostudou, že Evropský parlament je jediný parlament na světě, který nemá vlastní legislativní iniciativu. Dvě věci, o kterých bychom se měli bavit, je posílení legislativních pravomocí Evropského parlamentu a snížení pravomocí Evropské komise.
Považujete sankce EU uvalené na Rusko za dostatečné, nebo je naopak vnímáte jako příliš přísné?
My jsme pro tyto sankce nikdy nehlasovali a myslíme si, že jsou úplně zbytečné a jsou hloupé, protože ve chvíli, kdy vidíte, jak si Macron jezdí na různé obchodní schůzky, tak mi připadají víceméně směšné. Ukazují jenom na to, jak EU občas trvá na věcech, které vypadají dobře na papíře, ale realita je úplně někde jinde. Rusko by pro nás mělo být partnerem. Sankce nebudeme nikdy podporovat.
Americký prezident Donald Trump několikrát zopakoval, že USA obchodní dohodu s EU uzavře pouze za okolností, kdy EU umožní přístup americkým zemědělským produktům na evropský trh. Pakliže se tak nestane, uvalí na evropský automobilový průmysl ve výši 25 %. Přistoupili byste na takové podmínky?
Už původní obchodní smlouva mezi USA a EU byla nevýhodná, protože byla ovlivněna lobbisty. Chápu Trumpovu strategii, když říká, že nepotřebuje silnou Evropu. Ale proč bych mu v tom měla pomáhat? Pro nás není partnerem ten, kdo nám vyhrožuje.
Co považujete za největší slabinu EU?
Slabinou je určitě to, že ji dnes ovládají lidé, kteří nejsou nikomu zodpovědní, jsou někde neviditelní a jsou schopní uzavírat velmi důležité věci týkající se občanů EU někde za zavřenými dveřmi. Pokud nedáme šanci evropským občanům, aby se vyjádřili prostřednictvím občanských iniciativ, tak se nám může Evropa rozpadnout pod rukama.
Jakým způsobem chcete zdanit tzv. technologické giganty?
My jsme nikdy nebyli přívrženci nějakých evropských daní, ale u technologických gigantů se přesně ukazuje, že bez společné spolupráce to prostě nezvládneme. Velké technologické korporace by měly být daněny nějakou minimální daňovou sazbou v každém členském státě. Pokud se nám to nepodaří, tak se budou tyto korporace stěhovat ze státu do státu a státy se jim budou snažit podbízet, a to je podle mě obrovská chyba. To, že to dneska ještě neexistuje - daň, je obrovskou chybou v tom, že nám ty peníze utíkají.
Dalibor Zítko